Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
25 C 358/2021-15
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 12 480 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 480 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částky požadované žalobcem, tj. částky 6 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 309 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25% a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a dále částky 6 480 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 933,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 480 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 480 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25% a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 480 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí na straně jedné a částkou přiznanou ve výroku I. na straně druhé, tj. částkou 12 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 480 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 480 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částky požadované žalobcem, tj. částky 6 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 309 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25% a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a dále částky 6 480 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 933,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 480 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 480 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25% a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 480 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí na straně jedné a částkou přiznanou ve výroku I. na straně druhé, tj. částkou 12 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 480 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou ze dne datum se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky 12 480 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“), uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo jakož i dne datum smlouvu o půjčce číslo jejichž nedílnými součástmi byly smluvní podmínky otištěné vždy na zadní straně smlouvy. Současně žalobce uvedl, že na základě smluv se původní věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalované částky 6 000 Kč a 10 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnutou částku 6 000 Kč ze dne datum vrátit s navýšením o 4 176 Kč a částku 10 000 Kč poskytnutou dne datum s navýšením o 6 960 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaná uhradila dluh pouze zčásti, když na půjčku ze dne datum neuhradila ničeho a na půjčku ze dne datum zaplatila 3 520 Kč. Původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku žalobci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum, který byl dán k doručení dne datum, jak je patrné z podacího lístku.
4. Na základě obsahu listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce dle § 657 - 658 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 6 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit s navýšením o celkem 4 176 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč. První splátku byla žalovaná povinna uhradit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy a další splátky každý 7. den. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o půjčce v čl. 1 ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že RPSN činí 206,8 %. A dále ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce dle § 657 - 658 obč. zák., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit s navýšením o celkem 6 960 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. První splátku byla žalovaná povinna uhradit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy a další splátky každý 7. den. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o půjčce v čl. 1 ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že RPSN činí 206,8 %. Žalobce prokázal, že žalované zaslal dne datum předžalobní upomínku s výzvou k úhradě, avšak žalovaná na dlužné částce neuhradila ničeho.
5. Žalobce uvedl, že žalovaná nehradila řádně a včas dohodnuté splátky, když ke dni postoupení pohledávky dlužila na základě smlouvy o půjčce ze dne datum částku 10 173 Kč bez příslušenství, které tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení a na základě smlouvy o půjčce ze dne datum částku 13 440 Kč bez příslušenství, které tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobce dále uvedl, že se po žalované domáhá pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, konkrétně požadoval zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 6 309 Kč a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny 6 000 Kč od datum do zaplacení, a dále rovněž požadoval zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 480 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 10 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 3 520 Kč), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 6 933,60 Kč a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny 6 480 Kč od datum do zaplacení.
6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
7. Soud se v prvé řadě zabýval posouzením toho, zdali jsou smlouvy o půjčce platnými právními úkony či nikoliv, když je zjevné, že byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské a žalovaná vystupuje podle § 52 odst. 3 obč. zák. jako spotřebitel a původní věřitel byl v pozici podnikatele. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem dobré víry a znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, podle odst. 2 se ustanovení odst. 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění nebo cenu plnění. Citovaná ustanovení jsou přitom odrazem evropského spotřebitelského práva, zejména směrnice o zneužívajících klauzulích, přičemž podle judikatury Evropského soudního dvora je tuto směrnici nutno vykládat ve vztahu k ochraně spotřebitele co nejšířeji a soud je, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 , povinen z úřední povinnosti zkoumat existence zneužívajících klauzulí tak, aby bylo dosaženo ochrany spotřebitele bez ohledu na to, zda se jí dovolá či nikoliv.
8. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
9. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především čl. 36 Listiny základních práv a svobo d. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , a R 52/2005) je zřejmé, že za rozpornou s dobrými mravy je považována smluvní odměna za poskytnutí peněz přesahující podle míry rizika s tím spojené v procentní výši přesahující dvoj až trojnásobek smluvního úroku za který k datu poskytnutí peněz při stejné délce splácení pro spotřebitelské účely poskytovaly peníze bankovní subjekty v České republice. Průměrnou úrokovou sazbu pro jednotlivé druhy úvěrů přitom eviduje Česká národní banka v databázi ARAD veřejně dostupné na webových stránkách této instituce a v posuzované věci je zřejmé, že bankovní instituce v měsíci červnu 2008, kdy byla první z půjček poskytnuta, půjčovaly peníze spotřebitelům – domácnostem se splatností do jednoho roku s průměrným úrokem 12,73 % ročně a se splatností od jednoho roku do pěti let s průměrným úrokem ve výši 13,45 % ročně. V měsíci březnu 2008, kdy byla druhá z půjček poskytnuta, půjčovaly bankovní instituce peníze spotřebitelům – domácnostem se splatností do jednoho roku s průměrným úrokem 13,21 % ročně a se splatností od jednoho roku do pěti let s průměrným úrokem ve výši 13,72 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, to je u první z půjček 40,35 % ročně a u druhé z půjček 41,16 % ročně. Při posuzování platnosti smlouvy musí soud posuzovat smlouvu jako celek s veškerými náležitostmi. Ve smlouvě číslo ze dne datum je mj. stanoveno, že výše RPSN činí 206,8 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období, když se žalovaná zavázala vrátit částku 6 000 Kč s navýšením o 4 176 Kč, kteréžto navýšení představuje 69,6 % jistiny. Ve smlouvě číslo ze dne datum je mj. stanoveno, že výše RPSN činí 206,8 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je i v tomto případě zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období, když se žalovaná zavázala vrátit částku 10 000 Kč s navýšením o 6 960 Kč, kteréžto navýšení představuje 69,6 % jistiny. Na obě shora uvedené smlouvy o půjčce je tak nutno pohlížet jako na smlouvy absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. citovaného shora, neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. Částky, které měla žalovaná uhradit coby souhrnné poplatky za poskytnutí půjček, tak představují ve svém souhrnu téměř 70 % částek poskytnutých žalované. V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání ve smlouvách o půjčce o nárocích na souhrnný poplatek ve světle § 56 obč. zák. jako ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem dobré víry a která znamenají újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, jsou tedy ujednáními absolutně neplatnými.
11. Za uvedeného stavu má soud za to, že nároky ze smluv o půjčce, které jsou absolutně neplatnými právním úkony, je možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. ve spojení s § 457 obč. zák. Žalovaná od původního věřitele převzala v jednom případě částku 6 000 Kč a neuhradila ničeho, v druhém případě pak převzala částku 10 000 Kč a uhradila 3 520 Kč. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. uložil žalované zaplatit žalobci dlužné částky 6 000 Kč a 6 480 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení výši 8,25 % jdoucím ročně od datum až do zaplacení, když žalobce zaslal žalované dne datum oznámení o postoupení pohledávek. V souladu s ustanovením § 573 o.z. se oznámení mohlo dostat do dispoziční sféry žalované dne datum, v oznámení byla stanovena lhůta k úhradě 10 dní od doručení, a protože konec lhůty připadl na neděli, posunul se její konec na datum. Žalovaná se tak dostala do prodlení od dne následujícího, tj. od datum. Ve zbývající části, kdy žalobce požadoval úrok z prodlení nad rámec shora uvedeného, byla žaloba zamítnuta.
12. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný pouze v 50 %, žalované žádné náklady řízení nevznikly, o nákladech řízení tak soud rozhodl takovým způsobem, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jeho splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.