Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 128/2020-75
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 45 570 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11 964 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 11 964 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 26 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 26 630 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, v rozsahu částky 6 976,80 Kč a v rozsahu úroku ve výši 75,95% ročně z částky 28 772,76 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 115 430 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 11 964 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 11 964 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 26 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 26 630 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, v rozsahu částky 6 976,80 Kč a v rozsahu úroku ve výši 75,95% ročně z částky 28 772,76 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 115 430 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 570 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 29. 8. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč (k vyplacení úvěru došlo dne 30. 8. 2018) a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši 108,84% ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 004 Kč, počínaje říjnem 2018. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného – jednak na základě informací poskytnutých žalovaným, dále lustrací osoby žalovaného v registru SOLUS a NRKI. Žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stádiu vymáhání, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 18 036. Podle článku 6.3 smlouvy žalobkyně zesplatnila úvěr, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splacením splátky č. 10 delším než 65 dnů. Žalobkyně po žalovaném žádá zaplacení nové jistiny ve výši 34 200,21 Kč (původní jistina ve výši 28 772,76 Kč a dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 427,45 Kč) s úrokem z prodlení, dále smluvní pokuty dle článku 6.1 smlouvy o úvěru ve výši 6 x 499 Kč za prodlení delší 30 dnů u splátek č. 6, 7, 8, 9, 10 a č. 11, smluvní pokuty dle článku 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru od 24. 9. 2019 do zaplacení, náhradu nákladů vzniklých s prodlením žalovaného ve výši 1 400 Kč, a dále úrok ve výši 75,95% ročně z původní jistiny ve výši 28 772,76 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, ovšem v maximální výši 115 430 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení nic netvrdil ani nedoložil. K jednání soudu se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z výpisu z registru SOLUS soud zjistil, že ke dni 27. 8. 2018 žalovaný nebyl evidován jako dlužník. Z výpisu z registru NRKI soud zjistil, že skóre žalovaného bylo 225, což znamená, že úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 30. 8. 2018 žalobkyně zaslala na účet žalovaného číslo bankovní účet částku 30 000 Kč.
4. Z potvrzení příjmů od zaměstnavatel anonymizováno obec a mzdového listu za měsíc červen 2018 soud zjistil, že žalovaný se vrátil do práce po nemoci dne 1. 8. 2018. Jeho příjem v měsíci květnu 2018 byl 9 043 Kč, v červnu 2018 byl 7 394 Kč, v červenci byl 467 Kč. Z historie transakcí na účtu č. bankovní účet soud zjistil, že dne 13. 6. 2018 na tento účet došla platba od zaměstnavate anonymizováno obec ve výši 9 043 Kč. Počáteční stav účtu byl záporný (- 933,86 Kč) a konečný stav účtu byl kladný (+ 4 969,28 Kč). Z historie transakcí na účtu č. bankovní účet soud zjistil, že dne 8. 6. 2018 na tento účet došla platba od ČSSZ ve výši 7 735 Kč a mzda od právnická osoba v. o. s ve výši 21 707 Kč. Počáteční stav účtu byl záporný (- 9 871,16 Kč) a konečný stav účtu byl taktéž záporný (- 4 240,84 Kč). Z historie transakcí na účtu č. bankovní účet soud zjistil, že dne 9. 7. 2018 na tento účet došla platba od ČSSZ ve výši 7 735 Kč. Počáteční stav účtu byl záporný (- 9 964,86 Kč) a konečný stav účtu byl taktéž záporný (- 7 229,86 Kč). Z historie transakcí na účtu č. bankovní účet soud zjistil, že dne 12. 7. 2018 na tento účet došla platba od zaměstnavatel anonymizováno obec ve výši 7 394 Kč. Počáteční stav účtu byl záporný (- 7 709,86 Kč) a konečný stav účtu byl taktéž záporný (- 7 233,96 Kč). Z historie transakcí na účtu č. bankovní účet soud zjistil, že dne 9. 8. 2018 na tento účet došla platba od ČSSZ ve výši 7 735 Kč. Počáteční stav účtu byl záporný (- 10 112,93 Kč) a konečný stav účtu byl taktéž záporný (- 5 378,13 Kč). Z potvrzení od ČSSZ soud zjistil, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 7 735 Kč.
5. Z hodnocení klienta soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 8 200 Kč (tento údaj je doplněn o ručně vepsanou částku 5 634 Kč), výdaje ve výši 3 410 Kč, platí nájemné ve výši 2 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 200 Kč, je zaměstnán u zaměstnavatel anonymizováno obec na dobu neurčitou, je ženatý, nežije s manželkou, nesplácí žádné úvěry ani zápůjčky.
6. Z předsmluvního formuláře, ze smlouvy o úvěru číslo z oznámení o schválení úvěru číslo včetně splátkového kalendáře, z prohlášení klienta ze dne 29. 8. 2018, soud zjistil, že dne 29. 8. 2019 si účastníci dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky ve výši 30 000 Kč spolu s úrokem ve 48 měsíčních splátkách po 2 004 Kč splatných k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2018. Výpůjční úroková sazba úvěru činila 108,84% ročně, RPSN 102,84% ročně.
7. Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splacením splátky č. 6 a č. 7. Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splacením splátky č. 7 a č. 8. Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splacením splátky č. 8 a č. 9. Z výzvy k zaplacení ze dne 18. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splacením splátky č. 9 a č. 10. Z výzvy k zaplacení ze dne 19. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splátkou č. 10 a č. 11. Z výzvy ze dne 17. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila, že je v prodlení se splátkou č. 10, 11 a č. 12 a zároveň ho upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 22. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že v důsledku prodlení se splátkami přesahujícím 65 dnů, došlo ke zesplatnění celého úvěru. Zároveň ho vyzvala k úhradě částky 38 594 Kč. Výzva byla žalovanému doručena dne 3. 9. 2018.
8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný žalobkyni uhradil v období od října 2018 do června 2019 celkem částku 18 036 Kč. Z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužných částek výzvou ze dne 9. 9. 2020, která byla žalovanému doručována na adresu adresa žalovaného.
9. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nevyhodnotila úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si získané informace vyložila účelově, aby žalovanému mohla úvěr poskytnout. Žalobkyně se totiž soustředila pouze na příjmovou stránku žalovaného, ovšem neprověřila tvrzené výdaje žalovaného. Neprověřila jeho tvrzené životní výdaje ve výši 3 410 Kč ani tvrzené výdaje na bydlení ve výši 2 000 Kč. Od žalovaného si nevyžádala listiny prokazující jeho tvrzení ohledně výdajů, např. nájemní smlouvu či výpisy z účtu, ze kterých by bylo možné odhadnout jeho měsíční výdaje. Žalobkyně se dále vůbec nezabývala skutečností, že žalovaný byl tři měsíce před poskytnutím úvěru na svém účtu v záporném zůstatku.
19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně, když ve skutečnosti žalobkyně řádně nezhodnotila schopnost žalovaného splácet úvěr, je důsledkem takového postupu žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).
20. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a dle § 2991 odst. 1 o. z. tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 30 000 Kč, zaplaceno 18 036 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 11 964 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 11 964 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy převážně úspěšný žalovaný by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48%, ovšem žádné náklady mu v tomto řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.