Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 299/2021-67

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 23 560 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 160 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 713,33 Kč a ve výši 1 643,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 383,87 Kč a ve výši 3 174,78 Kč, s úrokem ve výši 19,4 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 700 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,32 % ročně z částky 11 246,67 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 246,67 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 386,67 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 11 246,67 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 160 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 713,33 Kč a ve výši 1 643,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 383,87 Kč a ve výši 3 174,78 Kč, s úrokem ve výši 19,4 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 700 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 19,32 % ročně z částky 11 246,67 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 246,67 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 386,67 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 11 246,67 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 9 100 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 713,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 383,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,4 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, částky 14 460 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 643,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 174,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 246,67 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,32 % ročně z částky 11 246,67 Kč od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. První smlouva mezi účastníky číslo byla uzavřena dne datum. Na jejím základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, dále s odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 360 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední platba byla provedena dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni datum tak žalovaný na jistině dlužil částku 11 246,67 Kč a na poplatku částku 3 213,33 Kč. Po tomto datu nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 7 140 Kč, poté již neuhradil ničeho. Účastníci mezi sebou dále uzavřeli dne datum smlouvu číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 200 Kč, dále s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 180 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední platba byla provedena dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni datum tak žalovaný na jistině dlužil částku 6 000 Kč a na poplatku částku 3 100 Kč. Po tomto datu nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 1 700 Kč, poté již neuhradil ničeho. Před sjednáním smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně rovněž zjistila a ověřila majetkové poměry žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně čerpala z informací poskytnutých přímo žalovaným, který rovněž ve smlouvě potvrdil jejich pravdivost, tj. z karty zákazníka (byl dotazován na jeho rodinné, pracovní a majetkové poměry), dále z insolvenčního rejstříku (bez záznamu), jakož i z provedeného skóringového modelu vycházejícího ze statistických dat a dokladů předložených žalovaným a v kartě zákazníka poznačených. Byla tak uzavřena jeho schopnost úvěr vrátit. Dlužná částka spolu s příslušenstvím nebyla uhrazena ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 2 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Dlužnou částku ze smlouvy se zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou ve výši 32,15 %. Pro případ prodlení s úhradou splátek bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně podle jejího uvážení požadovat zaplacení celého neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky a zaplacení nákladů vymáhacího řízení. Strany sjednaly hotovostní režim plnění, který spočíval v tom, že zákazník obdržel celou částku půjčky v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně v místě svého bydliště. Žalovaný v bodu 7.1 Smluvních podmínek prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou /viz Smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce na č. l. 22 - 23 spisu/. Dne datum žalovaný vyplnil a podepsal zákaznickou kartu, v níž je mj. uvedeno, že bydlí v nájmu, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 687 Kč. Dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Mezi výdaji uvedl výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč a osobní výdaje ve výši 5 000 Kč – celkem tedy jeho měsíční výdaje činily 10 000 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky /viz karta zákazníka včetně osobních údajů – souhlasu žadatele na č. l. 20 - 21 spisu/. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dále podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 200 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Dlužnou částku ze smlouvy se zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího týdenního období. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou ve výši 32,15 %. Pro případ prodlení s úhradou splátek bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně podle jejího uvážení požadovat zaplacení celého neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení úroku z prodlení z příslušné splátky a zaplacení nákladů vymáhacího řízení. Strany sjednaly hotovostní režim plnění, který spočíval v tom, že zákazník obdržel celou částku půjčky v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně v místě svého bydliště. Žalovaný v bodu 7.1 Smluvních podmínek prohlásil, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku a že je schopen smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou /viz Smlouva o zápůjčce a Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce na č. l. 26 - 27 spisu/. Dne datum žalovaný vyplnil a podepsal zákaznickou kartu, v níž je mj. uvedeno, že bydlí v nájmu a že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem ve výši 23 300 Kč. Dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Mezi výdaji uvedl měsíční výdaje na bydlení ve výši 8 000 Kč, osobní výdaje ve výši 5 000 Kč, splátky úvěrů/zápůjček ve výši 1 700 Kč – celkem tedy jeho výdaje činily 17 700 Kč měsíčně. Dále je uvedeno, že žalovaný předložil výplatní pásky /viz karta zákazníka včetně osobních údajů – souhlasu žadatele na č. l. 24 - 25 spisu/. právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv uvedených v seznamu postoupených pohledávek postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 30 - 33, seznam postoupených pohledávek na č. l. 28 - 29 spisu, výpis žalobkyně z obchodního rejstříku na č. l. 19 spisu/. Dne datum bylo žalovanému zasláno oznámení o postoupení pohledávky společně s výzvou k uhrazení dlužné částky do deseti dnů od obdržení tohoto dopisu. Toto oznámení bylo žalovanému doručeno dne datum /viz Oznámení o postoupení pohledávky včetně informací o zpracování osobních údajů na č. l. 34 spisu, podací lístek na č. l. 35 spisu, sledování zásilek na č. l. 65 spisu/. Žalovanému byla dne datum zástupcem žalobkyně odeslána předžalobní výzva s tím, že pohledávka má být uhrazena do datum Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 36 - 37 spisu, podací lístek na č. l. 38 spisu/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne datum smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovaný převzal v hotovosti částku 12 000 Kč a dne datum smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovaný převzal v hotovosti částku 6 000 Kč. Na prvou smlouvu uhradil žalovaný celkem 7 140 Kč a na druhou 1 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne datum pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k úhradě dluhu nejpozději do datum, výzvou zaslanou společně s oznámením o postoupení pohledávek byl vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů od obdržení dopisu.

6. Soud neprovedl žalobkyní navržený důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, neboť z něj nebylo možné učinit žádné pro věc relevantní skutkové zjištění. Důkaz byl označen a předložen pouze na podporu právních závěrů předestřených v řízení žalobkyní. Soud však není oprávněn činit právní závěry z provedených důkazů, které směřují pouze ke zjištění skutkového stavu.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o zápůjčce předala žalovanému dne datum v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč, dále na základě druhé podepsané smlouvy ze dne datum předala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 6 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila osobní a majetkové poměry žalovaného z karty zákazníka, tj. z údajů uvedených přímo žalovaným a tyto údaje ověřila předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. V řízení však nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně u zaměstnavatele žalovaného ověřila, zda není s žalovaným jednáno o skončení pracovního poměru, zda není ve výpovědní době apod. Zejména však právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila výdaje žalovaného, tj. zda na jeho majetek není vedena exekuce, nebyl kontrolován v dostupných registrech dlužníků, jaké jsou jeho skutečné výdaje na bydlení, na rodinu apod. Žalobkyně měla výdajovou i příjmovou stránku žalovaného ověřit o to pečlivěji, udával-li žalovaný v kartách zákazníka pokaždé jiné údaje – v kartě zákazníka vyplněné dne datum uvedl, že čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 18 687 Kč, zatímco v kartě vyplněné dne datum uvedl tento příjem ve výši 23 300 Kč. Dále v kartě zákazníka vyplněné dne datum uvedl, že jeho měsíční výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, zatímco v kartě vyplněné dne datum uvedl, že tento její příjem činí 8 000 Kč. Žalovaný tyto údaje nedoplnil žádnými listinami, např. nájemní smlouvou. Soud z tohoto důvodu vyhodnotil údaje plynoucí ze zákaznických karet jako velice nevěrohodné.

19. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Ke skutečnosti, že soud zkoumal platnost smlouvy z úřední povinnosti, dodává, že se nelze spokojit s doslovným výkladem citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a otázkou splnění povinnosti prověřit úvěruschopnost žadatele se zabývat pouze k námitce žalovaného. Soud má za to, že v případném porušení této povinnosti je třeba spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Při výkladu a aplikaci právních předpisů je třeba vzít do úvahy i jejich účel a smysl, tj. zejména zásadu rovnosti a zásadu ochrany spotřebitele jako slabší strany, jehož nerovné postavení je na místě v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje. Použití pouze gramatického výkladu, jenž by v případě porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat (posoudit) úvěruschopnost spotřebitele dovozoval pouhou relativní neplatnost následně uzavřené smlouvy, by jednak znamenalo popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a jednak vedlo k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé nyní jen na jeho vlastní aktivitě, což nepochybně nebylo záměrem zákonodárce. V záměru zákonodárce lze naopak vysledovat snahu o posílení ochrany spotřebitele. Pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí. Pouhá relativní neplatnost (která s přihlédnutím ke své povaze nemusí být ani přes soudní projednání věci uplatněna a takto zohledněna), na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí zjevně být nemůže. Nedostojí-li tak poskytovatel spotřebitelského úvěru své povinnosti, je třeba dle názoru soudu za takové situace uzavřenou smlouvu považovat za absolutně, a nikoliv relativně, neplatnou, jak již opakovaně rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 a ze dne 1. 8. 2019, č. j. -97. Ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK.

20. Jelikož soud uzavřel, že smlouvy o zápůjčce nebyly mezi účastníky uzavřeny platně, došlo na straně žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že žalovaný na svůj dluh z první smlouvy uhradil celkem částku 7 140 Kč, na druhý částku 1 700 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat rozdíl mezi vyplacenou částkou a již vrácenou z prvé smlouvy (12 000 Kč – 7 140 Kč) a vyplacenou částkou a již vrácenou z druhé smlouvy (6 000 – 1 700), o kterou se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby, v níž byl vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů po obdržení výzvy (tj. do datum), od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši 8,25 % ročně dle ustanovení z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku). Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. , ze dne 30. 8. 2010 (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.