Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 256/2021-39
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. ve věci
žalobkyně; právnická osoba, anonymizována dvě slova číslo
sídlem adresa žalobkyně, země,
zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení anonymizováno,
sídlem adresa, obec a číslo
proti;
žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa, obec a číslo - část obce
o 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 11. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátky, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 11. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila smlouvou o zápůjčce mezi žalovaným a společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) ze dne 9. 10. 2014. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do 1. 11. 2014. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve lhůtě splatnosti nevrátil. Dne 21. 12. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil ničeho.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v anonymizována dvě slova, žalovaný je občanem země, jenž bydlí v České republice, pravomoc českých soudů tak vyplývá z čl. 18 odst. 2 anonymizována dvě slova číslo. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení anonymizována dvě slova a ustanovení právního předpisu EU.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku do data splatnosti vrátit, tj. do 1. 11. 2014 (Smlouva o zápůjčce, VOP, příkaz k úhradě, výpis z účtu věřitele). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni dne 21. 12. 2017, přičemž tuto skutečnost právní předchůdce žalobkyně žalovanému sdělil (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby, žalovaný neuhradil ničeho (poslední výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu s podacím archem).
7. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § číslo, § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Pohledávka byla postoupena žalobci coby postupníkovi v souladu s § 1879 a násl. o. z.
8. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.