Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 231/2021-48
Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 230 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 230 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od 2021 do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 230 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od [2021] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 8 230 Kč z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značka za dobu od 2020 do 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky, resp. nákladů na upomínání.
2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.
3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se sice ve stanovené lhůtě vyjádřil k věci samé (viz níže), k otázce rozhodnutí bez jednání se nicméně nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
4. Žalovaný k výzvě soudu doložil, že dne 2020 zaplatil žalobkyni příspěvek za nepojištěné předmětné vozidlo, a to ve výši 6 085 Kč.
5. Jelikož z žalovaným předložených listin nebylo zjevné, jakého konkrétního období se uvedený příspěvek týkal, vyzval soud žalobkyni, aby uvedla, za jaké období zaplatil žalovaný příspěvek ve výši 6 085 Kč.
6. V reakci na tuto výzvu žalobkyně doložila, že příspěvek ve výši 6 085 Kč, který žalobce zaplatil dne 2020, se týkal předchozího nepojištěného období od 2020 do 2020.
7. Současně žalovaný soudu zaslal kopie částí výpisů z účtu, ze kterých se podává, že v měsíc 2020 a od září do měsíc 2020 vskutku platil pojistné ve výši 774 Kč, současně je však z těchto výpisů zjevné, že v období od měsíc do měsíc 2020 je žalovanému pravidelně obchodní společností právnická osoba částka 774 Kč vrácena zpět na účet s poznámkou:„ zrušte prosím placení na zaniklou PS“ (srov. č. l. 25-35).
8. Na základě účastníky řízení předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým závěrům.
9. Žalovaný byl v rozhodné době, tedy od 2020 do 2020, vlastníkem – pojízdného – vozidla registrační značka (objem válců motoru nad číslo cm³ do číslo cm³), v uvedené době však k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, přestože jde o zákonnou povinnost vlastníka (provozovatele) pojízdného a registrovaného vozu podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek za nepojištěné vozidlo potom žalovaný nezaplatil ani k výzvě žalobkyně ze dne 2021 Náklady na vymáhání nadto činí 300 Kč, a k jejich zaplacení byl žalovaný rovněž před podáním žaloby vyzván.
10. Na uvedených skutečnostech nic nemění žalovaným předložené listinné důkazy, naopak tyto listinné důkazy výše uvedené skutečnosti nepřímo potvrzují. Ve výzvě k zaplacení je totiž uvedeno, že předmětné vozidlo bylo u obchodní společnosti právnická osoba pojištěno od 2018 do 2020, z žalovaným předložených výpisů z účtu přitom vyplývá, že žalovaný provedl platbu ve výši 774 Kč v měsíc 2020 a potom až v měsíc 2020, ovšem s tím, že zjevně platil na již zrušenou pojistnou smlouvu (viz výše). Je tak možno uzavřít, že žalovaný nepředložil žádný důkaz, ze kterého by bylo možno dospět k závěru, že předmětné vozidlo bylo v období od 2020 do 2020 pojištěno.
11. Jinými slovy řečeno, jakkoli je možno se domnívat, že žalovaný mohl být v rozhodné době – patrně v důsledku„ jazykové bariéry“ – v dobré víře, že předmětné vozidlo je řádně pojištěno, je zjevné, že ke dni 2020 došlo k zániku předchozí pojistné smlouvy, v důsledku čehož bylo předmětné vozidlo po tomto datu vozidlem nepojištěným.
12. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že žalovaný je povinen zaplatit příspěvek za každý den období, po které bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti, přičemž podle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby pak podle druhu vozidla (resp. podle objemu válců motoru); současně podle čtvrtého odstavce čtvrtého paragrafu platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
13. Výše příspěvku, respektive denní sazba vztahující se na vozidlo žalovaného je potom stanovena v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018. Jde tak o sazbu ve výši 65 Kč denně, což v daném případě – kdy bylo předmětné vozidlo nepojištěno 122 dnů – znamená, že celková výše příspěvku představuje žalobkyní požadovanou částku 7 930 Kč. Současně žalobkyni náleží podle § 4 odst. 4 zákona
č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí náhrada nákladů na upomínání ve výši 300 Kč.
14. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
15. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění prodloužil na lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť přihlédl ke specifickým okolnostem dané věci.
16. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám
údaje o zástupci, advokáta, a to rovněž v prodloužené lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.