Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 275/2021-62

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 35 191 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 300 Kč od 6. 11. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení:

částky 9 480 Kč,

kapitalizovaného úroku ve výši 2 660,56 Kč,

úroku 10,41 % ročně z částky 12 400 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení,

úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 400 Kč od 25. 2. 2015 do 5. 11. 2015,

úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 100 Kč od 6. 11. 2015 do zaplacení.

částky 14 411 Kč,

kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 786,68 Kč,

kapitalizovaného úroku ve výši 3 512,88 Kč,

úroku 19,98 % ročně z částky 8 022,2 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení,

úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 022,20 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 300 Kč od 6. 11. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení: částky 9 480 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 660,56 Kč, úroku 10,41 % ročně z částky 12 400 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 400 Kč od 25. 2. 2015 do 5. 11. 2015, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 100 Kč od 6. 11. 2015 do zaplacení. částky 14 411 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 786,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 512,88 Kč, úroku 19,98 % ročně z částky 8 022,2 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 022,20 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne 29. 4. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 35 191 Kč s příslušenstvím.

2. Pro odůvodnění svého požadavku uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne 27. 7. 2014 smlouvu o zápůjčce číslo (dále i jen jako„ smlouva číslo“), na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 8 361 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 19,98 % ročně ve výši 1 277 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 901 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 307 Kč Poslední splátka byla splatná dne 20. 9. 2015. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 3 950 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 20. 9. 2015 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla s účinností ke dni 16 11. 2017 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 8 022,20 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na hotovostní inkaso) částku 6 388,80 Kč. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 8 022,20 Kč od 20. 9. 2015 do zaplacení, který byl za období od 20. 9. 2015 do 16. 11. 2017 vyčíslen na částku 3 512,88 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 022,20 Kč od 25. 2. 2015 do zaplacení, který byl za období od 25. 2. 2015 do 16. 11. 2017 vyčíslen na částku 1 786,68 Kč.

3. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne 12. 9. 2014 smlouvu o zápůjčce číslo (dále i jako„ smlouva číslo“), na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti částku 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 9 480 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 10,41 % ročně ve výši 894 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 330 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 256 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 392 Kč Poslední splátka byla splatná dne 6. 11. 2015. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 2 700 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 6. 11. 2015 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla s účinností ke dni 16. 11. 2017 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 12 400 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na hotovostní inkaso) částku 8 380 Kč. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok ve výši 10,41 % ročně z částky 12 400 Kč od 6. 11. 2015 do zaplacení, který byl za období od 6. 11. 2015 do 16. 11. 2017 vyčíslen na částku 2 660,56 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 400 Kč od 25. 2. 2015 do zaplacení, který byl za období od 25. 2. 2015 do 16. 11. 2017 vyčíslen na částku 2 761,69 Kč. Žalovaný dluhy z uvedených smluv neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

4. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

5. K jednání soudu se žalobkyně omluvila a řádně předvolaný žalovaný se nedostavil. Soud proto postupem podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) projednal věc bez přítomnosti účastníků

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

7. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 12. 9. 2014 smlouvu o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 480 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 10,41 % ročně ve výši 894 Kč, dále s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 330 Kč a poplatkem ve výši 7 256 Kč za hotovostní režim splátek. Žalovaný se tedy zavázal vrátit celkem právní předchůdkyni žalobkyně částku 23 480 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 392 Kč a poslední 60. splátce ve výši 352 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí částky 14 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 19-20 spisu/. V kartě zákazníka je uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, nevlastní automobil, nemá nezaopatřené děti, nemá bankovní účet. Toho času pracoval jako dělník u právnická osoba anonymizováno se sídlem na obec. Průměrný měsíční příjem žalovaného činil 16 230 Kč. Průměrné měsíční výdaje činily celkem 7 000 Kč a tvořily je náklady na nájemné ve výši 1 000 Kč, náklady na telefon ve výši 800 Kč, výdaje domácnosti ve výši 4 000 Kč a splátky dříve čerpaných zápůjček/úvěrů ve výši 1 200 Kč /viz karta zákazníka na č. l. 47-48 U zdejšího soudu byla do roku 2014 na majetek žalovaného nařízena exekuce či výkon rozhodnutí v celkem 5 případech /viz výpis věcí pro osobu/. Žalovaný na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil celkem částku 2 700 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 24 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 16. 11. 2017 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické databázi soudu příjmení, seznam postoupených pohledávek na č. l. 25, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 21 včetně podacího lístku na č. l. 23 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 26-27 včetně podacího lístku na č. l. 22

8. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listinné důkazy vztahující se ke smlouvě číslo byť byla usnesením ze dne 30. 9. 2021, č.j. -40, vyzvána, aby označila a předložila důkazní prostředky vztahující se k tomuto nároku.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , (dále jen„ o. z.“), a podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“), zejména podle následujících ustanovení:

10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

11. Podle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Dle § 9 odst. 1 poslední věty ZoSÚ věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

18. Soud se nejprve zabýval důvodností žaloby ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce číslo která měla být podle žalobních tvrzení uzavřena dne 27. 7. 2014. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně ohledně této smlouvy nenesla břemeno důkazní ve vztahu k oprávněnosti žalobního nároku. Žalobkyně totiž ve vztahu k této smlouvě nedoložila žádní listinné ani jiné důkazy, zejména tedy soudu nepředložila alespoň kopii uzavřené smlouvy, karty zákazníka, tabulky umoření apod., tak jak činí v jiných obdobných případech. Z žádné předloženéy tak ani nevyplývá projev vůle žalovaného se tvrzenými smluvními ujednáními řídit. Jelikož se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, sama se zbavila možnosti být v tomto smyslu poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů dle a 3 Soudu proto nezbylo než žalobu zcela zamítnout v rozsahu uplatněného nároku z titulu smlouvy o zápůjčce číslo tedy v rozsahu částky 14 411 Kč s příslušenstvím.

19. Co se týče smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 12. 9. 2014, zde je situace odlišná, neboť k tomuto nároku již žalobkyně navrhla řadu listinných důkazů. Soud se tak především zabýval, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru (zápůjčky), byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru však nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu ZoSÚ dostála, neunesla (pro nepřítomnost žalobkyně opět nebylo možno tuto při ústním jednání postupem dle a 3 v uvedeném ohledu vyzvat k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů). Z provedeného dokazování nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s řádnou pečlivostí. Co se týče příjmu žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z částky 16 230 Kč s tím, že žalovaný pracuje jako dělník. Dle hodnocení soudu lze tuto částku v daném případě s ohledem na běžný chod věcí hodnotit jako věrohodnou. příjmení závěr však nelze učinit ohledně výše výdajů žalovaného, ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně vycházela. Výše nájemného, které mělo činit pouze 1 000 Kč, je zcela zjevně nereálná. Jak je obecně známo, takto nízké náklady na bydlení nejsou ani v případě nouzového bydlení v azylových domech, či kupříkladu v případě spolubydlení více osob nesdílejících společnou domácnost. Soud konstatuje, že bez dalšího zkoumání nelze zásadně akceptovat takto nízkou částku jako celkové náklady na bydlení, a to už jen s přihlédnutím k tomu, že taková částka nemůže pokrýt ani nejzákladnější výdaje za služby spojené s bydlením pro jednu osobu, a to výdaje na spotřebu elektřiny, plynu a vody. Skutečnost, že reálné celkové výdaje na bydlení, a to i v případě bydlení v nemovitosti vlastněné státem či územními samosprávami, pak přináší celou řadu dalších nezanedbatelných výdajů, pak netřeba blíže rozvádět. Právní předchůdkyně dále vycházela z průměrných výdajů domácnosti žalovaného ve výši 4 000 Kč. I tato částka, zejména v kombinaci s uvedeným zjištěným nájemným ve výši 1 000 Kč, je značně nevěrohodná, přihlédneme-li k tomu, že tato částka musí pokrýt všechny zbývající náklady žalovaného, tedy zejména výdaje na stravu, služby, ošacení, na dopravu, zájmové aktivity, neočekávané výdaje apod. Nelze též odhlédnout od skutečnosti, že již před uzavřením smlouvy žalovaný právní předchůdkyni splácel dříve čerpané úvěry, a to v částce 1 200 Kč měsíčně. Soud nadto z úřední činnosti zjistil, že žalovaný má od počátku své zletilosti exekuce. Žalovanému bylo v době uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce 22 let, přičemž první exekuce mu byla nařízena již v jeho 19 letech. Do roku 2014 bylo vůči jeho majetku nařízeno celkem 5 exekučních řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně se však nijak nezajímala o dluhy žalovaného, když nebylo prokázáno, že by prováděla výpisy z dostupných registrů dlužníků. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že žalobkyně své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně ZoSÚ neunesla.

20. Vzhledem ke shora uvedenému nemohl soud postup právní předchůdkyně žalobkyně hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 25. 02. 2013 do 30. 11. 2016), jehož cílem je mimo jiné i prostřednictvím stanovení povinnosti věřiteli zkoumat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka snižovat celkovou předluženost obyvatelstva a nebezpečí vytváření tzv. dluhové pasti pro dlužníky, kterým v určitých případech nemají být věřiteli poskytovány žádné spotřebitelské úvěry, neboť je již v době uzavírání smlouvy pravděpodobné, že dlužník nebude moci z objektivních důvodů splatit celý spotřebitelský úvěr řádně a včas, byť o poskytnutí spotřebitelského úvěru požádá.

21. Na základě všeho výše uvedeného tak soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o zápůjčce číslo (která je současně spotřebitelským úvěrem), na základě které přenechala žalovanému jistinu ve výši 14 000 Kč a žalovanému měla vzniknout povinnosti poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o zápůjčce však nebyla platně sjednána, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost dostatečně prověřit a vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016).

22. V řízení nicméně žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 14 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný celkem na svůj dluh již uhradil 2 700 Kč, činí aktuální výše bezdůvodného obohacení žalovaného částku 11 300 Kč. Soud proto v této části žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni částku 11 300 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

23. Byť je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, byl žalovaný v době předání peněz vyzván, že má celkový dluh včetně jistiny uhradit nejpozději do 6. 11. 2015. Od uvedeného data je tak žalovaný v prodlení s úhradou dluhu. Soud proto přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle o. z. ve spojení s  Žalobkyně však požadovala zaplatit zákonný úrok z prodlení i za období před datem splatnosti, tj. za období od 25. 2. 2015 do 6. 11. 2015, soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl. Stejně tak soud zamítl požadavek žalobkyně zaplatit zákonný úrok z prodlení ze zamítnuté žalované jistiny.

24. Zbývající část uplatněného příslušenství byla též zamítnuta, a to s ohledem na učiněný závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce

25. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, lze se jejich výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.