Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 11/2022-29
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 290 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 290 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 290 Kč
-) ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015;
-) ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016;
-) ve výši 7,05 % ročně od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016;
-) ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017;
-) ve výši 7,05 % ročně od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017;
-) ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018;
-) ve výši 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018;
-) ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019;
-) ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019;
-) ve výši 9 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020;
-) ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020;
-) ve výši 7,25 % ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021;
-) od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 290 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 290 Kč -) ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015; -) ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016; -) ve výši 7,05 % ročně od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016; -) ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017; -) ve výši 7,05 % ročně od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017; -) ve výši 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018; -) ve výši 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018; -) ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019; -) ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019; -) ve výši 9 % ročně od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020; -) ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020; -) ve výši 7,25 % ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021; -) od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 290 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tvrzením, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, byla uzavřena smlouva o půjčce č. 253671123, na základě které byly žalované v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to společně se souhrnným poplatkem ve výši 5 990 Kč, kdy tento poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků a je tedy jiným označením pro úroky vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Celkovou dlužnou částku ve výši 15 990 Kč měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 39 pravidelných týdenních splátkách po 410 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, a proto po datu splatnosti poslední splátky nadále dlužila právnímu předchůdci žalobkyně žalovanou částku. Také tvrdila, že na základě smluv o postoupení pohledávek byla dotčená pohledávka za žalovanou postoupena přes přechodného věřitele, právnická osoba až na žalobkyni, a proto se nyní žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhá po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce č. 253671123 ze dne 2. 12. 2005 včetně smluvních podmínek, soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o půjčce, na základě které uvedená společnost poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě převzetí této částky v hotovosti právě oproti podpisu smlouvy. V uvedené smlouvě se přitom žalovaná zavázala dané společnosti vrátit nejen jistinu úvěru, ale i tzv. souhrnný poplatek, který činil 5 990 Kč, a to vše formou 39 pravidelných týdenních splátek po 410 Kč. Žalovaná ale splátky hradila nepravidelně a na svůj dluh uhradila celkem pouze částku 12 700 Kč, nadále tak dluží na jistině úvěru částku 3 290 Kč. Ze smluv o postoupení pohledávek, včetně jejích příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek a z potvrzení o úhradě úplaty, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky včetně souvisejících poštovních podacích archů má soud dále za prokázané, že předmětná pohledávka za žalovanou byla přes přechodného věřitele, právnická osoba, postoupena až na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní zvláště vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
6. Podle § 517 odst.1) Občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. podle odst.2) tohoto ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
7. Podle § 1 nařízení vlády 142/1994 Sb. v platném znění, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
8. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o půjčce uzavřené dle § 657 a násl. občanského zákoníku a sjednal si s žalovanou smluvní poplatek představující kapitalizovaný úrok. Žalovaná celou půjčku ani poplatek právnímu předchůdci žalobkyně řádně a včas nevrátila, a nadále tak z tohoto titulu dluží žalovanou částku. Pohledávka za žalovanou byla následně smluvně dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen nový občanský zákoník) postoupena na žalobkyni, a proto soud uložil žalované žalovanou částku zaplatit právě žalobkyni. A protože podle § 1880 nového občanského zákoníku platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť i na žádané příslušenství vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni právo přímo ze smlouvy o půjčce, resp. dle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v citovaném znění.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 290 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.