Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 330/2021-52
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 368,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 368,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 368,40 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 368,40 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na soudním poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 4 368,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 368,40 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 368,40 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na soudním poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 368,40 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba dne datum prostřednictvím internetu smlouvu č. anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč bankovním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději datum vč. poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 368,40 Kč, což však neučinil. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl opětovně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu úvěru, naposledy předžalobní výzvou. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 8 368,40 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatku 4 368,40 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení.
2. K ústnímu jednání, které se konalo dne datum, se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno soud nic podstatného nezjistil, neboť tyto listiny nejsou ze strany žalovaného podepsány a soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by je žalovaný skutečně uzavřel prostřednictvím dálkové komunikace. Naopak z potvrzení o platbě a vyjádření právnická osoba soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 4 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění, a to výzvou z datum. Žádnou dřívější výzvu k plnění soud z provedeného dokazování naopak nezjistil. Žalovanému byla výzvou poskytnuta třídenní lhůta k plnění.
5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
6. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalovaného např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 4 000 Kč pomocí bezhotovostního převodů na účet žalovaného.
7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 4 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci také právo na úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od datum, a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Ve smyslu § 573 OZ soud vycházel z toho, že výzva k plnění byla žalovanému odeslána datum, za doručenou ji proto lze považovat datum. Žalovanému byla poskytnuta třídenní lhůta k plnění (do datum) a proto od datum byl žalovaný v prodlení. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl tak, neboť nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní či její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva s tvrzeným obsahem, nebyla tedy prokázána existence tvrzeného nároku co do požadovaných poplatků a úroků.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 8 368,40 Kč a úspěšná byla toliko v rozsahu 4 000 Kč, tedy v rozsahu 47,8 %. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému žádné odůvodněné náklady nevznikly.
11. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.
12. Žalobkyně se svých nároků domáhala prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila proto soudní poplatek ve výši 400 Kč dle přílohy 1 zák. č. 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1 písm. a). Elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán s ohledem na vysoké poplatkové nároky žalobkyně. S ohledem na tuto skutečnost se úprava snížených soudních poplatků pro návrhy na vydání elektronických platebních rozkazů neuplatní. Soud žalovanou tedy zavázal k zaplacení zbytku soudního poplatku, a to dle přílohy 1 zák. č. 549/1991 Sb., položky 2 bodu 3 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a), dle které činí soudní poplatek z návrhu 1 000 Kč. Soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení soudního poplatku ve výši 600 Kč, který tvoří zbytek ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, po započtení již zaplacené částky 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.