Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 86/2021-16
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Homolkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 30. 5. 2021 do zaplacení a z částky 1 524 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 30. 5. 2021 do zaplacení a z částky 1 524 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].</b>
Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaná zaplatila částku 3 048 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se dne 29. 5. 2021 na lince metra C hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Žalovaná jízdné ve výši 24 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dobrovolně neuhradila. Dále se žalovaná dne 6. 5. 2021 na stejné lince metra C hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Ani v tomto případě žalovaná jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dobrovolně neuhradila.
Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.
Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.
Z předložených listin (zápisů o provedené přepravní kontrole, obchodních podmínek žalobkyně, tarifu a předžalobních výzev) soud zjistil následující skutkový stav: žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem při použití prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní na lince metra C v místě Florenc dne 29. 5. 2021 ve 14:51 hodin. Dále se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem při použití prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní na stejné lince v místě Vltavská - Florenc dne 6. 5. 2021 ve 20:01 hodin.
Tím, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Tak vznikla žalobkyni povinnost žalovanou přepravit a žalované povinnost uhradit jízdné. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupila žalovaná ve smyslu ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. žalobkyní. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem a oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem je stanovena v ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě. Maximální výše přirážky je vymezena v odst. 3 téhož ustanovení.
Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalované uhradit žalobkyni z titulu uzavřené přepravní smlouvy a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem přirážku k jízdnému, jejíž výše odpovídá zákonem stanovenému limitu. Z těchto všech důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku, včetně úroku z prodlení, jež odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ , podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal ji soud plnou náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, v nákladech právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , a to za odměnu advokáta za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k úhradě a podání žaloby) po 200 Kč, za tři režijní paušály za tyto úkony po 100 Kč. Součástí nákladů žalobkyně je také 21 % DPH. Celkem tedy náklady žalobkyně činily 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.