Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 327/2021-23

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 3 678,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 3 229,55 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 3 051,22 Kč a smluvní pokutu ve výši 178,33 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč ve výši 8,25 % ročně od 13. 4. 2021 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do úroků z prodlení

z částky 3 500 Kč ve výši 1,75 % ročně od 13. 4. 2021 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 378,77 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 3 229,55 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 3 051,22 Kč a smluvní pokutu ve výši 178,33 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč ve výši 8,25 % ročně od 13. 4. 2021 do zaplacení. III. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do úroků z prodlení z částky 3 500 Kč ve výši 1,75 % ročně od 13. 4. 2021 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 378,77 Kč. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“ ´), kterou s žalovaným uzavřela dne 31. 1. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba credit s.r.o., IČO, prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru na e-mail

a jedinečný autorizační kód ve formě SMS, jehož zadáním do smlouvy žalovaný smlouvu podepsal. Dle smluvního ujednání byl nedílnou součástí smlouvy formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru (dále jen„ formulář“). Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě částku 3 500 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou částku

spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 595 Kč, a to nejpozději do 1. 3. 2020. Žalovaný však úvěr řádně a včas nevrátil, a proto mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné neuhrazené jistiny za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 postoupila s účinností ke dni 12. 4. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného 8 229,55 Kč jistinu ve výši 3 500 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 595 Kč, smluvní pokutu ve výši 178,33 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 956,22 Kč a neuhrazené náklady na upomínání ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně podanou žalobou požadovala jistinu 3 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny 3 500 Kč

od 13. 4. 2021 do zaplacení ve výši 10 %, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 378,77 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 051,22 Kč a smluvní pokutu ve výši 178,33 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní marně vyzván předžalobní upomínkou

ze dne 10. 8. 2021.

2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 3 229,55 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 3 051,22 Kč a smluvní pokutu

ve výši 178,33 Kč. S ohledem na a 4 , (dále jen „“), soud v tomto rozsahu řízení zastavil bez souhlasu žalovaného tak,

jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn.

Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru

též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl

bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

6. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba credit s.r.o., IČO) dne 31. 1. 2020 smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem je poskytnutí neúčelového úvěru ve výši 3 500 Kč. Žalovaný je ve smlouvě označen svým rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Žalovaný zasláním elektronického kódu číslo smlouvu podepsal a potvrdil, že si ji přečetl a souhlasí s jejím obsahem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutou částku

3 500 Kč spolu s úrokem ve výši 103,56 Kč a poplatkem za sjednání úvěru 1 491,44 Kč jednou splátkou, splatnou dne 1. 3. 2020. Pro případ porušení povinnosti žalovaného splatit úvěr řádně a včas si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, zákonný úrok z prodlení a dále náhradu účelně vynaložených nákladů vymáhání pohledávky. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 3 500 Kč poskytla, žalovaný však neuhradil sjednanou splátku, právní předchůdkyně žalobkyně proto smlouvou ze dne 9. 4. 2021 postoupila s účinností ke dni 12. 4. 2021 svou pohledávku za žalovaným

na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem. Součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky byla výzva ke splnění dluhu. K zaplacení dlužné částky ve výši 8 229,55 Kč byl žalovaný dále vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně

ze dne 10. 8. 2021. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil.

7. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Zjišťování a dostatečné posuzování nebylo prokázáno z listinných důkazů předložených žalobkyní, přičemž žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Podle čl. 6 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení se aplikuje právo České republiky, neboť žalovaný má obvyklé bydliště na území České republiky.

10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena podle , (dále také jako „o. z.“), na žalobkyni, žalobkyně

je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

11. Věc byla soudem posuzována podle a násl. o.z. a podle ,

o spotřebitelském úvěru, dále jako„ ZoSÚ“, přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může

od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není

za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru

nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je

to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,

oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla

před uzavřením této smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu

s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že Smlouva o úvěru je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to,

zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy či nikoli.

21. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle

níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

23. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně ovšem neprokázala naplnění této povinnosti, postup mimo jiné dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů, přičemž tento postup je nutné následně doložit.

24. Vzhledem k výše uvedenému soud Smlouvu o úvěru posoudil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.), a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že byla žalovanému takto poskytnuta částka ve výši 3 500 Kč, žalovaný z této částky ničeho neuhradil, na úkor právního předchůdce žalobkyně

se co do této částky bezdůvodně obohatil, a je tak povinen žalobkyni (na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena) vrátit plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení.

25. Výrokem II. rozsudku soud proto vyhověl žalobě co do částky 3 500 Kč, přičemž rovněž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky,

a to od 13. 4. 2021 do zaplacení, tedy ode dne následujícího poté, co se žaloba dostala

do dispozice žalovaného. S ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy soud výrokem III. rozsudku zbývající část nároku žalobkyně, tj. co do zaplacení dalších úroků z prodlení, zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem IV. podle , a to tak,

že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 400 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku. V daném rozhodnutí soud posoudil výši ne/úspěchu žalobkyně, kdy přihlédl i k částečnému zpětvzetí žalobního návrhu ze zavinění žalobkyně (částečné zpětvzetí tedy hodnoceno jako neúspěch žalobkyně) i k důvodům částečného zamítnutí žaloby (přestože se jedná o zamítnutí části příslušenství, nebyla žalobkyně úspěšná z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).

27. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.