Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 217/2021-22
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 19 160 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 9 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od 23. 4. 2020 do 12. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 9 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 000 Kč od 23. 4. 2020 do 12. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 19 160 s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 23. 1. 2020 mezi žalobkyní a žalovanou. Zápůjčka ve výši 10 000 Kč byla žalované zaslána dne 23.1.2020 na účet č. bankovní účet a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni zápůjčku ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 6 000 Kč ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 22.4.2020, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyně požaduje též smluvní pokutu z prodlení ve výši 3 160 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, a to ani přes výzvu k úhradě dluhu zaslané dne 19.1.2021.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 23.9.2021. Žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze Smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 23.1.2020, žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na její účet č. bankovní účet a žalovaná se zavázala, že zápůjčku ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 6 000 Kč ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 22.4.2020
Z výplatních pásek žalované za období číslo zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalované činil částka.
Z upomínek ze dne 25.2.2020, 7.3.2020, 26.3.2020, 25.4.2020, 25.5.2020, 3.6.2020 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní upomínána ke splnění svých smluvních povinností.
Z předžalobní výzvy ze dne 19. 1. 2021 podané na poště dne 19.1.2021 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jeho dlužných závazků v celkové výši 21 461 Kč.
5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 23. 1. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně dne 23.1.2020 poskytla žalované na účet č. bankovní účet zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu poplatkem ve výši 6 000 Kč ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 22.4.2020. K výzvě soudu, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované zápůjčku splatit se žalobkyně nevyjádřila, pouze soudu zaslala výplatní pásky žalované za období 11/2019-12/2019 z nichž bylo soudem zjištěno, že průměrný měsíční čistý výdělek žalované činil 26 456 Kč. Z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by žalobkyně vycházela kromě výplatních pásek žalované z jakýchkoliv jiných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné, zejména s ohledem na její měsíční výdaje. Žalovaná na předmětnou zápůjčku neuhradila ničeho. K úhradě svých smluvních závazků byla žalovaná vyzývána upomínkami ze dne ze dne 25.2.2020, 7.3.2020, 26.3.2020, 25.4.2020, 25.5.2020, 3.6.2020, jakož i předžalobnmí výzvou ze dne 19.1.2021, ale bezúspěšně.
6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 30.6.2020, (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23.4.2020, (dále jen„ ZSU“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila ani nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnosti žalované plánovanou zápůjčku splatit z pohledu jejích měsíčních výdajů, dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
15. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006 ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015 ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18 ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci, kdy žalobkyně se v žalobě ani k výzvě soudu nevyjádřila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak nedošlo v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU ke splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o zápůjčce byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinna podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč.
17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. považuje den 13. 10. 2021, když žaloba byla žalované doručena fikcí dne 11. 10. 2021. Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostal se následující den, tj. 13. 10. 2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po žalované úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části pro neunesení důkazního břemene žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
19. Žalovaná by měla s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení však nebyla žalované přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady vznikly.
20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.