Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 415/2021-26

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 19 360 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni

a) částku 7 360 Kč,

b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 187,98 Kč,

c) kapitalizovaný úrok ve výši 429,96 Kč,

d) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 360 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,

e) úrok ve výši 18,87 % ročně z částky 7 360 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,

a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 195,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 447,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 456,75 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 7 456,75 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 7 360 Kč, b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 187,98 Kč, c) kapitalizovaný úrok ve výši 429,96 Kč, d) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 360 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, e) úrok ve výši 18,87 % ročně z částky 7 360 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 195,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 447,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 456,75 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 7 456,75 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 19 360 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo kterou s právním předchůdcem, společností právnická osoba (IČO, dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel dne 1. 8. 2019. Právní předchůdce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal půjčku řádně a včas splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 456 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 24. 9. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků zaplatit pevný úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč Smluvní strany si dále sjednaly doplňkovou službu životní pojištění, za níž se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 360 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a půjčku zesplatnil. Pohledávka byla s účinností ke dni 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí 19 360 Kč s příslušenstvím, z toho na jistině 14 816,75 Kč a na úrocích a poplatcích 4 543,25 Kč; přes výzvy žalovaný toto neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Jelikož je žalovaný státním občanem Rumunska, soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti a rozhodným právem ve věci a v souladu se Smlouvou o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem (Bukurešť, 11. 7. 1994; č. 1/1996 Sb.), čl. 50 odst. 1 a 3 dospěl k závěru, že závazek vznikl na území České republiky, tudíž rozhodným právem je právo české. Zároveň soud uzavřel, že žalovaný má bydliště na území České republiky, tudíž je dána pravomoc českých soudů k rozhodnutí ve věci.

4. Soud v této věci postupoval podle ustanovení , (dále jen „“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaný byl vyzván usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 8. 2021, aby se k navrženému postupu vyjádřil; žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky.

5. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise učinil následující skutková zjištění:

6. Právní předchůdce uzavřel s žalovaným po ověření jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr dne 1. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě níž právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátit spolu s úroky ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 360 Kč, a to ve 60 pravidelných týdenních splátkách po 456 Kč. Úroková sazba byla uvedena ve výši 32,15 % ročně a RPSN ve výši 212,77 % Smluvní strany v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednaly také pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění za poplatek 360 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo kartou zákazníka, pracovní smlouvou, výplatními páskami za duben 2019, květen 2019 a červen 2019, nájemní smlouvou ze dne 1. 1. 2019). Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, včetně přílohy, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021). Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021, která mu byla následujícího dne, tj. 14. 5. 2021 odeslána (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem).

7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

8. Právní předchůdce a žalovaný uzavřeli dne 1. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci vrátit spolu s úroky a poplatky, v pravidelných týdenních splátkách po 456 Kč. Účastníci dále platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě níž se žalovaný zavázal zaplatit pojistné ve výši 360 Kč. Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

9. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dle uzavřené smlouvy žalovaný zápůjčku žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci vrátil, soud proto vycházel z toho, že zápůjčka (v celém rozsahu) zaplacena nebyla, uhrazeno bylo 8 000 Kč.

10. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle , , (dále jen„ o. z.”), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti; smluvní vztah účastníků pak soud hodnotil jako spotřebitelský ve smyslu , , - a o. z.

11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez navrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

16. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

17. Podle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla po přezkoumání úvěruschopnosti uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechal právní předchůdce žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Účastníci řízení dále v rámci smlouvy o zápůjčce platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě níž se žalovaný zavázal zaplatit pojistné ve výši 360 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právním předchůdcem postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši 7 360 Kč včetně, jak bude vysvětleno dále, žalobkyní požadovaného úroku ve výši 18,87 % a zákonných úroků z prodlení (výrok I. rozsudku).

22. Jde-li o celkové náklady související s poskytnutím zápůjčky, které strany ve smlouvě sjednaly v celkové částce 12 000 Kč, sestávající z úroku ve výši 32,15 % ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 3 000 Kč (když žalobkyně v návrhu požaduje 18,87 % a v této výši jej soud, včetně dále běžícího úroku, přiznal), odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce 3 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, hodnotí soud tyto celkové náklady jako celek coby úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe a odborné literatury definice smluvního úroku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , nebo M. Škárová v komentáři k  v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, (Praha 2009), s. 1855-1858). Podle soudu se jednalo o kalkulační položky poplatku uměle vytvořené jen s cílem skrytě navýšit celkovou výši úplaty za půjčení peněz (tj. úrok). Za poskytovanou zvláštní službu nelze považovat„ administrativní činnost“, ani kalkulační položku nazvanou„ hotovostní režim splátek“, která zpoplatňovala místo plnění v bydlišti dlužníka za situace, když jiný způsob plnění smlouva na výběr nedávala. Bez ohledu na to, zda je případná„ inkasní služba“ dlužníkovi poskytována, či nikoliv (nota bene žalobkyně poskytování žádné služby ani ve svých standardních formulářových žalobách zásadně netvrdí a poskytnutí této služby v odpovídajícím počtu všech sjednaných splátek neprokazuje), je dlužník zavazován ve sjednaných splátkách k platbě jen na celkovou dlužnou částku (na jistinu zápůjčky a na jediný celkový a svou podstatou souhrnný poplatek). Lze tedy konstatovat, že uvedené celkové náklady spotřebitelského úvěru byly tvořeny jen jednou faktickou položkou, a to výlučně kapitalizovaným úrokem (a tedy odměnou za půjčení peněz, resp. zisk).

23. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 12 000 Kč za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 60 týdnů, tj. 15 měsíců. Sjednané úroky tak činí cca 103 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách ČNB, se pohybovaly v srpnu roku 2019 okolo 9 % ročně, u úvěrů z kreditních karet pak cca 24 %. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než jedenáctinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru.

24. Ujednání o administrativním poplatku, o poplatku za hotovostní inkaso splátek i o úroku kapitalizovaném již při uzavírání smlouvy, tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. ). Soud proto na základě shora uvedeného žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok II. rozsudku).

25. Poplatek hotovostního inkasa považuje soud navíc za neplatně sjednaný i proto, že se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi právním předchůdcem jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právním předchůdcem, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy, tj. jednalo se o tzv. adhezní smlouvu. Výše sjednaného inkasního poplatku tvoří za dobu trvání smlouvy 40 % poskytnuté jistiny a splácení je sjednáno formou týdenních splátek, ač je zaměstnancům v České republice mzda obvykle vyplácena na bázi měsíční. K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017).

26. Soud tak nárok žalobkyně shledal důvodným toliko částečně v rozsahu dosud neuhrazené jistiny v částce 7 000 Kč a pojistného ve výši 360 Kč (15 360 Kč – uhrazených 8 000 Kč). Ve vztahu k smluvnímu úroku soud žalobkyni přiznal pouze běžící úrok ve výši 18,87 % tak, jak jej žalobkyně v návrhu požaduje (ač smluvený úrok činil 32,15 %, což soud již považuje jako hraniční sazbu úroku předmětné hotovostní půjčky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním své smluvní povinnosti do prodlení, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovení Přiznaný kapitalizovaný úrok a kapitalizovaný úrok z prodlení pak soud oproti návrhu přiměřeně ponížil, vycházejíc z neuhrazené jistiny po splatnosti smlouvy.

27. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ).

28. Právo na náhradu nákladů řízení by měl dle míry úspěchu a neúspěchu ve věci žalovaný ( ), tomu však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.