Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 280/2021-34
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Romanou Malou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 53 386,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku 29 % ročně z 5 863,53 Kč od datum do datum, z 15 636,92 Kč od datum do datum a z 29 636,92 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 11 462,45 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně z 14 000 Kč od datum do datum a úroku z prodlení 0,75 % ročně z 14 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 14 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 689,35 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně z 9 773,39 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 234,32 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně z 5 863,53 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 058,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení úroku 29 % ročně z 5 863,53 Kč od [datum] do [datum], z 15 636,92 Kč od [datum] do [datum] a z 29 636,92 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení 11 462,45 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně z 14 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení 0,75 % ročně z 14 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 14 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 14 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 689,35 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně z 9 773,39 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 234,32 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně z 5 863,53 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 058,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 25 462,45 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) a žalovanou dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 13 125 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 28 125 Kč, a to prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 469 Kč a 60. splátky ve výši 454 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze 1 000 Kč. Z důvodu prodlení žalované tak vznikla žalované vedle původní povinnosti též povinnost zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny a smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení. Úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy číslo právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná.
2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení 17 689,35 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 12 283 Kč, tedy celkem se žalovaná zavázala zaplatit 26 283 Kč, a to prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 439 Kč a 60. splátky ve výši 382 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná na dluh ze smlouvy číslo zaplatila pouze 7 496 Kč. Z důvodu prodlení žalované tak vznikla žalované vedle původní povinnosti též povinnost zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny a smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy číslo byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná.
3. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení 10 234,32 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 8 917 Kč, tedy celkem se žalovaná zavázala zaplatit 18 917 Kč, a to prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 316 Kč a 60. splátky ve výši 273 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze 8 250 Kč. Z důvodu prodlení žalované tak vznikla žalované vedle původní povinnosti též povinnost zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny a smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy číslo byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná.
4. Společnost anonymizováno uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila pohledávky ze smlouvy číslo smlouvy číslo smlouvy číslo na žalobkyni.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
7. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 13 125 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni 28 125 Kč, a to prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 469 Kč a 60. splátky ve výši 454 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na datum.
8. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo celkem 1 000 Kč Poslední platbu učinila datum.
9. Z karty zákazníka ke smlouvě číslo soud zjistil, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy číslo právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná, když právnická osoba zjistila jako příjmy žalované částku 13 225 Kč skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 5 410 Kč a dalších čistých příjmů domácnosti ve výši 7 815 Kč. Jako odhadované měsíční výdaje zjistila právnická osoba částku 2 500 Kč Tyto údaje ověřila právnická osoba prostřednictvím výpisu z bankovního účtu.
10. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 12 283 Kč, tedy celkem se žalovaná zavázala zaplatit 26 283 Kč, a to prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 439 Kč a 60. splátky ve výši 382 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na datum.
11. Soud dále zjistil, že ve smlouvě číslo je uvedeno následující:„ zápůjční úroková sazba ve smyslu ZSÚ vztahující se k zápůjčce činí 29 % ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy.“
12. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy číslo zaplatila celkem 7 496 Kč Poslední platbu žalovaná učinila datum.
13. Z karty zákazníka ke smlouvě číslo soud zjistil, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy číslo byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná když jako příjmy žalované zjistila částku 8 989 Kč rovnající se příjmu žalované a jako výdaje žalované zjistila částku 5 500 Kč skládající se ze splátek jiného úvěru vedeného u právnická osoba ve výši 2 500 Kč a z odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 3 000 Kč Tyto údaje ověřila právnická osoba výpisem z bankovního účtu žalované.
14. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba souhrnný poplatek 8 917 Kč, tedy celkem se žalovaná zavázala zaplatit 18 917 Kč, a to prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 316 Kč a 60. splátky ve výši 273 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na datum.
15. Soud dále zjistil, že ve smlouvě číslo je uvedeno následující:„ zápůjční úroková sazba ve smyslu ZSÚ vztahující se k zápůjčce činí 29 % ročně a je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy.“
16. Ze shodného znění smluvních podmínek ke smlouvě číslo ke smlouvě číslo soud zjistil, že článek 9.1 smluvních podmínek zní:„ Smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny.“
17. Z karty zákazníka ke smlouvě číslo soud zjistil, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy číslo byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná, když právnická osoba jako příjem žalované zjistila částku 9 401 Kč rovnající se čistému příjmu žalované a jako výdaje žalované zjistila právnická osoba částku 4 650 Kč Tyto údaje ověřila právnická osoba prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalované.
18. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo celkem 8 250 Kč Poslední platbu učinila žalovaná datum.
19. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právnická osoba postoupila datum pohledávky ze smlouvy číslo smlouvy číslo smlouvy číslo na žalobkyni.
20. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.
21. Podle § 1 zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
27. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
28. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
29. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
30. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
31. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (zápůjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, týkající se předchozí úpravy spotřebitelského úvěru uvedené v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve kterém je úprava povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr po obsahové stránce totožná s účinnou úpravou a lze tedy vycházet ze závěrů uvedených níže. V rozsudku Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
32. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.
33. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tento důsledek dovozuje též pro režim úpravy z. s. ú. před účinností novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. (viz rozsudek ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 201/2018).
34. Konečně též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK) vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
35. Ve věci nároku ze smlouvy číslo dospěl soud k závěru, že právnická osoba nejednala s odbornou péčí, když sice zjistila a ověřila část příjmů žalované – čistý příjem prostřednictvím výpisu z účtu. Pokud však jde o položku„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 7 815 Kč, není ze zákaznické karty zřejmé, jaké další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici. Tyto příjmy přitom tvoří více než polovinu veškerých tvrzených příjmů žalované. Nadto právnická osoba v případě zjišťování výdajů žalované jakkoliv nezohlednila toho času trvající dluhy žalované ze smlouvy číslo ze smlouvy číslo O tom nelze než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy číslo právnická osoba nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.
36. Protože je smlouva absolutně neplatná, je nutné vypořádat smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od právnická osoba plnění ve výši 15 000 Kč. Za toto plnění zaplatila celkem 1 000 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 000 Kč.
37. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
38. Žalovaná pak měla plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzvána. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku ze dne datum, kde byla žalovaná vyzvána k zaplacení do datum. Od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v žalobě požadované výši. Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl.
39. Ve věci nároku ze smlouvy číslo soud žalobě vyhověl v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s úrokem z prodlení, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že právnická osoba splnila veškeré své zákonné a smluvní povinnosti a naopak žalovaná tyto povinnosti nesplnila, když ve stanovené lhůtě zápůjčku nevrátila a nezaplatila souhrnný poplatek. Soud zamítl žalobu v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku i za dobu po skončení trvání smlouvy, jelikož ze znění smluvních podmínek je zřejmé, že smlouva číslo byla uzavřena na dobu určitou a trvala do dne splatnosti poslední splátky, tj. do datum. Do tohoto dne má žalobkyně nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení. Znění smlouvy ani smluvních podmínek nepřiznává žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku i za dobu po skončení trvání smlouvy.
40. Ve věci nároku ze smlouvy číslo soud žalobě vyhověl v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s úrokem z prodlení, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že právnická osoba splnila veškeré své zákonné a smluvní povinnosti a naopak žalovaná tyto povinnosti nesplnila, když ve stanovené lhůtě zápůjčku nevrátila a nezaplatila poplatek. Soud zamítl žalobu v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku i za dobu po skončení trvání smlouvy, jelikož ze znění smluvních podmínek je zřejmé, že smlouva číslo byla uzavřena na dobu určitou a trvala do dne splatnosti poslední splátky, tj. do datum. Do tohoto dne má žalobkyně nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení. Znění smlouvy ani smluvních podmínek nepřiznává žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku i za dobu po skončení trvání smlouvy.
41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši 15 058,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 136 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 386,12 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 680 Kč ve výši 2 242,80 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.