Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

112 C 54/2021-77

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi opatrovníkem údaje o zástupci, o zaplacení částky 33 055,29 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 32 966,92 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 32 644,21 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení a z částky 322,71 Kč za dobu od 27. 5. 2020 do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 88,37 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z téže částky za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 360,60 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 32 966,92 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 32 644,21 Kč za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení a z částky 322,71 Kč za dobu od 27. 5. 2020 do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 88,37 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z téže částky za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 360,60 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce. IV. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 3. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 33 055,29 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o vedení běžného účtu. Žalovanému byl povolen debet do výše 30 000 Kč, ten byl překročen, nepovolený zůstatek nebyl uhrazen, pročež bylo od smlouvy odstoupeno. Žalovaný k výzvě žalobce ničeho neuhradil. Součástí dluhu jsou jednak poplatky, jednak prostředky z účtu čerpané a dále rovněž úroky.

2. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že nebylo doloženo čerpání debetu, pouze konečný stav na účtu, rovněž nebylo specifikováno, z čeho se dluh skládá, ani není doloženo doručení odstoupení od smlouvy.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného předložil soudu doklady o doručování odstoupení od smlouvy a rovněž také kompletní výpis z běžných účtů žalovaného, z nichž by mělo být patrno vytvoření debetního zůstatku v žalované výši.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi účastníky byla 27. 2. 2019 uzavřena smlouva o bankovních službách, na jejímž základě byl pro žalovaného veden běžný účet. K němu byl smlouvou z 21. 10. 2019 zřízen povolený debet ve výši 30 000 Kč. Současně bylo mezi účastníky smlouvou z 18. 3. 2019 ujednáno zřízení běžného účtu vedeného v EURech. K oběma smlouvám byla sjednána platnost všeobecných obchodních podmínek, jakož i podmínek pro debet a závaznost sazebníku poplatků a výše úroků dle oznámení banky dle úrokového lístku. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaný se dostal do debetního zůstatku - 32 732,58 Kč na korunovém účtu a ve výši - 322,71 Kč na EURovém účtu, když tyto debetní zůstatky byly tvořeny jednak čerpáním peněžních prostředků, jednak připisováním poplatků dle sazebníku (sazebník – příloha žalobce a č. l. 33 až 38) žalobce, a to ve výších, která sazebníku odpovídá. Rovněž k tíži obou účtů byly připisovány částky úroků dle úrokového lístku (č. l. 32 a 69) žalobce, přičemž u EURového účtu tyto částky odpovídaly přepočtu do korun dle v daném případě aktuálního kursu EURa (č. l. 66 až 68). Dle všeobecných obchodních podmínek bylo stanoveno, že k zůstatku na účtu budou připisovány úroky a rovněž pak bylo stanoveno, že k tíži účtu budou připisovány poplatky. Z podmínek debetu vyplynulo, že úročit mohl žalobce dle svého oznámení, poplatky dle sazebníku a při porušení platebních povinností dle smlouvy od ní odstoupit a požadovat veškeré dlužné částky zpět. Soud rovněž zjistil, že žalobce žalovaného vyzval 17. 9. 2020 k úhradě dluhů, když již dříve k datu 4. 5. a 29. 5. 2020 odstoupil od obou smluv o vedení běžného účtu, když tato odstoupení byla žalovanému doručována na jeho adresu dle žaloby. Tyto zásilky se žalobci vrátily jako nedoručené, nicméně z adresy dle smlouvy se žalovaným. Oba účty byly zrušeny k datu 22. 6. 2020, resp. 26. 5. 2020 a pohledávka převedena na zvláštní účet pohledávek. Dopisem z 14. 4. 2020 došlo ke snížení povoleného debetu na 20 000 Kč, doklad o doručení předložen nebyl, když žalobce sdělil, že se tak stalo obyčejnou poštou. Dluh uhrazen nebyl.

5. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o běžném účtu a k ní smlouva o povoleném debetu, řídí se jejich právní vztah a násl. , (dále jen „ “). V souvislosti se smlouvou o běžném účtu bylo žalovanému umožněno čerpat prostředky, které fyzicky na účtu nebyly, tedy umožnily žalovanému čerpat úvěr podle a násl. v návaznosti na Tomu ostatně odpovídá vymezení povinnosti žalovaného za prostředky tvořící debetní zůstatek platit sjednané úroky dle oznámení banky. Strany si mezi sebou zároveň sjednaly možnost, aby při překročení povoleného debetu věřitel mohl od smlouvy odstoupit v případě, že nebude nepovolený debet uhrazen, podle . Na základě kroku věřitele, jímž byl ukončen smluvní vztah, bylo na místě vypořádat vzájemné závazky v souladu s  , kdy tak žalovaný byl povinen uhradit žalobci vzniklý a dosud neuhrazený debetní zůstatek. Pokud tak neučinil, dostal se do prodlení podle a je současně s jistinou vzniklého dluhu povinen uhradit i úrok z prodlení ve výši podle a Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že ze strany žalobce byly prokázány všechny podstatné skutečnosti, tedy jednak sjednání předmětných smluv, dosažení nepovolených debetních zůstatků a rovněž doručené odstoupení od obou smluv do sféry dispozice žalovaného, byť se obálky vrátily zpět žalobci. Doručování nicméně proběhlo na adresu dle smlouvy, kterou měl případně žalovaný aktualizovat, pokud došlo v mezidobí k její změně. Nic takového ovšem tvrzeno nebylo. V řízení bylo rovněž prokázáno, že těsně před skončením smluvního vztahu došlo ke snížení limitu povoleného debetu na částku 20 000 Kč, k němuž nebylo doloženo doručení tohoto oznámení, pročež žalobce nebyl oprávněn úročit zůstatek v době od 15. 4. 2020 do 29. 4. 2020 zvýšenou sazbou 25 %. Soud tak přistoupil k redukci přiznané částky naběhlého úroku na výši úroku sjednaného pro povolený limit ve výši 17,99 % a zbytek zamítnout výrokem pod bodem II. Současně musel zohlednit i to, že naběhlý úrok se stával součástí nově úročené jistiny, která nicméně musela být logicky nižší o neoprávněně naúčtovaný vyšší sankční úrok a ten rovněž zamítnout. Z tohoto kapitalizovaného úroku soud nemohl přiznat ani dále do budoucnosti běžící požadovaný úrok z prodlení. Lhůtu k plnění částek přiznaných soud žalovanému stanovil podle .

6. Výrok pod bodem III. je odůvodněn skutečností, že žalobce ve věci uspěl v převážné míře a bylo tak na místě přiznat mu náhradu nákladů podle úspěchu ve věci ( ) Náklady žalobce tvořila odměna za zastoupení ve výši 2 460 Kč/úkon podle , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby podle a 3 advokátního tarifu, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva a účast na dvou jednáních soudu a replika k vyjádření opatrovníka žalovaného podle , d) a h) advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč. Mezi náklady též patří daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 3 477,60 Kč podle , a soudní poplatek ve výši 1 323 Kč Celkem tak tvořila náhrada nákladů řízení částku 21 360,60 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho zástupce podle ve lhůtě podle .

7. Výrok pod bodem IV. je dán skutečností, že žalovanému byl ustanoven opatrovník k ochraně jeho zájmů, pročež není na místě požadovat úhradu nákladů řízení na opatrovníka po něm. Současně byl neúspěch žalobce vyjádřený částkou ve výroku pod bodem II. natolik marginální, že vyměřená náhrada pro Českou republiku by nepřevýšila náklady s tím spojené.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.