Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 150/2021-25
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 2 371 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 216 Kč od 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 155 Kč od 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 371 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 216 Kč od [2018] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 155 Kč od [2019] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Návrhem, který byl soudu doručen dne 2021, se žalobkyně domáhá zaplacení peněžité částky po žalovaném ve výši 2 317 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.
3. Žalobkyně svůj nárok dovozuje z titulu smlouvy o přepravě osob, neboť žalovaný dne 2018 cestoval dopravním prostředkem - vlakem, konkrétně číslo mezi stanicemi obec hl. n. a obec hl. n. provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně, aniž by uhradil jízdné. V důsledku porušení této smluvní povinnosti vznikla žalovanému povinnost uhradit kromě jízdného ve výši 216 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč.
4. Žalovaný dále cestoval dne 2019 dopravním prostředkem - vlakem, konkrétně číslo mezi stanicemi obec hl. n. a obec - část obce, provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně, aniž by uhradil jízdné. V důsledku porušení této smluvní povinnosti vznikla žalovanému povinnost uhradit kromě jízdného ve výši 155 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč
5. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne 2022. V souvislosti s tím byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný dne 2018 využil ke své přepravě dopravní prostředek, vlak číslo mezi stanicemi obec hl. n. a obec hl. n. a dne 2019 využil vlak číslo mezi stanicemi obec hl. n. a obec – část obce a na výzvu osoby pověřenou dopravcem se neprokázal jízdním dokladem. O tomto bylo sepsáno hlášení, které žalovaný podepsal.
7. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a právnická osoba a ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne 2019 a ze dne 2020, která byla uzavřena mezi právnická osoba a žalobkyní.
8. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že smlouvou o přepravě osoby se přepravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, platí, že cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč (odst. 6 citovaného ustanovení).
9. Podle ceníku přepravce platí, že cestující je povinen zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku dle tarif (čl. 140 tarif), což žalovaný nesplnil, neboť se neprokázal jízdním dokladem. Jízdné mezi uvedenými stanicemi činí 216 Kč (v případě jízdy dne 2018) a 155 Kč (v případě jízdy dne 2019).
10. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že povinností žalovaného bylo uhradit jízdné. Vzhledem že žalovaný jízdné neuhradil, vznikla mu povinnost v souladu s citovanými ustanoveními zákonů, smluvních přepravních podmínek a tarifu uhradit jízdné a rovněž přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za každou jízdu, tj. celkem 2 000 Kč.
11. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalovaném zcela po právu zákonný úrok z prodlení z částky 1 032 Kč podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto žalobkyni náleží jistina společně se zákonným úrokem z prodlení, a to ode dne následujícího po uskutečnění přepravy, do zaplacení.
12. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a návrh ve věci samé) 3x 200 Kč podle § 14b advokátního tarifu, tři režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám advokáta žalobkyně. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, číslo vlaku a výše jízdného), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.