Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 346/2021-21

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 9 472 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 13. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 5 472 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a smluvního poplatku z prodlení 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od 13. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 13. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 5 472 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a smluvního poplatku z prodlení 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od 13. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle z.č. , (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci ( ).

2. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru, na základě níž mu byla dne 10. 8. 2021 vyplacena částka ve výši 4 000 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

4. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu z.č. , (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne 10. 8. 2021 má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se jej zavázal spolu s poplatkem ve výši 4 272 Kč uhradit do 30 dnů.

6. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 10. 8. 2021 uzavřená mezi účastníky, je neplatná. V projednávané věci byl sjednán úrok ve výši 39 % ročně, tedy byl sjednán úrok více než 5 x převyšující obvyklou úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností 1 rok až 5 let v této době. Nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci musel poskytovat věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V době sjednání úvěrové smlouvy, tj. ke dni 10. 8. 2021, obvyklé výše spotřebitelského úroku činily 7,48 % ročně. S ohledem na další smluvní ujednání včetně ujednání o„ poplatku za poskytnutí úvěru“ ve výši 4 272 Kč, který může být snížen na 992 Kč, a který je nutno považovat za skrytý úrok, a s ohledem na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (tj. 36,5 % ročně) pro případ prodlení s úhradou úvěru, stíhající při porušení povinnosti žalovaného, který je v postavení spotřebitele a tedy vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků podstatně přesahovala horní hranici této obvyklé míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení z. č. , (dále jen„ ObčZ“) neplatné. Soud tak považuje dle ObčZ celou úvěrovou smlouvu jako celek za neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku. Nutno dále zdůraznit, že dané ujednání o nepřiměřeně vysokém úroku nebylo možno korigovat s odkazem na ustanovení ObčZ, neboť za vadná lze považovat i další smluvní ujednání, když ve smlouvě uvedené poplatky ve skutečnosti představují další sjednaný úrok. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru o neplatnosti celé smlouvy. A dále se nalézací soud ve smyslu s  ObčZ a v souladu s rozhodnutími Krajského soudu v Plzni ve svém názoru neodchýlil od dřívější judikatury.

7. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 ObčZ a ustanovení § 2993 ObčZ. Vzhledem k tomu, že nárok na bezdůvodné obohacení by činil vyplacenou částku, tj. 4 000 Kč a žalovaný ničeho nezaplatil, soud výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s příslušenstvím. Výrokem II. soud musel žalobu v rozsahu tam uvedeném zamítnout a to právě s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy o úvěru jakožto neplatného právního jednání a tak byly další nároky spočívající v smluvním poplatku za prodlení, smluvní pokutě, poplatku a nákladech spojených s uplatněním pohledávky, nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

8. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě většího úspěchu na straně žalovaného má tento nárok na částečnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že na jeho straně dle názoru soudu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků toto právo nenáleží.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.