Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 56/2022-36

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 58 080,37 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 250 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 830,37 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 632,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 869,06 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 723,84 Kč od 19. 12. 2020 do 28. 1. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 473,84 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % z částky 18 250 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 34 723,84 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 250 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 830,37 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 632,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 869,06 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 34 723,84 Kč od 19. 12. 2020 do 28. 1. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 473,84 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % z částky 18 250 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 34 723,84 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení celkové částky 66 237,38 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaná celkem 3 smlouvy o zápůjčce. První smlouva byla uzavřena dne 4. 4. 2018 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky (a to úrokem za půjčené prostředky, odměnou za zpracování, poplatkem za komfortní splácení) ve výši 16 259 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč do 4. 10. 2019. Druhá smlouva byla uzavřena dne 9. 11. 2018 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 8 917 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč do 3. 1. 2020 Třetí smlouva byla uzavřena dne 1. 3. 2019 a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 15 597 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 594 Kč do 24. 4. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a zůstala žalobkyni z titulu první smlouvy dlužna na jistině částku 9 934,93 Kč a na poplatku částku 5 517,20 Kč. Z titulu druhé smlouvy zůstala žalovaná dlužna na jistině částku 6 507,28 Kč a na poplatku částku 4 741,28 Kč. Z titulu třetí smlouvy zůstala žalovaná dlužna na jistině částku 18 281,63 Kč a na poplatku částku 13 098,05 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila uvedené pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení). Před podáním návrhu žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle , (dále jen „ “), předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaná uzavřely nejprve dne 4. 4. 2018 smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 16 259 Kč vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 015 Kč nejpozději do 4. 10. 2019 (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 4. 4. 2018). Dále tytéž subjekty uzavřely dne 9. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 3. 1. 2020 (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 9. 11. 2018). Konečně právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 1. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 15 597 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 24. 4. 2020 (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 28. 6. 2018). Ze tří zákaznických karet bylo zjištěno, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením každé smlouvy schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná uhradila na smlouvu ze dne 4. 4. 2018 celkem 20 684 Kč (viz tabulka umoření ke smlouvě číslo). Na smlouvu ze dne 9. 11. 2018 žalovaná uhradila celkem 7 452 Kč (viz tabulka umoření ke smlouvě číslo). Na smlouvu ze dne 1. 3. 2019 žalovaná uhradila celkem 3 614 Kč. Na základě smlouvy o postoupení byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni a žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 a souvisejícího podacího lístku ze dne 25. 1. 2021). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení (viz výzva k plnění ze dne 28. 6. 2021 včetně podacího lístku).

5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle , (dále jen„ o. z.“), když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti.

7. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. v limitech daných zákonem o spotř. úvěru. Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona o spotř. úvěru zabýval tím, zda žalobkyně (její předchůdkyně) zkoumala schopnost žalované dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (viz rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ). Aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby jasně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek.

20. Soud tak zkoumal předložené zákaznické karty. Ze zákaznické karty k první smlouvě (ze dne 4. 4. 2018), bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že má čistý příjem ve výši 7 260 Kč, představovaný pěstounským příspěvkem, žalovaná žije v domácnosti s rodiči, domácnost má další nespecifikované příjmy ve výši 4 500 Kč. Žalovaná dále uvedla, že má další splátky ve výši 1 100 Kč a její pravidelné měsíční výdaje činí 1 500 Kč. Žalobkyně si na ověření tvrzení opatřila dva měsíční výpisy z bankovních účtu a rozhodnutí o přiznání dávek. Před uzavřením druhé smlouvy se údaje uvedené žalovanou lišily v tom, že kromě pěstounského příspěvku náleží žalované také příspěvek na mateřské dovolené ve výši 7 000 Kč, další nespecifikované příjmy domácnosti pak nově činí 4 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované nyní činí 3 000 Kč a žalovaná kromě měsíčních splátek ve výši 1 200 Kč nově splácí právní předchůdkyni žalobkyně splátky ve výši 3 031 Kč měsíčně. Žalobkyně si nechala k prokázání tvrzení předložit dva výpisy z bankovního účtu a výměr důchodů/dávek. Před uzavřením třetí smlouvy žalovaná uvedla, že celkové příjmy domácnosti činí 34 160 Kč, splátky externích finančních produktů činí 2 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 6 000 Kč, interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně nebyly žalovanou uvedeny žádné.

21. Soud však konstatuje, že tento způsob ověřování je nedostatečný, neboť právní předchůdkyně žalobkyně prakticky nijak nereflektovala obsah informací uvedených žalovanou a tyto informace dostatečně neověřila z dalších zdrojů. Za nejzásadnější pochybení soud považuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně ověřila výdaje uváděné žalovanou, kdy tyto výdaje se jeví jako nereálně nízké s ohledem na to, že žalovaná pobírala pěstounský příspěvek a následně i příspěvek na mateřské dovolené. Pokud žalovaná pobírala tyto příspěvky, je zřejmé, že zároveň musela poskytovat výživu osobám, na něž tyto příspěvky pobírala. Pokud měly i přesto měsíční výdaje žalované dosahovat pouze 1 500 Kč (před uzavřením první smlouvy), 3 000 Kč (před uzavřením druhé smlouvy) a 6 000 Kč (před uzavřením třetí smlouvy), jeví se to soudu jako vysoce nepravděpodobné, kdy takto nízké výdaje jsou prakticky nedosažitelné i pro jednoho dospělého, natožpak pro dospělého který dále pečuje o dítě a osobu v pěstounské péči. Pokud snad žalovaná skutečně byla schopná hospodařit s takto nízkými výdaji, měla si to právní předchůdkyně žalobkyně s ohledem na nízkou pravděpodobnost skutečně podrobně ověřit. Zejména si např. zajistit potvrzení o tom, že žalovaná skutečně žije s rodiči a teoreticky tak nemá výdaje spojené s bydlením a dále vyžádat i další informace o tom, jak je zajišťována výživa dětí v péči žalované, když z uvedených výdajů prostě nelze dětem zajistit důstojnou životní úroveň. Pouhé předložení výpisu z účtu v tomto kontextu není dostatečné. Již toto zjištění zcela postačuje k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je (absolutně) neplatná a jen nad rámec uvedeného soud upozorňuje, že právní předchůdkyně žalobkyně pochybila taktéž, nezkoumala-li pravdivost informací o dalších tvrzených příjmech domácnosti. To vše s přihlédnutím k závěru, že poskytovatel úvěru má zkoumat majetkové poměry žalované, a to nejen na základě tvrzení žalované, ale i na základě své další činnosti zejména ověřování údajů, které žalovaná poskytla na základě dalších dokumentů a důkazů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39).

22. Jelikož jsou smlouvy o zápůjčce absolutně neplatné, je žalovaná povinna vrátit žalobkyni pouze součet poskytnutých jistin v době přiměřené jejím možnostem dle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru. Součet poskytnutých jistin odpovídá částce 50 000 Kč (20 000 Kč + 10 000 Kč + 20 000 Kč), žalovaná přitom na neplatné smlouvy uhradila celkem 31 750 Kč (20 684 Kč + 7 452 Kč + 3 614 Kč). Vzhledem k tomu, že se žalovaná v průběhu řízení nijak nevyjádřila, určil soud lhůtu k plnění podle v délce tří dnů. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou jistinu ve výši 18 250 Kč (50 000 Kč - 31 750 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této jistiny. Zákonný úrok z prodlení však soud žalobkyni přiznal až ode dne následujícího po doručení první z výzev k úhradě, neboť splatnost dluhu nebyla kvůli neplatnosti smlouvy ujednána a došlo k ní až doručením výzvy věřitele žalované ( o. z). Tato výzva byla odeslána dne 25. 1. 2021 a na základě domněnky dojití dle o. z. se má za to, že výzva došla žalované třetí den od jejího odeslání. Výzva tak byla doručena dne 28. 1. 2021 a ode dne 29. 1. 2021 se žalovaná ocitla v prodlení. Od tohoto dne tak soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 18 250 Kč, a to ve výši stanovené (v souladu s  o. z.). S ohledem na neplatnost smluv soud žalobu výrokem II. částečně zamítl co do nároků přesahujících dlužnou jistinu, neboť úrok za zápůjčku a další poplatky nebyly mezi stranami s ohledem na neplatnost smluv sjednány. Stejně tak byla žaloba zamítnuta co do uplatněného příslušenství přesahujícího nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 18 250 Kč od 29. 1. 2021, a to s ohledem na absenci ujednání o smluvním úroku a s přihlédnutím k datu splatnosti pohledávky. Vzhledem k tomu, že soud tři dílčí nároky žalobkyně posoudil jako souhrnný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, formuloval výrok II. rozsudku tak, že sečetl typově stejné dílčí zamítnuté nároky žalobkyně (a to s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně požadovala všechny dílčí nekapitalizované obchodní úroky i zákonné úroky z prodlení shodně od 19. 12. 2020 do zaplacení a ve stejné sazbě). Ve výroku II. tak soud sečetl všechny dílčí zamítnuté nároky na zaplacení kapitalizovaných i nekapitalizovaných úroků, a to jak úroků smluvních, tak zákonných úroků z prodlení. S ohledem na to, že ke dni 29. 1. 2021 byla vládním nařízením stanovena odlišná sazba zákonného úroku z prodlení, než jakou žalobkyně požadovala ke dni 19. 12. 2020, zamítl soud také nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznané jistiny v sazbě, která překračuje sazbu stanovenou vládním nařízením k datu 29. 1. 2021. Sazba zákonného úroku z prodlení z přiznané jistiny tak byla snížena o 1,75 % (10 - 8,25) a v této části byla žaloba rovněž zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle za situace, kdy ve věci úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Výrokem III. tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.