Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 134/2021-71

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky 23.661,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.203 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % z částky 12.203 Kč od datum do zaplacení, to vše do jednoho roku od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10.849,36 Kč, smluvní pokutu 609 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10.849,36 Kč od datum do zaplacení a úrok 13,65 % ročně z částky 23.052,36 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.203 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % z částky 12.203 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do jednoho roku od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10.849,36 Kč, smluvní pokutu 609 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10.849,36 Kč od [datum] do zaplacení a úrok 13,65 % ročně z částky 23.052,36 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky 23.052,36 Kč, smluvní pokuty 609 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu úrokem za poskytnutí ve 42 měsíčních splátkách po 2.101 Kč, počínaje únorem 2015. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum na účet uvedený ve smlouvě. Pro nesplácení byl úvěr zesplatněn. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 23.052,36 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z úvěru od datum v sazbě 13,65 % ročně, což je sazba stanovená v souladu s  , pro případ nejsou-li ujednány úroky z úvěru. Tato sazba odpovídá úrokům obvyklým, požadovaným za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka a době uzavření smlouvy. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty 2 x 168,08 Kč, což je 8% z výše splátky číslo za prodlení přesahující 15 dní a smluvní pokutu 1 x 273,13 Kč, což je 13% z výše splátky číslo prodlení přesahující 30 dní, to vše v souladu s ujednáním smlouvy. Celkem na smluvních pokutách požaduje žalobkyně zaplacení 609 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení 9,75 % ročně z částky 23.052,36 Kč od datum do zaplacení. Podáním ze dne datum doplnila žalobkyně skutková tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně vycházela z údajů uváděných žalovaným v kartě hodnocení klienta a dokladů předložených žalovaným. Žalobkyně zjistila, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel klienta nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s klientem doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný má volné zdroje ke splácení ve výši 7.700 Kč, není ve zkušební době, není dlouhodobě ve stavu pracovní neschopnosti a není prováděna exekuční srážka ze mzdy. K vymožení pohledávky bylo vedeno rozhodčí řízení, exekuční řízení bylo následně zastaveno pro neplatnost rozhodčího nálezu. Ke dni podání žaloby bylo žalovaným zaplaceno, případně v rámci exekučního řízení vymoženo celkem 17.797 Kč.

2. Žalovaný se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Elektronický platební rozkaz nebyl k návrhu žalobkyně vydán.

4. U jednání dne 3. 2. 2022 navrhla žalobkyně vyhovění žalobě v plném rozsahu. Žalovaný se k jednání nedostavil. I když žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, soud v daném případě tento rozsudek nevydal, neboť jak je níže uvedeno, shledal uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou.

5. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a provedl dokazování listinnými důkazy:

Kartou klienta, hodnocením klienta ke smlouvě číslo ze dne datum, předsmluvním formulářem k návrhu smlouvy číslo smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, smluvními ujednáními smlouvy o úvěru opatřenými podpisem žalovaného, oznámením o schválení úvěru ze dne datum spolu s dodejkou ze dne datum, splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru číslo fakturou číslo ze dne datum, fakturou číslo ze dne datum, platební bilancí smlouvy o úvěru číslo, částečným výpisem z účtu žalobkyně vedeného u právnická osoba ze dne datum, předžalobní výzvou ze dne datum spolu s dokladem o odeslání žalovanému poštovním podacím archem ze dne datum, výpisem ze systému časových řad ČNB ARAD, výpisem z registru SOLUS ke dni datum, výpisem registru NRKI ke dni datum, kopií občanského průkazu žalovaného, výplatním lístkem žalovaného za srpen až listopad 2014, pracovní smlouvou žalovaného ze dne datum včetně dodatku ze dne datum, částmi výpisů z běžného účtu žalovaného za období září až listopad 2014, příkazem k povolení inkasa ze dne datum,u obsahující výpočet smluvního úroku, rozhodčím nálezem rozhodce anonymizováno jméno příjmení, č. j. číslo jednací ze dne 19. 11. 2015, usnesením Okresního soudu ve Vyškově č. j. -47 ze dne 16. 3. 2021, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. -12 ze dne 6. 6. 2016, rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově č.j. -44 ze dne 11. 9. 2018.

6. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

7. Žalovaný vyplněním formulářové žádosti zažádal dne datum o poskytnutí revolvingového úvěru – bezúčelového spotřebitelského úvěru, v celkové výši 30.000 Kč. Přípisem ze dne

datum byla nabídka na uzavření smlouvy o úvěru žalobkyní akceptována, oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno poštou na korespondenční adresu dle smlouvy. V oznámení je sděleno schválení úvěru ve výši 30.000 Kč a konečné parametry poskytovaného úvěru, výše revolvingu 17.648 Kč, základní doba trvání činí 42 měsíců, základní počet měsíčních splátek 42, základní celková částka splatná úvěrovaným činí 88.242 Kč, celková výše měsíční splátky 2.101 Kč, výpůjční úroková sazba úvěru činí 99,36%. Ke smlouvě je přiložen splátkový kalendář s rozpisem splátek splatných od datum do datum. Uvedenou akceptací došlo k uzavření smlouvy, kterou je uvedený návrh, ve spojení s oznámením o schválení úvěru. Dne

datum byl úvěr ve výši 30.000 Kč vyplacen na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, vedený u právnická osoba na jméno anonymizováno. Žalovaný ke dni podání žaloby splatil celkem 17.797 Kč. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě informací poskytnutých klientem a uvedených v kartě hodnocení klienta. Dále prověřila žalovaného v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS. Z doloženého výpisu z databáze příjmení k datu datum soud zjistil, že k žalovanému nebyla evidována dlužná částka po splatnosti, klientovi nebyl přiřazen žádný příznak. Z doloženého výpisu z NRKI k datu

datum, soud zjistil, že žalovanému bylo přiřazeno skore 413, což dle legendy odpovídá kategorii II. – nízké body do interní Score Card, střední riziko, úvěr bývá limitován výší vyplacené částky. Z hodnocení klienta dále soud zjistil, že žalovaný byl v době sjednání úvěru zaměstnancem právnická osoba, se sídlem v obec s průměrným měsíčním příjmem 15.500 Kč, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum a měl tedy skončit ještě před úplným splacením úvěru. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, má maturitu a bydlí u rodičů. Jako měsíční výdaje žadatele je uvedena částka 3.800 Kč, která dle žalobkyně vychází z paušální částky pokrývající životní minimum a náklady spojené s výživou a zajištěním základních potřeb. Z úřední činnosti soudu je známo, že tato částka je uváděna pravidelně i v jiných smlouvách ve vztahu k jiným žadatelům o úvěr, a jedná se tak o zmechanizovaný a konstantní systém vyjádření fixních nákladů předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr. V hodnocení klienta nejsou uvedeny žádné splátky půjček, úvěrů atd. a dále v položce nájemné, inkaso, doprava, ostatní částka 4. 000 Kč. Z hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný disponuje volnými zdroji ve výši 7.700 Kč. Bankovní účet, na který byl úvěr vyplacen, je veden na jméno žalovaného. Na uvedený účet byla vyplácena mzda žalovaného. Zůstatky na účtu v období srpen až listopad 2014 se pohybovaly toliko v řádu desítek korun. Výpisy z účtu žalovaného nejsou úplné a nelze z nich proto učinit jiné závěry, např. o existenci či neexistenci dalších závazků žalovaného.

8. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil mimo jiné, že rozsudkem

č. j.  – 44 byl právnímu nástupci žalobkyně přiznán nárok na zaplacení dluhu vůči žalovanému ze smluv o zápůjčkách číslo ze dne datum a číslo ze dne datum. Obě zápůjčky byly poskytnuté žalobkyní žalovanému před uzavřením smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení. Dále soud z evidence soudních řízení zjistil, že dne datum bylo proti žalovanému zahájeno exekuční řízení pro vymožení částky 178.402,89 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným. K zesplatnění úvěru pro nesplácení došlo v prosinci 2015.

9. K vymožení pohledávky žalobkyně za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo bylo vedeno rozhodčí řízení. Exekuce dle rozhodčího nálezu rozhodce anonymizováno jméno příjmení,

č.j. 101 Rozh 7204/2015-7 ze dne 19. 11. 2015 byla následně usnesením Okresního soudu ve Vyškově č. j. -47 ze dne 16. března 2021 zastavena jako nepřípustná, z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy. V průběhu exekučního řízení bylo vymoženo 9.393 Kč.

10. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo a , o spotřebitelském úvěru.

11. Dle § 9 odst. 1 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

12. V dané věci se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr nebo zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

13. Žalobkyně byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna si vyžádat od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výpisem z účtu, výplatní páskou) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Žalobkyně se zabývala poměry žalovaného, avšak dle závěru soudu tak neučinila dostatečně, s vynaložením odborné péče.

14. Z informací zjištěných soudem byla finanční situace a tedy i úvěruschopnost žalovaného špatná, jeho pevný příjem činil toliko 15.500 Kč, pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum, tedy po dobu trvání úvěru neměl žalovaný zajištěn stálý příjem. Výdaje žalovaného byly stanoveny paušální částkou bez dalšího ověření. Soudu je z jeho činnosti známo, že ve věcech, kde vystupuje žalobkyně, jsou uváděny výdaje úvěrovaného paušální částkou ve výši 3.800 Kč (stejně jako v tomto případě), a nejsou tak zohledňovány (zjišťovány či ověřovány) skutečné náklady žadatele, ale pouze jakési hypotetické náklady, které však neodpovídají realitě. Žalobkyně dále zjistila měsíční výdaje žadatele na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní ve výši 4.000 Kč (i tato částka se objevuje v kartách hodnocení klientů žalobkyně opakovaně). Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, jak si tyto výdaje ověřila, z čehož lze usuzovat, že se spoléhala čistě na tvrzení žadatele o úvěr a dle závěru soudu se jedná o zmechanizovaný systém vyjádření jakýchsi fiktivních nákladů oprávněnou zřejmě předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. -140). Soud tedy zcela postrádá doložení resp. ověření nejen výdajů na bydlení, ale zejména zohlednění reálných výdajů na dopravu do zaměstnání, když sídlo zaměstnavatele žadatele bylo v jiné obci než bydliště žadatele. Stejně tak nebylo řádně ověřeno dluhové zatížení žadatele o úvěr, když lustrace v rejstříku NRKI obsahuje hodnotu příznaku kategorie II., jež značí střední riziko úvěru a lustrace v registru SOLUS je zcela bez příznaku. Ze strany poskytovatele úvěru tedy měla být věnována větší pozornost prokázání předchozích závazků žadatele, zjištěný příznak rejstříku NRKI mohl vyvolat minimálně pochybnost o pravdivosti informací sdělených žadatelem ohledně„ neexistence“ předchozích závazků.

15. Jak soud zjistil z evidence soudních řízení, byly žalobkyní žalovanému poskytnuty další zápůjčky ještě před uzavřením smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení, a to zápůjčky dle smluv číslo ze dne datum a číslo ze dne datum. V době žádosti žalovaného o úvěr, měl tedy žalovaný další dva závazky vůči téže žalobkyni, které nebyly nijak zohledněny v kartě hodnocení klienta v údaji o výdajích žalovaného. Dále soud z evidence zjistil, že v prosinci 2015 byl žalovanému pro prodlení se splácením zesplatněn bankovní úvěr u právnická osoba Ke dni zesplatnění činila dlužná částka cca 178.000 Kč. Uvedenou skutečnost (existenci předchozího úvěru, resp. úhrady splátek) mohl poskytovatel úvěru zjistit z úplných výpisů z bankovního účtu žalovaného. Soud v této souvislosti nepřehlédl, že si poskytovatel úvěru pořídil kopie toliko části výpisů, ze kterých ověřil výši mzdy žadatele.

16. Na základě shora uvedeného pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně porušila svoji povinnost postupovat s odbornou péči při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr, když v kartě hodnocení záměrně neuvedla údaje o existujících závazcích žadatele vůči sobě samé, o kterých musela vědět a dále když nijak nezohlednila údaj o nulovém dluhovém zatížení žalovaného, byť z příznaku výpisu registr NKRI vyplynulo, že klient je rizikový. Ačkoli to žalobkyně v obecné rovině tvrdí, v tomto konkrétním případě neprokázala, že by zjišťovala (ověřovala) výdaje žadatele – náklady na bydlení, výši dluhového zatížení, náklady na dopravu do zaměstnání. Na základě informací, které žalobkyně měla včetně těch, které měla možnost zjistit z vlastní evidence dlužníků, si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout, naopak s ohledem na nejisté pokračování pracovního poměru žalovaného po uplynutí sjednané doby trvání pracovního poměru a zejména na existenci dalších závazků žalovaného vůči žalobkyni bylo namístě více zvažovat možnosti žadatele řádně splácet.

17. Soud má za to, že žalobkyně neposkytla v tomto případě žalovanému úvěr s důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž s cílem dosažení zisku realizací násobného zajištění původního dluhu, ke kterému žalovaný ať už z nevědomosti, bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti, přistoupil.

18. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum.

19. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 30.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil celkem 17.797 Kč. Toto tvrzení žalobkyně žalovaný nezpochybnil. Žalovaný tedy dluží žalobkyni 12.203 Kč a soud žalovaného k zaplacení této částky zavázal. Dále soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení od datum (první den prodlení po uplynutí 15 denní lhůty k plnění stanovené předžalobní výzvou ze dne datum) do zaplacení v sazbě 8,05 % ročně. Ve zbytku nároku žalobu zamítl.

20. V souladu s ustanovením a za použití (per analogiam) ustanovení věta třetí zákona číslo o spotřebitelském úvěru o spotřebitelském úvěru, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení a také ke skutečnosti, že veškeré soudní písemnosti byly žalovanému doručovány náhradním doručením, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době jednoho roku od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 23.661,36 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 12.203 Kč, tj. v rozsahu 3,15 % čistý úspěch. Vzhledem tomu, že žalobkyně měla úspěch pouze v nepatrné části, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.