Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 237/2021-63

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci

žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Uvedla, že dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky a na základě níž poskytla anonymizováno žalované úvěr ve výši částka, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku částka spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaná však sjednanou částku ve výši částka neuhradila řádně a včas, proto jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu spojenou s upomínáním. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum převedena na žalobkyni, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částka a skládala se z jistiny ve výši částka, nesplaceného úroku ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka (3 x částka), a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba jakožto úvěrující v písemné formě smlouvu o úvěru číslo na základě níž anonymizováno poskytla v hotovosti úvěr ve výši částka, který žalovaná dne datum čerpala v plné výši, a žalovaný se zavázala splatit úvěr jednorázově ve výši částka do 30 dnů (tj. do datum). Strany se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku dle této smlouvy řádně a včas je žalovaná povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba žalovanou opakovaně vyzývala k zaplacení celé dlužné jistiny s příslušenstvím a smluvní pokuty. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum původní věřitel právnická osoba postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.

4. Podle ust. , (o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle ust. o. z., s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován.

5. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; ust. ) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. .

9. Podle ust. , odst. 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.). Zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jeho povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

12. Podle ust. , jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle , 3 jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

13. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila a ani nenavrhla důkazy k prokázání zda/že její právní předchůdce posoudil schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle s ohledem na její omluvenou absenci u jednání, a odročení jednání za tím účelem by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu ust. , neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla u smlouvy ze dne datum ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopna úvěr splatit).

14. Proto soudu nezbývá než uzavřít, že smlouva o úvěru uzavřená dne datum je podle Sb neplatná (§ a 588 ). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.5.2021, sp.zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18). Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smluv o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 991 o.z., které jsou si smluvní strany povinny podle 993 o.z. vzájemně vydat, přičemž bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele ve smyslu ust. o.z. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytl částku částka, je žalovaná povinna takové plnění vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení běžícím od doby, kdy byl k vrácení bezdůvodného obohacení vyzvána. Soud proto v této části – co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení - žalobě vyhověl (výrok I.), a ve zbytku – co se týká nároků vycházejících z neplatné smlouvy (včetně nároků, jež nebyly prokázány – náklady na telef. hovory, příp. cesty za žalovanou) požadovaný nárok zamítl (výrok II).

15. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , když žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná, a to co do 73,73 % původního žalobního nároku (co do částky částka + kapit. zák. úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, tj. částka + částka), co do 26,27 % byla neúspěšná (celkem částka částka), má proto právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 47,46 % Náklady řízení žalobkyně sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka a nákladů právního zastoupení, kdy zástupce žalobkyně učinil ve věci 3 úkony právní služby dle ust. , d) vyhl. č. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, žaloba). Dle ust. vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částka, tj. za 3 úkony, které žalobkyně požadovala, jí náleží mimosmluvní odměna ve výši částka. Dle ust. b odst. 5 vyhl. č. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po částka, tj. částka, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částka, z toho 47,46 % činí částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dní ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku.

Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.