Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 268/2021-47
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit země na účet název soudu soudní poplatek v částce částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [země] na účet [název soudu] soudní poplatek v částce [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku částka se současným závazkem žalovaného vrátit žalobkyni částku částka (navýšeno o poplatky v celkové částce částka), a to ve 40 týdenních splátkách po částka. Dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud částku částka, žalobkyně požaduje pouze částku částka z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.
K ústnímu jednání dne datum se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny anonymizováno dožádaným soudem dne datum. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností právnická osoba dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Z listiny označené jako smlouva o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku částka, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s poplatkem ve výši částka, celkem tedy částka, a to ve 40 týdenních splátkách po částka. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku z této smlouvy částku částka. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne datum.
Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako„ Smlouva o půjčce“ a dospěl k závěru, že celý tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného a účinného do 31. 12. 2013 za užití § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. Dle uzavřené smlouvy žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen„ věřitel“) částku částka a zavázal se zaplatit věřiteli tzv. souhrnný poplatek v částce částka, v součtu tedy zaplatit částku částka. Soud pokládá za zcela neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok, svou odměnu nadále navyšoval o poplatek, který činí 64 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není vůbec zřejmé, jak byl poplatek určen, proč byl určen právě v této výši, co má pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Má-li tzv. souhrnný poplatek představovat odměnu za půjčené peněžní prostředky, pak je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká a zároveň je zřejmé z okolností věci, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil. Z uvedeného nelze než uzavřít, že neplatná je celá smlouva o půjčce, neboť požadovaný souhrnný poplatek ve výši částka nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli jednak rozhodnutí název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které se zabývá problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí, a dále také např. rozhodnutí název soudu čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které dopadá na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek od společnosti právnická osoba (typově shodné smlouvy). Názor anonymizováno soudu na problematiku souhrnných poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.
S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o půjčce soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 451 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. V daném případě žalovaný žalobkyni uhradil částku částka, zbývá mu tedy doplatit částka, jak žalobkyně správně požaduje. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit uvedenou částku společně se zákonným úrokem z prodlení, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne datum, který dle podacího lístku věřitel odeslal dne datum a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o. z. je zásilka pokládána za doručenou dne datum a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 517 odst. 2 zákona číslo. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Ve zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlá období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohl žalovaný ocitnout v prodlení až poté, co byl věřitelem o plnění požádán (§ 563 z. č. 40/1964 Sb.). Za výzvu k úhradě soud pokládá oznámení o postoupení pohledávky, žádná dřívější soudu doložena nebyla. Věřitel v tomto dopise poskytl žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu, až po jejím uplynutí, tj. datum, mohlo tedy nastat prodlení žalovaného.
Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., procesní úspěch účastníků byl s ohledem na nedůvodně žalované příslušenství přibližně rovnocenný, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet název soudu nedoplatek soudního poplatku v částce částka dle položky číslo bod 2 ve spojení s položkou číslo bod 1a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce částka z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.