Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 274/2021-23

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 2 410 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s 8,05 % úrokem z částky 2 000 Kč od 15. 4. 2016 do zaplacení, to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 410 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 410 Kč od 15. 4. 2016 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 982,74 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s 8,05 % úrokem z částky 2 000 Kč od 15. 4. 2016 do zaplacení, to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 410 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 410 Kč od 15. 4. 2016 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 982,74 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že s žalovaným uzavřela předchůdkyně žalobkyně právnická osoba smlouvu o úvěru a poskytla žalovanému dne 30. 3. 2016 částku 2 000 Kč na jeho účet s tím, že částku žalovaný vrátí s poplatkem 410 Kč do 14. 4. 2016. Žalovaný byl marně upomínán o vrácení této částky, pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, žalovanému tato skutečnost oznámena. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že je nezaměstnaný, může zaplatit až na konci února.

3. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru dálkovým způsobem. Žalovanému byla na základě smlouvy poskytnuta částka 2 000 Kč, kterou měl spolu s poplatkem vrátit do 14. 4. 2016. Předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 30. 3. 2016 částku 2 000 Kč na účet u právnická osoba, který byl účtem žalovaného, a platba na něj byla připsána. Z provedených důkazů soud nezjistil, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyni byla smlouvou postoupena pohledávka za žalovaným, oznámení této skutečnosti žalovanému postupitelem bylo prokázáno.

4. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp.zn. ústavní nález ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne 13. 2. 2019, je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě z navržených důkazů nevyplynulo, jakým způsobem věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně tvrdila splnění této povinnosti pouze obecně. Povinností věřitele je nejen získat údaje od klienta, ale rovněž samostatně aktivně prověřit jeho úvěruschopnost a to ověřením jím uvedených příjmů a výdajů, zjistit celkovou majetkovou situaci, zabývat se jeho závazky a vlastní aktivitou si obstarat dostatek podkladů a ty následně odpovědně vyhodnotit. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání soudu, nemohl soud v tomto smyslu žalobkyni poučit podle , ač nutnost takového poučení v předvolání avizoval. Žalobkyně tedy neprokázala, že věřitel splnil svou povinnost podle , účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky a smlouvu o úvěru soud hodnotí z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou ve smyslu .

5. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, která žalovanému byla poskytnuta jako jistina úvěru. Žalobkyně prokázala, že pohledávka jí byla postoupena a tato skutečnost žalovanému oznámena. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč. Žalobkyně požadovala vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle ust. o.z. ve výši dle nař. vl. č. , a to od 15. 4. 2016, když v této době již byl žalovaný v prodlení se zaplacením. Ve zbytku pak žalobu zamítl.

6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla při započtení příslušenství úspěšná z 83 % a neúspěšná z 17 %. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni část nákladů řízení v částce 982,74 Kč, což odpovídá 66 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle . vyhl. č. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. , zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle v částce 189 Kč, celkem náklady 1 489 Kč. Podmínky byly splněny. Podle je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta.

7. Lhůtu k plnění soud stanovil dle , kdy přihlédl k nezaměstnanosti žalovaného a umožnil mu splnit závazek v prodloužené třicetidenní lhůtě.

8. Podle je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není možno podat odvolání ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.