Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 230/2021-33
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Punčochářem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen titul jméno příjmení, advokátem,
sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného, zastoupen hmotněprávním opatrovníkem příjmení částí obec a číslo, ulice anonymizováno číslo, obec a číslo, PSČ
o zaplacení 1.524 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se co do částky 1.524 Kč zastavuje.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 1.524 Kč od 24. 3. 2021 do 20.8.2021, kapitalizovaný částkou 51 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 1.524 Kč zastavuje. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 1.524 Kč od 24. 3. 2021 do 20.8.2021, kapitalizovaný částkou 51 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 1.524 Kč s tím, že dne 23. 3. 2021 byla provedena přepravní kontrola žalovaného ve veřejném dopravním prostředku: metra linky C, jež je provozováno žalobcem. Žalovaný se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, v důsledku čehož žalovaný porušil své povinnosti cestujícího a vznikla mu tak povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč spolu se smluvní pokutou v částce 1.500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující částku 10.000 Kč. Soud potupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval na základě účastníky předložených důkazů. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem dne 23. 3. 2021 v 9:15 hod. linkou metra C. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Z předžalobní upomínky datované dne 17. 5. 2021 zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním samotné žaloby, která byla žalovanému zaslána pod podacím číslem zásilky České pošty, s.p. číslo.
5. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“), se dopravce smlouvou o přepravě zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
6. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. , o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 266/1994 Sb. “), je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
7. Podle ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč.
8. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
9. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, soud shledal nárok žalobce uplatněný žalobou důvodným. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitnul se tak se zaplacením dluhu v prodlení, a žalovaný měl právo i na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. Písemným podáním ze dne 21.9.2021 vzal žalobce žalobu co do částky 1.524 Kč zpět s odůvodněním, že žalovaný dne 20.8.2021 uhradil částku ve výši 1.575 Kč. Žalobce nadále požadoval příslušenství pohledávky, úroky z prodlení.
11. Soud řízení podle ustanovení § 96 odst. 1 ) a 2), o.s.ř. zastavil v částce 1.524 Kč.
12. Kapitalizovaná výše úroků z prodlení z částky 1.524 Kč za období od 24.3.2021 do zaplacení dne 20.8.2021 (soud vycházel z tvrzení žalobce) činí 51 Kč. Pokud tedy žalovaný uhradil 1.575 Kč, uhradil nad rámec jistiny právě 51 Kč. Z uvedených důvodů soud žalobu ve zbývající části zamítnul.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , za použití § 142a o.s.ř. Žalobce sice měl ve věci úspěch, když k zastavení řízení došlo zaviněním žalovaného tím, že zaplatil dlužnou částku po podání žaloby, a zamítnutí žaloby se týkalo pouze malé částky, nicméně žalobce nedoručil žalovanému řádně výzvu k plnění. Předložil sice výzvu právního zástupce k plnění ze dne 17.5.2021 zaslanou žalovanému, nicméně rozsudkem zdejšího soudu č.j. číslo jednací (spisová značka, spisová značka) byl žalovaný omezen ve svéprávnosti do té míry, že doručení takovéto výzvy vůči němu nelze považovat za účinné. Zároveň žalobce nedoložil doručení výzvy ustanovenému opatrovníkovi. Za daných okolností nelze žalobci přiznat právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku II. a III. není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Proti usnesení I. lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.