Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 149/2021-27
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Žaganovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
ulice a číslo, PSČ obec část obce
o zaplacení 51 144,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 420 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 973,65 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
41 420 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 9 724,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 804,70 Kč, úrok ve výši 29,88 % ročně z částky 48 705,42 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 228,60 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 724,50 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 022,22 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 420 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 973,65 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 420 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 9 724,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 804,70 Kč, úrok ve výši 29,88 % ročně z částky 48 705,42 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 228,60 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 724,50 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 022,22 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), jež došla soudu 28. 1. 2021, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil pohledávky v souhrnné výši 51 144,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzavřela s žalovaným dne 22. 11. 2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky (dále jen„ Podmínky“). Před uzavřením Smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku. Žalovaný byl v souladu se Smlouvou a Podmínkami oprávněn čerpat revolvingový úvěr (dále jen„ Úvěr“), a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce 50 000 Kč, a žalovaný se uzavřením Smlouvy zavázal takto poskytnutý Úvěr vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky v sazbě 29,88 % ročně, a to formou pravidelných měsíčních splátek. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného Úvěru a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem čerpal částku 50 000 Kč, přičemž uhradil jen 8 580 Kč. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého smluvního oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Úvěr byl zesplatněn ke dni 29. 9. 2020 a žalovaný byl vyzván ke splacení celého závazku ze Smlouvy dopisem ze dne 29. 9. 2020, následně mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění podle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ale bezvýsledně. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení splatných pohledávek ve výši 51 144,50 Kč, tj. neuhrazenou jistinu 48 705,42 Kč, poplatky za pojistné 509,08 Kč, náklady na vymáhaní 430 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč, s příslušenstvím, které je představováno úrokem (úrokem z úvěru) v sazbě 29,88 % ročně z částky 48 705,42 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 10 804,70 Kč (vyčísleným do dne 25. 1. 2021), úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 51 144,50 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 202,25 Kč (vyčísleným za dobu od 14. 10. 2020 do 25. 1. 2021). Podáním ze dne 18. 10. 2021 žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že Smlouva byla uzavřena elektronickou formou prostřednictvím Správce financí, webového rozhraní žalobkyně, což je obdoba internetového bankovnictví, a jako taková je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 a § 562 o. z., jakož i podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, opatřena elektronickým podpisem, kdy projev vůle žalovaného uzavřít Smlouvu byl stvrzen SMS kódem, zaslaným na verifikované telefonní číslo žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.
3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 29. 10. 2021 konaném v nepřítomnosti obou účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, svou neúčast neomluvil, o odročení jednání nepožádal.
4. Na základě provedeného dokazování listinami, které předložila žalobkyně, vzal soud za prokázané tyto rozhodné skutečnosti:
5. Žalobkyně je obchodní společností, která má v předmětu podnikání zapsáno mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (Zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v obec)
6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 11. 2019 uzavřena (elektronickými prostředky na dálku) úvěrová smlouva číslo s označením flexibilní půjčka – revolvingový úvěr („ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky žalobkyně s kódem IJK119 (platné od 1. 11. 2019), informace o pojištění, informační dokument o pojistném produktu a pojistné podmínky uvedené v rámcové pojistné smlouvě s kódem č. anonymizováno číslo. Podpisem Smlouvy žalovaný rovněž projevil souhlas být vázán sazebníkem poplatků a odměn žalobkyně. Ve Smlouvě jsou kromě jména a příjmení žalovaného další údaje, a to jeho rodné číslo, e-mailová adresa email), rodinný stav (svobodný), vzdělání (učňovské), číslo občanského průkazu, trvalé bydliště a kontaktní adresa (u rodičů, ulice a číslo, obec), zdroj příjmu (zaměstnanec), název zaměstnavatele a jeho sídlo (právnická osoba, ulice a číslo, obec), počátek zaměstnání (5/2018), telefonní číslo zaměstnavatele, čistý měsíční příjem (19 500 Kč) a příjem ostatních členů domácnosti (20 000 Kč). V části Smlouvy s označením„ Prohlášení“ se podává, že podpisem Prohlášení žalovaný mezi jiným prohlašuje, že má dostatečné finanční zdroje na placení všech dluhů, včetně dluhů z uvedené Smlouvy. V části Smlouvy s označením„ Úvěr“ je uvedeno, že se sjednává bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 50 000 Kč, roční úroková sazba 29,88 %, RPSN 34,33 %, celková částka splatná spotřebitelem 58 093 Kč, měsíční splátka 2,86 % z úvěrového rámce, tj. 1 430 Kč Smluvní strany se dohodly, že úvěr ve výši 50 000 Kč (výše prvního čerpání) bude žalovanému poskytnut převodem na účet č. bankovní účet. Dále byly sjednány poplatky za jednotlivé služby spojené s Úvěrem, pojištění schopnosti splácet úvěr za měsíční úhradu 8,9 % z minimální splátky úvěru, doplňková služba a sankce za nesplácení úvěru. Žalovanému byl před uzavřením Smlouvy předán formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení. (Zjištěno z kopie úvěrové smlouvy číslo ze dne 22. 11. 2019 včetně informací ke smlouvě, zásad příjmení jméno, úvěrových podmínek žalobkyně s kódem IJK119, rámcové pojistné smlouvy č. spisová značka a informací o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty.)
7. Žalobkyně v souladu se Smlouvou převedla dne 26. 11. 2019 peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč na účet č. bankovní účet (Zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy číslo – celé jméno žalovaného a z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě číslo – celé jméno žalovaného)
8. Žalobkyně dopisem ze dne 29. 9. 2020, který byl podán k poštovní přepravě jako doporučené psaní dne 30. 9. 2020, vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy číslo to v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 57 987,11 Kč ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání této výzvy. (Zjištěno z kopie dopisu ze dne 29. 9. 2020 – výzvy ke splacení celého úvěru a z kopie poštovního podacího archu ze dne 30. 9. 2019)
9. Podle výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě číslo ze dne 22. 1. 2019 žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč dne 26. 11. 2019 a žalovaný zaplatil žalobkyni formou splátek za dobu od 19. 12. 2019 (datum první úhrady) do 9. 6. 2020 (datum poslední úhrady) celkem 8 580 Kč, kdy počínaje 7. splátkou splatnou 20. 6. 2020 byl v prodlení s úhradou splátek ve výši 1 430 Kč měsíčně. Úvěr byl zesplatněn 29. 9. 2020, přičemž k datu 25. 1. 2021 evidovala žalobkyně dluh žalovaného v celkové výši 63 151,45 Kč ve složení: jistina 48 705,42 Kč, úrok 10 804,70 Kč, náklady na vymáhání (poplatky) 430 Kč, pojištění CPI 509,08 Kč, smluvní pokuta 1 500 Kč, úrok z prodlení 1 202,25 Kč.
10. Dne 26. 10. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva podle § 142a odst. 1 o. s. ř. ke splnění dluhu ze Smlouvy (Zjištěno z kopie předžalobní výzvy k plnění ze dne 26. 10. 2020 a z kopie poštovního podacího archu ze dne 26. 10. 2020)
11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu (skutkových zjištění) soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
19. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
20. Žalobkyně v daném případě prokázala, že dne 22. 11. 2019 uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru a poskytla žalovanému dne 26. 11. 2019 peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, tomu odpovídal závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva ze dne 22. 11. 2019 má veškeré náležitosti úvěrové smlouvy stanovené v § 2395 o. z., avšak její platnost je třeba posuzovat také podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“), neboť byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem poskytujícím spotřebitelský úvěr a žalovaným v postavení spotřebitele, tedy osoby, která nejednala v rámci svého podnikání. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ bylo povinností žalobkyně jako poskytovatele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, když poskytnout spotřebitelský úvěr lze jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud je povinen k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlédnout, aniž by se neplatnosti spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu, tj. ustanovení § 86 ZoSÚ, a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. V tomto směru soud vychází ze závěrů obsažených v rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18, kdy v této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně § 87 ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil z toho příslušné důsledky.
21. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením Smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční plátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně však žádné důkazy prokazující tato tvrzení nedoložila, a tak v řízení nebylo žalobkyní (kterou v tomto směru tížilo břemeno důkazní) prokázáno jakým způsobem před uzavřením předmětné Smlouvy zkoumala příjmy a zejména výdaje žalovaného tak, aby mohla schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr posoudit s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o jeho příjmech a výdajích ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ. Soud byl připraven žalobkyni o tomto břemeni v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. u jednání řádně poučit, avšak žalobkyně se k jednání nedostavila a souhlasila s tím, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez její účasti. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní k prokázání tvrzení, že splnila povinnost stanovenou jí v § 86 ZoSÚ, a proto soud dovodil, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 580 o. z.
22. S ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy si pak smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Bylo-li prokázáno, že žalovaný na základě neplatné Smlouvy získal částku 50 000 Kč a žalobkyni již uhradil 8 580 Kč, je povinen vrátit žalobkyni 41 420 Kč (rozdíl mezi čerpanou částkou 50 000 Kč a uhrazenou částkou 8 580 Kč), a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. vzniklého plněním na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru.
23. V důsledku prodlení žalovaného se splněním dluhu ve výši 41 420 Kč, které prokazatelně trvá od 14. 10. 2020, má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 41 420 Kč za dobu od 14. 10. 2020 do zaplacení, přičemž úrok z prodlení vyčíslený za dobu od 14. 10. 2020 do 25. 1. 2021 činí 973,65 Kč.
24. Soud na základě shora uvedených skutkových a právních závěrů rozsudečným výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 420 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 973,65 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
41 420 Kč za dobu od 26. 1. 2021 do zaplacení, a rozsudečným výrokem II. žalobu ve zbylém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.
25. Výrok III. o náhradě nákladů řízení reflektuje výsledek sporu a odpovídá ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud určil poměr úspěchu obou účastníků ve věci tak, že žalobkynin úspěch činí 58 % (ke dni vyhlášení rozsudku součet žalobou uplatněných nároků spolu s příslušenstvím činil 77 398,06 Kč, přičemž součet přisouzených nároků spolu s příslušenstvím činil 44 986,94 Kč), její neúspěch (čili úspěch žalovaného) pak představuje 42 %. Od úspěchu žalobkyně v rozsahu 58 % byl odečten její neúspěch, to je 42 %, a v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. soud úspěšnější žalobkyni přiznal právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 3 022,22 Kč, což je 16 % celkových účelně žalobkyní vynaložených nákladů ve výši 18 889,20 Kč, které tvoří: a/ soudní poplatek za žalobu 2 046 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 12 720 Kč určená podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 3 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 3 180 Kč za předžalobní písemnou výzvu k plnění, 3 180 Kč za písemný návrh ve věci samé – žalobu, 3 180 Kč za další písemné podání ve věci samé ze dne 18. 10. 2021, kdy tarifní hodnota činila 51 144,50 Kč (součet žalovaných pohledávek; k úrokovému příslušenství se nepřihlíží); c/ náhrada hotových výdajů advokáta na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné 1 200 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky za 4 úkony právní služby v paušální částce 300 Kč na jeden úkon; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty (DPH) 2 923,20 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.
26. Pro úplnost soud dodává, že o výši odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. rozhodl v souladu s ustanovením § 151 odst. 2 věty první části věty za středníkem o. s. ř., a to s ohledem na skutečnost, že s účinností od 7. 5. 2013 byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., která stanovila paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a nový zvláštní právní předpis (tzv. přísudková vyhláška), na nějž odkazuje ustanovení § 151 odst. 2 věty první, část věty před středníkem, o. s. ř., dosud vydán nebyl.
27. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně (platební místo).
28. Lhůta ke splnění dlužných částek s příslušenstvím (výrok I.) a náhrady nákladů řízení (výrok III.) byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to u Okresního soudu v Karviné, písemně. O odvolání rozhodne Krajský soud v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (na exekuci).