Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 154/2021-39
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 50 128 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 128 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 168,50 Kč od datum do datum, úrok 23,99 % ročně z částky 49 928 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 49 928 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 593,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 128 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 168,50 Kč od [datum] do [datum], úrok 23,99 % ročně z částky 49 928 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 49 928 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 593,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 50 128 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o vydání kreditní karty číslo (dále jen„ Smlouva“) jejíž součástí bylo i ujednání o zřízení možnosti kontokorentního úvěru s úvěrovým limitem 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané peníze z kreditní karty splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s dohodnutými poplatky. Poskytnutý úvěr byl úročen ve výši 23,99% ročně. Žalovaný prostřednictvím kreditní karty čerpal peněžní prostředky, tyto však řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni datum. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 49 928 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 2 168,50 Kč, poplatků ve výši 200 Kč, smluvního úroku z částky 49 928 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z téže částky od datum do zaplacení. Na žalobkyni přešla žalovaná pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „ o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
Ze Smlouvy o poskytnutí kreditní karty anonymizováno ze dne datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout kreditní kartu s úvěrovým rámcem 50 000 Kč. Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 23,99% ročně. Výše splácení povoleného debetu byla ve Smlouvě dohodnuta v článku 3 ve„ Splátkovém kalendáři“. Za správu karty byl dohodnut měsíční poplatek ve výši 50 Kč.
Z přehledu platební historie vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 50 761,18 Kč, žalovaný uhradil 1 086,40 Kč.
Z dopisu ze dne datum, označeného jako Okamžitá splatnost kreditní karty, s přiloženým seznamem podacích čísel poštovních zásilek, soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky, která tehdy činila 52 296,50 Kč. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni
Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne datum (doložené včetně dokladu o doručení) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby.
V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 593,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 006 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 50 128 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 1 570 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 750 Kč ve výši 1 837,50 Kč.
O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.