Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 132/2021-45

Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kamily Kocajové a přísedících Dany Pravdové a ing. jméno příjmení ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 48 296,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 745 Kč s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 745 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 47 551,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 47 551,30 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 745 Kč s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 745 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 47 551,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 47 551,30 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 4. 3. 2021 se žalobkyně domáhala částky 48 296,30 Kč po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako její zaměstnanec na pozici řidiče služebního vozu registrační značka dne 5. 1. 2018 tento služební vůz poškodil, když nepřizpůsobil jízdu a dostal smyk, čímž došlo ke střetu s jiným vozidlem. Tímto způsobem vznikla žalobkyni škoda ve výši 14 900 Kč spočívající v nákladech na opravu služebního vozu. Od pojišťovny žalobkyně obdržela pojistné plnění ve výši 14 155 Kč, zbývající část ve výši 745 Kč představující spoluúčast, žalobkyně požaduje po žalovaném. Žalovaný s výší škody souhlasil. Dne 25. 5. 2018 žalovaný poškodil stejné služební vozidlo, když při couvání neodhadl vzdálenost a vozidlo poškodil o zábradlí. Tímto jednáním byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 47 551,30 Kč. Škoda nemohla být uplatněna u pojišťovny, neboť žalovaný nepodepsal příslušný formulář pro pojišťovnu. Proto žalobkyně požaduje po žalovaném náhradu škody v plné výši. Průměrný měsíční výdělek žalovaného činil za období leden až duben 2018 14 414 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti.

Žalovaný pracoval pro žalobkyni od 23. 7. 2013 jako řidič na základě pracovní smlouvy ze dne 19. 7. 2013, pracovní poměr skončil dne 30. 9. 2018 (viz pracovní smlouva ze dne 19. 7. 2013, dodatek ze dne 25. 5. 2016, sdělení ze dne 27. 4. 2021).

Ze Žádosti o náhradu škody ze dne 18. 5. 2018 vyplývá, že dne 5. 1. 2018 žalovaný jako řidič sanitního vozu s registrační značka způsobil dopravní nehodu, když v pravotočivé zatáčce v obec dostal smyk a střetl se s jiným vozem, tím došlo k poškození zadního nárazníku, zadního levého světla a levého zadního lemu. Žalovanému byla předepsána k úhradě škoda ve výši 14 900 Kč.

Z Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 14. 6. 2018 vyplývá, že v souvislosti s anonymizováno událostí ze dne 5. 1. 2018 bylo žalobkyni právnická osoba vyplaceno pojistné plnění ve výši 14 155 Kč, spoluúčast ve výši 745 Kč nebyla uhrazena.

Z fotografie na čl. 13 vyplývá, že vozidlo s registrační značka mělo poškozený zadní levý roh.

V Hlášení pojistné události ze dne 25. 5. 2018 je uvedeno, že dne 25. 5. 2018 v 16:30 v areálu teplické nemocnice žalovaný jako řidič sanitního vozu s registrační značka couval u oddělení patologie a při manévru zavadil o zábradlí a došlo tak k poškození zadních dveří, dále je zde uvedeno, že řidič vinu přiznává a nedošlo k poškození ani zranění třetí osoby a PČR nebyla volána, tato hlášenka není nikým podepsána ani není zřejmé, kým byla vyhotovena.

Ze Záznamu o provozu zdravotnického vozidla ze dne 25. 5. 2018 vyplývá, že žalovaný řídil vozidlo s registrační značka dne 25. 5. 2018 od 8:30 do 8:50, od 9:00 do 9:20 hodin, v čase od 16:20 do 16:40 hodin probíhal úklid vozidla a parkování do garáže, záznam je podepsaný žalovaným.

Z faktury č. FO číslo ze dne 31. 8. 2018 vyplývá, že za opravu vozidla s registrační značka (náhradní díly, vedlejší náklady, mzda za práci, lakování, polepení vozu) v souvislosti s pojistnou událostí číslo byla žalobkyni vyfakturována částka 47 551,30 Kč s datem splatnosti 30. 10. 2018.

Z potvrzení zaměstnavatele ze dne 11. 2. 2021 vyplývá, že v lednu 2020 žalovaný odpracoval 20 dnů a jeho hrubá mzda činila 13 887 Kč, v únoru 2020 odpracoval 15 dnů a jeho hrubá mzda činila 11 978 Kč a v březnu 2020 odpracoval 22 dnů a jeho hrubá mzda činila 15 970 Kč.

Dopisem ze dne 12. 9. 2018 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 745 Kč představující spoluúčast na škodní události ze dne 5. 1. 2018, ve lhůtě nejpozději do 15. 10. 2018.

Dopisem ze dne 15. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 48 296,30 Kč do 7 dnů od doručení výzvy před podáním žaloby, zároveň byl žalovaný vyzván, aby přišel do sídla žalobkyně a podepsal formulář pro pojišťovnu v souvislosti se škodní událostí ze dne 25. 5. 2018, dopis byl připraven k vyzvednutí od 16. 12. 2020, žalovaný si ji nevyzvedl (viz doručenky RR číslo 1 CZ, RR číslo 5 CZ).

4. Na základě hodnocení provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

5. Žalovaný pracoval pro žalobkyni jako řidič sanitky od července 2013 do září 2018, dne 5. 1. 2018 způsobil dopravní nehodu při řízení sanitního vozu s registrační značka, přitom došlo k poškození vozidla a škoda byla vyčíslena na částku 14 900 Kč. Škoda byla ve výši 14 155 Kč uhrazena pojišťovnou žalobkyně a částka 745 Kč zůstala neuhrazena, neboť jde o spoluúčast. Žalovaný podepsal žádost o náhradu škody, v níž byl popsán vznik škodní události i uvedena výše škody. Ohledně škodní události ze dne 25. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalobce dne 25. 5. 2018 řídil vozidlo s registrační značka a že toto vozidlo parkoval v čase od 16:20 do 16:40 hod. do garáže (to vyplývá ze záznamu o provozu vozidla), nebylo však postaveno najisto, že ke škodní události došlo způsobem popsaným v žalobě a v hlášení pojistné události, tedy že v 16:30 při couvání řidič zavadil o zábradlí a poškodil zadní dveře, když z tohoto hlášení není zřejmé, kdy a kým bylo vyhotoveno. Žalobkyně nepředložila žádný jiný důkaz k prokázání vzniku škody. Nebyla ani prokázána výše škody, když z faktury č. FO číslo ze dne 31. 8. 2018 nevyplývá, že fakturovaná oprava byla učiněna právě v souvislosti s poškozením vozidla, ke kterému mělo dojít dne 25. 5. 2018. Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.

7. Podle č. (dále jen „zák. práce“), zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

8. Podle § 250 odst. 2 zák. práce zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

9. Podle § 257 odst. 1 zák. práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

10. Podle § 257 odst. 2 zák. práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

11. Podle § 262 zák. práce výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil.

12. Podle § 263 odst. 1 zák. práce výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.

13. Podle § 263 odst. 2 zák. práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

14. Právně soud věc posoudil podle citovaných ustanovení a podle judikatury dopadající na projednávanou věc. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ( zák. práce). Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ustanovení zák. práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. Zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním skutečně způsobil; není proto dána jeho odpovědnost za tu část škody, která byla způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele, případně zaviněním jiného zaměstnance nebo třetích osob vně zaměstnavatele. V řízení o náhradu škody podle ustanovení zák. práce má žalobce (poškozený zaměstnavatel) procesní povinnost tvrdit (srov. ) a posléze i prokázat (srov. a 120 odst. 1 ) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu. Škodou, jako jedním z předpokladů odpovědnosti zaměstnance podle ustanovení zák. práce, se rozumí újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (tj. majetková újma) a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Skutečnou škodou ( zák. práce) je nastalé zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele. O porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním jde tehdy, jedná-li zaměstnanec (v podobě konání nebo opomenutí) při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním v rozporu s povinnostmi, které mu byly stanoveny právními předpisy, vnitřními předpisy, pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Porušení pracovních povinností zaměstnancem (protiprávnost jeho jednání) vyjadřuje objektivní stav, který tu buď je, nebo není a který nastává bez ohledu na to, zda zaměstnanec ho chtěl způsobit nebo zda věděl, že může nastat. Zavinění oproti tomu vyjadřuje psychický (vnitřní) vztah zaměstnance ke svému jednání (konání nebo opomenutí), jímž porušil své pracovní povinnosti, a ke škodě jako následku takového protiprávního jednání. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnancem (tj. bez zaviněného porušení povinnosti zaměstnancem by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku zaviněného porušení povinnosti zaměstnancem, nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena. Zaviněné porušení pracovních povinností zaměstnancem nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; musí však být jednou z příčin, a to příčinou důležitou, podstatnou a značnou. Protože příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou, jde o hledání jevu, který škodu vyvolal.

15. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný dne 5. 1. 2018 způsobil dopravní nehodu, při níž došlo k poškození vozidla ve vlastnictví žalobkyně s registrační značka, škoda byla uplatněna u pojišťovny žalobkyně a pojišťovna škodu vyčíslila na částku 14 900 Kč. Se žalovaným byla škodní událost i výše škody projednána, žalovaný s popisem vzniku škody i s popisem rozsahu škody souhlasil. Pojišťovna uhradila žalobkyni částku 14 155 Kč, spoluúčast ve výši 745 Kč neuhradila. Tuto částku žalobkyně požaduje po žalovaném. V souladu s ust. zák. práce soud uložil žalovanému povinnost tuto částku zaplatit žalobkyni, když jako řidič služebního vozidla nepřizpůsobil jízdu ve smyslu , o provozu na pozemních komunikacích, čímž porušil své pracovní povinnosti, a v souvislosti s tímto porušením pracovních povinností došlo ke zmenšení majetku žalobkyně ve výši 745 Kč. Tato částka přitom v souladu s ust. zák. práce nepřesahuje čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného za rozhodné období ve smyslu ust. a násl. zák. práce, když bylo zjištěno, že průměrný měsíční výdělek žalované činil v kalendářním čtvrtletí leden až březen 2018 částku 15 956 Kč.

16. Ohledně částky 47 551,30 Kč, která byla žalobkyní uplatněna v souvislosti se škodní událostí, k níž mělo dojít dne 25. 5. 2018, soud žalobě nevyhověl. Provedenými důkazy bylo sice prokázáno, že vozidlo s registrační značka dne 25. 5. 2018 řídil a obsluhoval žalovaný, avšak nebylo prokázáno, jakým způsobem ke škodě došlo a jaká konkrétní škoda žalobkyni vznikla, když hlášenku pro pojišťovnu ze dne 25. 5. 2018 soud shledal jako důkaz nedostatečnou, neboť není zřejmé kdy, kým a na základě jakých informací byla vystavena. Dále nebyla prokázána výše škody, když z předložené faktury ze srpna 2018 ani jiných důkazů nevyplývá, že fakturovaná oprava byla provedena právě v souvislosti s poškozením vozidla, ke kterému mělo dojít dne 25. 5. 2018. Rovněž nebylo zjištěno, jakého porušení pracovních povinností se měl žalovaný v souvislosti se vznikem škody dopustit. V tomto směru byl soud připraven žalobkyni poučit dle , aby označila důkazy k prokázání tvrzení ohledně vzniku škody, protiprávního jednání žalovaného a příčinné souvislosti mezi nimi a rovněž k výši škody, žalobkyně se však k jednání nedostavila. Soudu tak nezbylo, než žalobu v této části zamítnout.

17. V souladu s ust. zák. práce a č. , soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z přiznané částky od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, a to ve výši stanovené

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.