Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 112/2020-64

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 11. 12. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 28 688 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12. 12. 2020 do 11. 3. 2021, tj. ve výši 583,60 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 116 250 Kč s příslušenstvím.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 342 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 11. 12. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 28 688 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12. 12. 2020 do 11. 3. 2021, tj. ve výši 583,60 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se zamítá co do částky 116 250 Kč s příslušenstvím. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 342 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá náhrady nemajetkové újmy, která jí byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Předmětné řízení bylo zahájeno dne 29. 3. 2017 a pravomocně ukončeno dne 4. 7. 2020. Žalobkyně svůj nárok předběžně uplatnila u žalované dne 11. 6. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně uplatnila dne 11. 6. 2020 svůj nárok na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 150 000 Kč. Žádosti žalobkyně bylo částečně vyhověno a bylo jí poskytnuto přiměřené zadostiučinění v celkové výši 28 688 Kč. Co se týká předmětného řízení, zde žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalobkyně společně s žalobkyní č. 1 vůči dvěma žalovaným. Celková délka řízení činila 3 roky a 3 měsíce. Bylo rozhodováno dvakrát soudem prvního stupně. Věc nevykazovala zvláštní míru právní ani skutkové složitosti. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení částky 88 700 Kč jako nezaplaceného nájemného. Žalobci byli výlučnými spoluvlastníky nemovitosti a vystupovali v řízení společně. Žalovaná základní částku ve výši 33 750 Kč ponížila o 15 % s ohledem na sdílenou újmu žalobkyně.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované dne 11. 6. 2020. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku přiznala žalobkyni částku 28 688 Kč, kterou jí dne 11. 3. 2021 uhradila. Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

4. Částečnému plnění žalované po podání žaloby vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 28 688 Kč. Na základě tohoto částečného zpětvzetí soud usnesením ze dne 23. 3. 2021 řízení v tomto rozsahu částečně zastavil.

5. Soud vzal za prokázané ze spisu název soudu, sp. zn. spisová značka, že dne 29. 3. 2017 byla ve věci podána žaloba, přičemž žalobkyně byla jednou z dvou žalobců v tomto řízení. Jednalo se o zaplacení částky 88 700 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Na straně žalované byly dvě osoby. Usnesením soudu ze dne 2. 6. 2017 byly žalobkyně vyzvány k zaplacení soudního poplatku, což učinily dne 13. 6. 2017 a následně dne 19. 6. 2017 byl ve věci vydán platební rozkaz. Dne 18. 7. 2017 byl proti tomuto platebnímu rozkazu podán odpor. Dne 4. 8. 2017 byli žalovaní vyzváni, aby doplnili náležitosti podaného odporu. Dne 25. 8. 2017 bylo k tomuto usnesení – výzvy k doplnění, vydáno opravné usnesení. Zásilky pro žalované byly doručovány uložením a byly vyvěšovány na úřední desce soudu. Dále byly prováděny lustrace žalovaných v Centrální evidenci obyvatelstva. Opravné usnesení bylo na úřední desce soudu vyvěšeno až dne 15. 12. 2017. Následně ve spise není žádný úkon až do 2. 1. 2020, kdy bylo vydáno usnesení o zrušení platebního rozkazu z důvodu nedoručení platebního rozkazu jednomu za žalovaných a usnesení o odmítnutí odporu druhého z žalovaných. Usnesení byla opět doručována jedné z žalovaných uložení a vyvěšením na úřední desce soudu. Na den 6. 3. 2020 bylo ve věci nařízeno jednání. Na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek. Rozsudek nebyl vyhotoven v zákonem stanovené lhůtě. Lhůta pro vyhotovení rozsudku byla prodloužena do 4. 6. 2020. Dne 4. 6. 2020 byl rozsudek rozeslán účastníkům a dne 16. 7. 2020 byla na rozsudku vyznačena právní moc, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 7. 2020.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Řízení ve věci spisová značka vedené u název soudu bylo zahájeno dne 29. 3. 2017 a pravomocně ukončeno rozsudkem ze dne 6. 3. 2020, které nabylo právní moci dne 4. 7. 2020. Žalobkyně v řízení vystupovala jako jedna ze dvou žalobců, spoluvlastníků nemovitosti. Předmětem žaloby bylo zaplacení částky 88 700 Kč jako dlužného nájemného z nájemní smlouvy k předmětné nemovitosti.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy a náhradu škody předvídanou § 14 OdpŠk, neboť nárok u žalované předběžně uplatnila.

13. Žalovaná odpovídá za škodu podle OdpŠk za současného splnění tří předpokladů: 1) existence odpovědnostního titulu, tedy nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou, přičemž z existence jednoho předpokladu (např. vznik škody) nelze automaticky dovozovat existenci dalšího (např. odpovědnostního titulu).

14. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).

15. Celková délka řízení činila 3 roky a 3 měsíce, když řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 23. 3. 2017 a skončilo rozsudkem ze dne 6. 3. 2020, v právní moci dne 4. 7. 2020. Věc byla řešena pouze před soudem prvního stupně, který ve věci rozhodl jednou platebním rozkazem a jednou rozsudkem ve věci samé. Věc nebyla složitá ani po skutkové stránce, ani po stránce právní či procesní. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 88 700 Kč jako dlužného nájemného.

16. Žalobkyně se na délce řízení žádným způsobem nepodílela.

17. Pokud se jedná o postup soudu ve věci, zde byly ze strany soudu prvního stupně zjištěny zásadní průtahy. V období od podání žaloby do vydání platebního rozkazu byly úkony činěny v přiměřených lhůtách. K zásadnímu průtahu ve věci došlo v období od 15. 12. 2017 do 2. 1. 2020, kdy byl teprve zrušen platební rozkaz z důvodu nedoručení jedné z žalovaných. Tento průtah v trvání více než 2 roky tak měl na celkovou délku řízení zásadní vliv. Je třeba rovněž poukázat na to, že poté, co ve věci bylo nařízeno jednání, věc byla skončena na tomto prvním jednání.

18. Co se týká významu předmětu řízení u žalované, zde je třeba poukázat na to, že dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního vztahu, aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu řízení pro poškozeného, je pro ně význam předmětu řízení standartní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. ). V daném případě šlo o zaplacení částky 88 700 Kč a žalobkyně netvrdila žádné skutečnosti, které by význam řízení navyšovaly. Soud tedy hodnotí význam předmětu řízení pro žalobkyně jako standartní. V této souvislosti je však třeba poukázat na to, že žalobkyně byla jednou ze dvou žalobců – spoluvlastníků předmětné nemovitosti, kterou žalovaným pronajímali. V řízení tedy vystupovali společně, byli zastoupeni jedním právním zástupcem a veškeré úkony činili ve vzájemné shodě. Soud v tomto ohledu souhlasí s žalovanou, že v daném případě je třeba tuto skutečnost zohlednit, když v případě žalobkyně se jedná o sdílení společného zájmu a případná nemajetková újma nemůže dosáhnout takové intenzity, jako újma, kterou by žalobkyně pocítila v případě, že by v řízení vystupovala pouze ona sama (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ).

19. Soud vzal v úvahu všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a ve shodě s účastníky řízení dospěl k závěru, že v posuzovaném případě došlo k porušení práva žalobkyně na projednání její věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. To uznala i žalovaná v rámci předběžného projednání nároku, když žalobkyni přiznala částku 28 688 Kč. Odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu je proto dán.

20. V případě § 31a odst. 2 OdpŠk jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Přičemž peněžité zadostiučinění lze v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení považovat za pravidlo.

21. V důsledku nepřiměřené délky řízení vznikla žalobkyni nemajetková újma. Presumovaný vznik nemajetkové újmy žalovaná v řízení nevyvracena, naopak v rámci předběžného projednání nároku poskytla žalobkyně peněžité zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 28 688 Kč. Soud se tedy zabýval otázkou, zdali částka poskytnutá žalovanou je částkou přiměřenou.

22. Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. . Při stanovení výše základní částky vycházel soud z délky řízení, která činila 3 roky a 3 měsíce. Soud proto stanovil základní částku ve výši 33 750 Kč s tím, že za jeden rok trvání řízení náleží žalobkyni částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky částky v poloviční výši. Soud sdílí názor žalované, že v daném případě je namístě ponížit základní částku o 15 % s ohledem na sdílenou újmu žalobkyně tak, jak bylo uvedeno výše. Na druhou stranu se soud domnívá, že v daném případě je namístě naopak základní částku navýšit o 15 % vzhledem k postupu soudu v daném řízení, kdy v řízení došlo k zásadním průtahům. Soud se tedy domnívá, že v daném případě je přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu částka 33 750 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovanou bylo již v rámci předběžného projednání nároku plněno 28 688 Kč, přiznal žalobkyni tímto rozsudkem částku 5 062 Kč spolu s příslušenstvím.

23. Závěrem soud považuje za nutné poukázat na to, že žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky 150 000 Kč, tedy částky, která značně převýšila předmět řízení, kterým bylo zaplacení částky 88 700 Kč (navíc za situace, kdy žaloba byla podána dvěma žalobci). Nejvyšší soud opakovaně judikoval, že částka přiměřeného zadostiučinění by neměla převýšit předmět původního nalézacího řízení (v tomto ohledu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ). Třeba tedy poznamenat, že částka požadovaná žalobkyní byla naprosto nepřiměřenou.

24. Kromě částky 5 062 Kč soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z této částky v zákonné výši dle , kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok u žalované dne 11. 6. 2020. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od předběžného uplatnění nároku, tedy dne 11. 12. 2020. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. od 12. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení rovněž z částky 28 688 Kč, která byla žalovanou plněna dne 11. 3. 2021, a to za období od 12. 12. 2020 do 11. 3. 2021, tj. ve výši 583,60 Kč.

25. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta (výrok III.).

26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle část věty za středníkem Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. V řízení byla co do základu úspěšná žalobkyně a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Ty se sestávají z odměny advokáta ve výši 9 300 Kč (3 x 3 100 Kč dle advokátního tarifu za 3 úkony právní služby; dle , d) a g) advokátního tarifu – převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu). Dále má žalobce nárok na 3 režijní paušály á 300 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a příslušné DPH. Celkem činí náklady řízení částku 14 392 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.