Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 232/2021-26

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 152 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 757 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 6 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 267 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 2 735,71 Kč a s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 757 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 6 152 Kč s úrokem z prodlení ve výši 267 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 2 735,71 Kč a s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 152 Kč (dlužná jistina ve výši 6 000 Kč a úrok a poplatky ve výši 6 152 Kč) s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, (dále jen„ právnická osoba jméno“) uzavřela s žalovaným dne 18. 5. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právnická osoba jméno poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnická osoba jméno půjčenou částku a dále částku ve výši 6 152 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 1 120 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, náklady za splácení v hotovosti ve výši 3 200 Kč a pojištění anonymizována dvě slova ve výši 232 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 244 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 28. 6. 2018. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil částku 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným zcela uhrazena, úročí se dlužná jistina ve výši 8 000 Kč úrokem ve výši 23,72% ročně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 29. 6. 2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla příjmení jméno postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně po žalovaném kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 2 735,71 Kč (úrok ve výši 23,72% ročně z částky 8 000 Kč od 29. 6. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 024 Kč (úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 8 000 Kč od 6. 7. 2018 do 29. 11. 2019), úrok ve výši 23,72% ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že příjmení právnická osoba před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným) v zákaznické kartě.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů ( , , v platném znění, dále jen„ “).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že právnická osoba jméno uzavřel dne 18. 5. 2017 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 8 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 6 152 Kč, který tvoří úrok ve výši 1 120 Kč, částka za administrativní činnosti ve výši 1 600 Kč, částka za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a životní pojištění ve výši 232 Kč). Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 14 152 Kč (8 000 Kč + 6 152 Kč) v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovanému byla vyplacena částka 8 000 Kč v hotovosti. RPSN činila u této zápůjčky 206 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal. V článku 11 smlouvy zákazník (žalovaný) prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen právnická osoba jméno splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.

4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, má učňovské vzdělání a nemá žádné vyživovací povinnosti. Dále žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 16 195 Kč, pobírá od státu podporu ve výši 3 000 Kč měsíčně, právnická osoba příjmení splácí částku 408 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou 8 908 Kč. Žalovaný pracoval jako předák linky na hlavní pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2017 a zaměstnání bylo ověřeno telefonicky. Žalovaný při uzavírání smlouvy o úvěru předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právnická osoba jméno postoupil dne 29. 11. 2019 na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 29. 11. 2019. Žalovanému byla zaslána dne 1. 5. 2020 předžalobní upomínka. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dne 30. 4. 2020 vyzvala k úhradě dlužné částky.

6. Podle , , v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si vyjma insolvenčního rejstříku žalovaného neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou, atp.). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaný při sjednávání úvěru předložil, je pracovní smlouva a výplatní pásky. Vzhledem k tomu, že tyto y soudu předloženy nebyly, soud vychází z předpokladu, že tímto dokladem bylo potvrzeno, že příjem žalovaného je ve výši 16 195 Kč měsíčně. Z tvrzení žalobkyně ani z předložených důkazů ovšem soudu nevyplývá, zda si právnická osoba jméno potvrdil další tvrzený příjem žalovaného/jeho domácnosti - částku 3 000 Kč měsíčně (státní podpora). Poskytovatel úvěru neměl doloženo, že by žalovaný skutečně měl další příjem v tvrzené výši 3 000 Kč. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) nevyplývá, že by právnická osoba jméno před poskytnutím úvěru řádně zkoumal měsíční výdaje žalovaného a jak žalovaný plní svůj předchozí závazek vůči právnická osoba příjmení.

15. Pokud žalobkyně tvrdí, že právnická osoba jméno vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, soud upozorňuje, že osoba žádající o úvěr má většinou tendenci upravovat svoji příjmovou a výdajovou stránku tak, aby jí úvěr byl poskytnut a je právě na úvěrující společnosti, aby vynaložila odbornou péči a řádně zhodnotila (po předložení dostupných dokladů), zda je žadatel o úvěr skutečně schopen úvěr splácet či nikoliv.

16. Vzhledem k tomu, že právnická osoba jméno nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaným a ověřením pouze příjmu žalovaného na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. ze dne 25. 7. 2018, č. j. ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR č. j. ze dne 26. 2. 2019).

17. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 8 000 Kč, zaplaceno 2 000 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 6 000 Kč a dále ve smyslu o. z. úrok z prodlení dle , v kapitalizované výši 757 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9% ročně z částky 6 000 Kč (výrok I.).

18. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal platnou (tj. za předpokladu, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného) soud považuje dle § 588 o. z. za absolutně neplatné ujednání o poplatku za zápůjčku s ohledem na to, že výše tohoto poplatku (6 152 Kč) je s ohledem na výši poskytnuté částky žalovanému (8 000 Kč) zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení za situace, kdy ne/úspěch účastníků ve věci je přibližně stejný (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.