Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 244/2021-53

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 433,84 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 670,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 670,01 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 2. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení částky 670,94 Kč, zákonného úroku z částky 9 340,95 Kč od 20. 7. 2021 do 1. 11. 2021 a zákonného úroku z částky 670,94 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.

III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 247,02 Kč, v této části se žaloba zamítá.

IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8 370,19 Kč, v této části se žaloba zamítá.

V. Domáhal li se žalobce po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, v této části se žaloba zamítá.

VI. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 1 092,89 Kč, v této části se žaloba zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 670,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 670,01 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 2. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném uhrazení částky 670,94 Kč, zákonného úroku z částky 9 340,95 Kč od 20. 7. 2021 do 1. 11. 2021 a zákonného úroku z částky 670,94 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 247,02 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8 370,19 Kč, v této části se žaloba zamítá. V. Domáhal li se žalobce po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, v této části se žaloba zamítá. VI. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 1 092,89 Kč, v této části se žaloba zamítá. VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. VIII. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s doplněním ze dne 5. 1. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 9340,95 Kč se zákonným úrok z prodlení z částky 9340,95 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 247,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 8370,19 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, částku 1092,89 Kč a náklady řízení ve výši 2 252 Kč.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 13. 12. 2019 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr spolu s příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou částku 18 592 Kč se žalovaný zavázal splatit ve splátkách po 1 328 Kč, a to do 13. 2. 2021. Žalovaný uhradil pouze 1 329 Kč, závazek žalovaného byl proto zesplatněn ke dni 13. 2. 2021

3. Pohledávka za žalovaného byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 5. 8. 2021.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ).

5. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením odst. odst. 2 ve spojení s  Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.

6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

7. právnická osoba poskytla žalovanému dne 13. 12. 2019 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě žádosti (č.l. 12) smlouvy o úvěru (viz smlouva č.l. 13). Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 18 592 Kč sestávající se z poskytnutého úvěru ve výši 10 000 Kč a dále nákladů spojených se spotřebitelským úvěrem ve výši 8 592 Kč (úrok ve výši 963 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč), náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč, náklady na inkaso plateb ve výši 1 800 Kč). To vše se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Z předložené smlouvy dále vyplynulo, že RPSN činilo 272,44 %.

8. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaného, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 15-22 spisu). Toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 8. 2021 (č.l. 27-28).

9. Předžalobní výzva byla na adresu žalovaného odeslána dne 18. 10. 2021 doporučeně (č.l. 30-31).

10. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě tvrzení žalovaného a jím předložených dokladů, které žalobce předložil. Sám žalobce pak uvedl, že smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti o úvěru a údajů poskytnutých žalovaným. Ani přes výzvu soudu žalobce však nedoložil doklady, ze kterých v žádosti vycházel ani to, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.).

11. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

12. Původní věřitelka společnost právnická osoba poskytla žalovanému dne 13. 12. 2019 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 18 592 Kč sestávající se z poskytnutého úvěru ve výši 10 000 Kč a dále nákladů spojených se spotřebitelským úvěrem ve výši 8 592 Kč. To vše se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalobce však neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaného byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.

13. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení , , a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.

14. Podle , (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle ust. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:

20. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

21. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nedostatečně ověřovala příjmy žalovaného, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry. Zejména nedoložila, že by byly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalovaného. Za podstatnou považuje soud právě tu skutečnost, že žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalovaného splácet úvěr. Z doložených příjmů a výdajů muselo být žalobci (právnímu předchůdci) zřejmé, že zde existuje reálná pravděpodobnost, že žalovaný bude v prodlení se splácením úvěru. Hodnocení příjmové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 85 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný částečně uhradil. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaný je povinen zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaný nijak nezpochybnil, ohledně jeho plnění. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 8 670,01 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.

22. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení z dlužné jistiny dle o.z., a to ve výši stanovené , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

23. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. , podle míry úspěchu ve věci.

24. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

25. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč.

26. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo – číslo, variabilní symbol.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.