Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 360/2021-32
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 085 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 3 685 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 3 685 Kč, zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 2 085 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) dne datum smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalovaného a z kopie jeho občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal, čímž mu vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 785 Kč splatit jednorázově nejpozději do datum. Žalovaný však svůj dluh neuhradil v celém rozsahu řádně a včas. Žalovanou dlužnou částku 2 085 Kč tvoří nesplacená jistina ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 300 Kč (2 × 150 Kč) a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 785 Kč. Žalobkyně dále požaduje paušální náhradu nákladů vynaložených v souvislosti se zasláním 2 upomínek ve výši 650 Kč a 450 Kč a dále paušální náhradu nákladů ve výši 1 500 Kč za pověření inkasní agentury vymáháním pohledávky.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 . zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému jistinu ve výši 1 000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet, z kterého předtím žalovaný uhradil žalobkyni ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. Žalobkyně dále ověřila totožnost žalovaného z kopie občanského průkazu. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti tvrdila toliko ve zcela obecné rovině, k výzvě soudu se však nevyjádřila a ústního jednání ve věci se nezúčastnila, soud ji proto nemohl v souladu s ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. poučit o nedostatečném tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti, ani o důsledcích této skutečnosti, tedy neunesení břemena tvrzení, případně břemena důkazního.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
15. Jelikož žalobkyně nezkoumala před vlastním uzavřením smlouvy s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. S ohledem na neplatné sjednání smlouvy nemá žalobkyně nárok na úhradu požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru, náhrady účelně vynaložených nákladů, ani smluvní pokuty, a soud proto žalobu ohledně těchto částek (3 685 Kč) zamítl.
16. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši 1 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku 1 000 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 , ze dne datum.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.