Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 411/2021-67
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Musilovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO, se sídlem adresa žalobkyně, právně zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou, se sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum, bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 52 098 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 733,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 733,25 Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 8,73 % ročně z částky 30 190,25 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 10 838,30 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II Žaloba se co do povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10 527,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 745,49 Kč od datum do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 53,75 % ročně z částky 2 633,61 Kč od datum do datum, úrokem ve výši 10 % ročně z částky 32 823,86 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 129 888 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 690,54, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 733,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 733,25 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 8,73 % ročně z částky 30 190,25 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 10 838,30 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II Žaloba se co do povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 10 527,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 745,49 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 53,75 % ročně z částky 2 633,61 Kč od [datum] do [datum], úrokem ve výši 10 % ročně z částky 32 823,86 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 129 888 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 690,54, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Obsahem smlouvy byl úvěr peněžních prostředků ve výši 33 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky ve výši nominální úrokové sazby 62,48 % p.a. splácet v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 1 985 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Z důvodu prodlení žalovaného s hrazením splátek byl ke dni datum zesplatněn celý úvěr a nová jistina byla ve výši 37 935,74 Kč. Do data zesplatnění byla uhrazena celkem částka 3 970 Kč. Po datu zesplatnění neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 37 935,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, úrokem ve výši 62,48 % ročně (nominální roční úroková sazba) z částky 32 823,86 Kč částečně od datum do datum a následně s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 32 823,86 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokutou v kapitalizované výši 13 620,46 Kč ve výši 0,1 % denně z částky 37 935,74 Kč částečně od datum do datum. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně soudu doložila, že prověřovala schopnost žalovaného řádně splácet.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které obdržel žalovaný částku 33 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu včetně úroku ve výši 62,48 % p.a. v pravidelných 60 splátkách po 1 985 Kč měsíčně vždy ke každému 17. dni příslušného měsíce. Žalovaný uhradil dne datum částku 1 985 Kč, dne datum částku 1 985 Kč, celkem tedy uhradil žalovaný částku 3 970 Kč. Od třetí splátky již nebylo uhrazeno, žalovaný se tak dostal do prodlení, čímž nedodržel smluvené podmínky. Následně byla žalovaná pohledávka zesplatněna k datu datum a nová jistina byla dle žalobkyně ve výši 37 935,74 Kč. V bodě 6.3 smlouvy bylo ujednáno automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů s tím, že splatné se k tomuto dni stávají i veškeré smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.4 smlouvy bylo ujednáno, že nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí jistiny úvěru. V bodě 6.5 smlouvy byla ujednána povinnost žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení, pokud nebude zaplacena nová jistina úvěru v den zesplatnění úvěru. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo.
6. Z prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne datum bylo soudem zjištěno, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru včetně hodnocení klienta z téhož dne. Z předsmluvního formuláře z téhož dne plyne, že žalovaný byl seznámen s parametry úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena také z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a prověřením v databázi SOLUS a NRKI.
7. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo soudem zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne datum částku ve výši 33 000 Kč na účet č. bankovní účet.
8. Z karty klienta bylo soudem zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni z titulu výše specifikované smlouvy o úvěru pouze dvě splátky, a to dne datum a datum pokaždé částku 1 985 Kč, tedy celkem částku 3 970 Kč. Po zesplatnění již neuhradil ničeho.
9. Z výzev ze dne datum, datum bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátky číslo splatných dne datum, datum, datum. Žalovaný byl taktéž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne datum bylo soudem zjištěno, že vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru ve výši 32 823,86 Kč, dále úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 111,88 Kč, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 543 Kč, celkem částka 38 478 Kč.
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum a dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby.
11. Z ARAD – Systému časových řad České národní banky, bylo soudem zjištěno, že výše průměrných úrokových sazeb z úvěrů na spotřebu činila v době uzavření smlouvy, tj. v únoru 2020 8,73 %.
12. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, shora uvedená suma mu byla vyplacena, avšak svou smluvní povinnost vrátit všechny peněžní prostředky nesplnil. Avšak pouze co do části nároku. Žalobě bylo vyhověno částečně co do jistiny a částečně i co do nároku na smluvní pokutu ve výši 10 838,30 Kč dle bodu 6.5 smlouvy vypočtené z nové jistiny, ze které vyšel soud ke dni zesplatnění úvěru, tedy z částky 30 190,25 Kč. Žalobě však nebylo vyhověno, co do ujednání o výši úroku, které je dle názoru soudu neplatné.
13. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu plyne z ust. § 2048 o.z. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Dle ust. § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úrok ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
16. Soudem z jeho úřední činnosti bylo zjištěno, že v obdobném sporu žalobkyně již Krajským soudem v Českých Budějovicích bylo rozhodováno o platném / neplatném ujednání o výši úroku pro rozpor s dobrými mravy. (Pro srovnání rozhodnutí ve věci sp.zn. 22 Co 865/2019 či sp. zn. 7 Co 712/2020) V uvedeném rozsudku krajský soud posuzoval skutkově i právně obdobný spor žalobkyně. V souvislosti s platností smluvního ujednání o úroku za poskytnutí prostředků úvěru krajský soud konstatoval, že ujednání o výši úroku, která v případě posuzovaném krajským soudem činila 129,68 % ročně, je ujednáním neplatným pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Krajský soud v tomto odkázal např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž Nejvyšší soud shledal neplatné pro rozpor s dobrými mravy smluvní ujednání o úrocích ve výši 60% ročně, která téměř čtyřnásobně převyšovala horní hranici obvyklé úrokové míry. Dále krajský soud poukázal např. na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 či na nález Ústavního soudu sp.zn. III ÚS 4129/2018, v nichž se uvedené soudy zabývaly otázkou dobrých mravů a přiměřené výše úroku jako odměny za poskytnutí prostředků úvěru. Podstatným závěrem, který ze všech shora citovaných rozhodnutí plyne, je závěr, že nepřiměřená a tím pádem odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Krajský soud ve shora citovaném rozsudku č.j. 22 Co 865/2019 – 105 formuloval závěr, že přestože byl mezi účastníky úvěrové smlouvy neplatně s ohledem na svou nepřiměřenou výši ujednán úrok za poskytnutí prostředků úvěru, náleží žalobci úrok ve výši průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, když krajský soud vycházel z úrokové sazby uvedené v systému příjmení.
17. Žalobkyně touto žalobou požadovala smluvní úrok ve výši 62,48 % procenta ročně (v nominální roční úrokové sazbě, která odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě) z částky 32 823,86 Kč od datum do datum, úrok ve výši 10 % ročně z částky 32 823,86 Kč od datum do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 129 888 Kč. Pro porušení dobrých mravů, co se týká výše úroku, soud prohlásil smlouvu o úvěru za částečně neplatnou, jelikož mnohonásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu poskytovanou bankami, když z veřejně dostupných statistických údajů obec národní banky uveřejněných v databázi příjmení vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření úvěrové smlouvy (únor 2020) činila přibližně 8,73 %. Soud tedy vyslovil částečnou neplatnost úvěrové smlouvy týkající se sjednaného úroku z poskytnutého úvěru a to pro rozpor s dobrými mravy. Takto učinil z úřední povinnosti (bez návrhu), tedy i v případě, že žalovaný zůstal zcela nečinný. Na toto právní jednání žalobkyně je potřeba hledět jako na absolutně neplatné. Avšak smlouva o úvěru je ze zákona úročena (úrok jako odměna za poskytnutí finančních prostředků je pojmovým znakem úvěru), a tedy soud určil pro předmětnou smlouvu úrok ve výši 8,73 % ročně, který plyne z údajů v databázi příjmení plynoucích z veřejně dostupných statistických údajů obec národní banky. Obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v době uzavření úvěrové smlouvy dne datum činila 8,73 % ročně.
18. Ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni datum při výši úroku 8,73 % ročně z částky 33 000 Kč od datum činila výše úroku 1 160,25 Kč. Součtem těchto částek je částka 34 160,25 Kč. Do dne zesplatnění byla žalovaným uhrazena celková částka 3 970 Kč, která byla započtena nejprve na úroky a následně na jistinu, přičemž dlužná„ nová jistina“ byla ve výši 30 190,25 Kč. Následně po zesplatnění nebylo již ničeho ze strany žalovaného uhrazeno. Soudem byla totiž přiznána částka 30 190,25 Kč na jistině. Soudem byl přiznán i nárok na zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši 8,73 %, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. Soud však žalobu částečně zamítl co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 527,83 Kč, která vycházela z nesprávného výpočtu nové jistiny při zesplatnění počítané s úrokem ve výši 62,48 % ročně (7 745,49 Kč) a část smluvní pokuty (ve výši 2 782,34 Kč), jejíž výpočet vyšel taktéž z nové jistiny nesprávně vypočtené. Dále byla žaloba zamítnuta co do úroku ve výši 53,75 % ročně, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení vzhledem ke svému úspěchu ve výši 79,80 % k neúspěchu ve výši 20,20 % v celkové výši 59,60 % Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 578 Kč, náhradu za 4 úkony právní služby po 3 220 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH, neboť zástupkyně osvědčila, že je plátcem DPH. Celkem tedy měla žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 19 615 Kč, avšak 59,60 % z této částky činí částku 11 690,54 Kč.
20. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.