Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 CO 90/2021-178

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Nadi Kovářové a soudců JUDr. Josefa Růžičky a JUDr. Ireny Vitovské ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovaným: 1) jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

2) jméno příjmení, datum narození

bytem adresa

oba zastoupeni advokátem JUDr. Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 26.250 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 8. 9. 2020 č. j.  - 124

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích III., V. a VI. potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 2.480 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích III., V. a VI. potvrzuje. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku 2.480 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 26.250 Kč s úrokem z prodlení z částky 21.000 Kč ve výši 9,5 % ročně za období od datum do datum a s úrokem z prodlení z částky 26.250 Kč ve výši 10 % ročně za období od datum do zaplacení, se zamítá. Výrokem II. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 13.133,34 Kč k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26.250 Kč s úrokem z prodlení z částky 7.500 Kč ve výši 9,5 % ročně za dobu od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky 13.500 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.250 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV. rozhodl, že v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky 21.000 Kč za období od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky 13.500 Kč za období od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.250 Kč za období od datum do datum a úroku z prodlení odpovídajícího rozdílu úroku z prodlení ve výši 10 % ročně a úroku z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky 21.000 Kč za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá. Výrokem V. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15.753 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem VI. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na náhradě nákladů řízení státu částku 3.196 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku, jeho výrokům III., V. a VI., podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání a navrhl, aby vůči jeho osobě byla žaloba zamítnuta s tím, že aby byla dána jeho povinnost vydat bezdůvodné obohacení, měl by být žalován všemi spoluvlastníky najednou, a nikoliv pouze žalobkyní, jakožto podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši 1/8 z celku. Není proto ve věci pasivně legitimován, neboť užívá věc všech spoluvlastníků stejnou měrou. Je toho názoru, že se na úkor žalobkyně neobohacuje, a tudíž není ve věci pasivně legitimován. Dle jeho názoru je nemravné, aby vydal bezdůvodné obohacení právnické osobě, která podíl nabyla pouze ze spekulativních důvodů, o čemž svědčí soudní řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví, ve kterém žalobkyně navrhuje, aby nemovité věci byly přikázány jiným osobám než jí. Pokud tedy žalobkyně v okamžiku nabytí spoluvlastnického podílu si je vědoma, že tam žalovaný uspokojuje své bytové potřeby, a ostatní spoluvlastníci ničeho vůči této skutečnosti nenamítají, a následně činí žalobkyně kroky ke zrušení podílového spoluvlastnictví a požaduje i vydání bezdůvodného obohacení, její požadavek na vydání bezdůvodného obohacení je podle žalovaného v rozporu s dobrými mravy.

3. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadených výroků rozsudku soudu I. stupně (dle obsahu) s tím, že požadovala náhradu jen za tu část hodnoty užívání, která odpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu, tj. 1/8. Zda ostatní spoluvlastníci náhradu odpovídající svému podílu požadovali či nikoliv, není pro rozhodování mezi žalobkyní a žalovaným relevantní. Otázka„ dobrých mravů“ je dlouhodobě a jednoznačně v judikatuře vysvětlována tak, že pokud kdokoliv oprávněně vlastnictví nabyl, svědčí mu vlastnická práva, včetně práva užívacího bez ohledu na to, zda si hodlá vlastnické právo v budoucnu ponechat, a bez ohledu na to, že někdo další, zde žalovaný, chce jeho věc zadarmo užívat. V odvolání není dostatečně vysvětleno, proč by měl soud chránit právo žalovaného na bezplatné bydlení.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu, jeho výrocích III., V. a VII., jakož i řízení jeho vydání předcházející, kdy výroky I., II. a IV. nebyly odvoláním dotčeny a jsou v právní moci ( ), a aniž dokazování opakoval či doplňoval, kdy v odvolacím řízení nebyly tvrzeny nové skutečnosti a navrženo provedení nových důkazů, vycházel odvolací soud ze skutkového stavu, který byl správně zjištěn soudem I. stupně, jenž vyvodil rovněž správný závěr právní. Z provedeného dokazování vyplývá, že na základě provedené dražby dne datum získala žalobkyně vlastnické právo k nemovitým věcem specifikovaným v protokolu o předání předmětu dražby, a to v podílu 1/8. Žalobkyně doložila usnesení o příklepu ze dne 22. 6. 2017 č. j. 007 EX 3047/15 – 50, na základě něhož získala svůj podíl v dražbě konané v exekučním řízení, jež bylo vedeno proti žalovanému jméno příjmení jako povinnému. Vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k vyklizení a předání nemovitosti, vyzvala též žalovanou jméno příjmení k součinnosti, rovněž pak dopisem ze dne datum, v němž požadovala úhradu za užívání, a do budoucna platbu za užívání ve výši 1.000 Kč měsíčně s tím, že pokud žalovaná nesouhlasí, aby nemovité věci nadále užíval žalovaný a jméno příjmení, bylo toto žalobkyni sděleno. Na tento dopis reagovala žalovaná dopisem ze dne datum, v němž sdělila, že nemovité věci neužívá, žalovaný nemovité věci užívá i poté, co pozbyl svůj spoluvlastnický podíl. Uvedla, že neučinila žádné rozhodnutí o způsobu využití nemovitých věcí a nejevila ochotu zahájit jakékoliv soudní řízení s tím, že se z rodinného domu odstěhovala kolem roku 2006. Z dopisu ze dne datum vyplývá, že žalobkyně požádala žalovaného o vyklizení nemovitých věcí a vyslovila požadavek na zaplacení částky 7.500 Kč v souvislosti s užíváním. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, které žalobkyně požadovala po žalovaných vydat, tato vyplývá ze znaleckého posudku z oboru ekonomiky, ceny a odhady nemovitých věcí, kdy znalecký ústav právnická osoba stanovil obvyklé nájemné v období od datum do datum (den sepisu žaloby v této věci) částkou 210.000 Kč s tím, že obvyklé nájemné by v daném období činilo 10.000 Kč měsíčně.

5. Z provedeného řízení vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaná udělila žalovanému souhlas s užíváním nemovitých věcí nebo že by učinila jakékoliv rozhodnutí s užíváním těchto nemovitých věcí. Nebylo ani v řízení prokázáno, že by žalovaný měl k užívání souhlas některého z ostatních spoluvlastníků, tudíž užíval předmětné nemovité věci bez právního důvodu, a na úkor žalobkyně jako podílové spoluvlastnice získal bezdůvodné obohacení, tj. plnění bez právního důvodu, které je povinen žalobkyni vydat ( ). Nelze souhlasit s žalovaným v odvolání, že by měl být žalován všemi spoluvlastníky, kdy žalobkyni jako podílové spoluvlastnici v rozsahu 1/8 svědčí právo podat samostatně žalobu proti žalovanému na vydání bezdůvodného obohacení právě v rozsahu 1/8, která dle znaleckého posudku představuje částku 26.250 Kč.

6. Soud I. stupně tedy rozhodl věcně správně, pokud žalovaného zavázal k zaplacení částky 26.250 Kč spolu s úrokem z prodlení, jehož výši rovněž správně konkretizoval ve výroku III. rozsudku.

7. Věcně správně rozhodl soud I. stupně výrokem I. o nákladech řízení účastníků, které je povinen neúspěšný žalovaný nahradit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch ( ). Dále pak je správné i rozhodnutí o nákladech řízení státu představující znalečné, které prozatímně ze státních prostředků bylo vyplaceno znaleckémuu právnická osoba

8. Ze všech shora uvedených důvodů byl rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích III., V. a VI. jako věcně správný potvrzen ( ).

9. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. a Úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které spočívají v odměně za právní zastoupení. V odvolacím řízení učinila právní zástupkyně žalobkyně 1 úkon právní služby (písemné vyjádření k odvolání) , v platném znění ve výši 2.180 Kč, dále náleží režijní paušál 300 Kč ( téže vyhlášky), celkem 2.480 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné.