Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 300/2021-46
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 10 932,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 2 932,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 932,63 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 932,63 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 315 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 2 932,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 932,63 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 932,63 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 315 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 10 932,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 932,63 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne datum žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, která byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je prověřování bonity žalovaného. Dle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o úvěru žalobkyně požaduje uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 752,63 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 180 Kč. Žalovaný na předmětný dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou ze dne datum na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu právní předchůdkyní žalobkyně a následně i předžalobní upomínkou prostřednictvím zástupce žalobkyně.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum sestavila právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaný jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout bezhotovostní zápůjčku ve výši 8 000 Kč s celkovou výší poplatku 752,63 Kč. Zápůjčka byla bezúročná, RPSN činilo 10 766,88 % Smlouva obsahovala podpis právní předchůdkyně žalobkyně, nikoliv však podpis žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně dále sestavila dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, dle kterého se prodloužil termín splatnosti zápůjčky o 17 dnů. Dle dodatku měla být zápůjčka splacena nejpozději dne datum. V dodatku byl dále sjednán poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 2 180 Kč /viz Smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 19 - 20 spisu, všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem na č. l. 21 – 25 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 11 – 13 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 14 – 15 spisu, dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru na č. l. 16 – 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet dne datum částku 8 000 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 18 spisu, sdělení banky na č. l. 35 – 36 spisu/. Dne datum podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena zástupcem žalobkyně a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne datum prostřednictvím poštovního doručovatele, zásilka byla doručována dne datum /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému příjmení, Oznámení o postoupení pohledávky včetně Výzvy k úhradě před podáním žaloby na č. l. 26 spisu, Podací lístek na č. l. 27 spisu, výpis ze sledování zásilek na č. l. 44 spisu/.
5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne datum částku 8 000 Kč. Žalovaný však na svůj dluh do dnešního dne neuhradil ničeho. Dne datum podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalovanému výzvu k úhradě dluhu do tří dnů. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než uváděla žalobkyně.
6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázána smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Nadto ani nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalovaného, tj. zejména její příjmy a výdaje. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat.
7. Dle ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.
8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předloženém, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky, posoudil soud ve vztahu k částce ve výši 8 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh ve výši 8 0000 Kč neuhradil ničeho, má povinnost vrátit žalobkyni tuto částku, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby, v níž byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů (tedy do datum), od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
14. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než ve zbylém nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem (výrok II. tohoto rozsudku).
15. Soud k uvedenému nad rámec dodává, že, i kdyby bylo uvažováno o uzavření tvrzené smlouvy o úvěru (což s ohledem na neprokázaný projev vůle žalovaného učinit nelze), žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, když není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla např. pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří, např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v této souvislosti žádné konkrétní skutečnosti netvrdila. Porušení této povinnosti zakotvené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů způsobuje neplatnost smlouvy a dodržení soud zkoumá z úřední povinnosti. V případném porušení této povinnosti je třeba spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Nedostojí-li tak poskytovatel spotřebitelského úvěru své povinnosti, je třeba za takové situace uzavřenou smlouvu považovat za absolutně (nikoliv pouze relativně) neplatnou, neboť se jedná o jednání zjevně narušující veřejný pořádek.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 315 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 %). V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 932,63 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 300 Kč za výzvu k plnění a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.