Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 220/2021-41

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky 27.158 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 9.500 Kč od datum do zaplacení, to vše do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 17.658 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.937,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.106,39 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10.000 Kč od datum do datum, úrok 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.101,88 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.539,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9.228,91 Kč od datum do datum, úrok 23,72 % ročně z částky číslo od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 17.658 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 9.500 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do šesti měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 17.658 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.937,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.106,39 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10.000 Kč od [datum] do [datum], úrok 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.101,88 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.539,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9.228,91 Kč od [datum] do [datum], úrok 23,72 % ročně z částky [číslo] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 17.658 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 27.158 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. A to z titulu smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovaným. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky 14.990 Kč, smluvního úroku 23,72 % ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. Dále pak z titulu smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovaným, požaduje žalobkyně zaplacení dlužné částky 12.168 Kč, smluvního úroku 23,72 % ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. V obou případech shora uvedených smluv splnila žalobkyně (resp. její právní předchůdce) svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele o úvěr posouzením informací poskytnutých žadatelem a uvedených v kartě zákazníka a dále na základě dokumentů doložených žadatelem. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval.

2. Žalovaný se na výzvu soudu uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 8. 2021, číslo jednací -37 ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek ustanovení , , soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – kartou zákazníka ze dne datum, kartou zákazníka ze dne datum, smlouvou o spotřebitelském úvěru anonymizováno číslo ze dne

datum, smlouvou o spotřebitelském úvěru anonymizováno číslo ze dne datum, zařazením zákazníka do pojistného programu ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalované dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek (strana 35 z 50), výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu odeslání žalované dne datum.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:

Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru poskytnutého formou zápůjčky číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti finanční částka 13.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného z informací žalovaného uvedených žadatelem v kartě zákazníka. K jejich ověření byly žadatelem předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem 23,72 % p. a., úrokem ve výši 1.820 Kč, poplatkem ve výši 2.600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 5.200 Kč a s poplatkem za pojištění 348 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 22.968 Kč v 58 hotovostních týdenních splátkách do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně. Výše každé splátky byla sjednána ve výši 396 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 10.800 Kč. Pohledávka ze smlouvy číslo byla platně postoupena na žalobkyni.

Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru poskytnutého formou zápůjčky číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti finanční částka 10.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného z informací žalovaného uvedených žadatelem v kartě zákazníka. K jejich ověření byly žadatelem předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem 20,98 % p. a., úrokem ve výši 1.400 Kč, poplatkem ve výši 2.000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč a s poplatkem za pojištění 290 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 17.690 Kč v 58 hotovostních týdenních splátkách do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně. Výše každé splátky byla sjednána ve výši 305 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 2.700 Kč. Pohledávka ze smlouvy číslo byla platně postoupena na žalobkyni.

Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu ze smluv číslo číslo se lhůtou k plnění do datum.

Z informačního systému Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v letech 2007 2015 byla proti žalovanému zahájena tři občanskoprávní řízení o zaplacení peněžitého plnění a dvě exekuční řízení. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne datum podal žalovaný návrh na oddlužení, řízení bylo vedeno Krajským soudem v Brně pod sp. zn. insolvenční spisová značka. Z údajů přihlášených věřitelů soud zjistil, že během let 2015 - 2016 (tedy před podáním žádostí o úvěry, jež jsou předmětem tohoto řízení u právního předchůdce žalobkyně) čerpal žalovaný devět spotřebitelských úvěrů u nebankovních poskytovatelů, které řádně nesplácel. Z registru CEO soud zjistil, že žalovaný je svobodný a bezdětný.

6. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého v každé smlouvě o zápůjčce jednotlivě se předmětné smluvní vztahy řídí zákonem číslo , a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky).

7. V souladu s ustanovením , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

12. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

13. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. : Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

14. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne

datum a dne datum smlouvy o zápůjčce, v obou případech se jednalo o spotřebitelské smlouvy. V obou případech se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výpisem z účtu, výměrem sociální dávky) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

15. Jak vyplývá z provedeného dokazování v případě smlouvy číslo ze dne datum, právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených samotným žadatelem v kartě zákazníka. Dle této karty byl žalovaný svobodný a bezdětný, vedl domácnost s partnerkou v nájemním bytě a byl zaměstnaný v pracovním poměru na dobu určitou do datum. Příjmy žalovaného tvořila mzda ve výši 17.500 Kč. Měsíční výdaje žalovaného jsou vyčísleny částkou 4.700 Kč výdaje na bydlení a dále částkou 4.000 Kč jako osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení). Z karty vyplývá, že žadatel měl další zápůjčku/úvěr vůči právnická osoba, se splátkou 1.200 Kč měsíčně. Dále je zde uvedeno (není vyplněn údaj ANO/NE), že žalovaný nemá žádné zápůjčky nebo úvěry mimo příjmení jméno. Žalovaný uvedl, že proti němu není vedena exekuce. K ověření finanční situace doložil žalovaný nájemní smlouvu, výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaným nebylo předloženo a právním předchůdcem žalobkyně nebylo vyžadováno ničeho k prokázání celkových výdajů na bydlení, není zřejmé (nebylo doloženo), zda z nájemní smlouvy vyplýval údaj o výši nájemného a výši úhrad za služby s nájmem poskytované.

16. V případě smlouvy číslo ze dne datum je situace obdobná. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených samotným žadatelem v kartě zákazníka. Dle této karty byl žalovaný svobodný a bezdětný, vedl domácnost s partnerkou v nájemním bytě a byl zaměstnaný v pracovním poměru na dobu určitou do datum. Příjmy žalovaného tvořila mzda ve výši 15.300 Kč, tedy nižší než v červnu téhož roku. V kartě jsou dále uvedeny další příjmy žadatele 20.000 Kč měsíčně, tyto však nejsou nijak blíže specifikovány ani doloženy listinami. Soudu (a ani poskytovateli úvěru) tedy není zřejmé, o jaké příjmy se jedná, zda se jedná o pravidelný či jednorázový příjem. Měsíční výdaje žalovaného jsou vyčísleny částkou 5.700 Kč výdaje na bydlení a dále částkou 8.000 Kč jako osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení). Z karty vyplývá, že žadatel měl další zápůjčku/úvěr vůči právnická osoba, se splátkou 2.000 Kč měsíčně. Dále je zde uvedeno (není vyplněn údaj ANO/NE), že žalovaný nemá žádné zápůjčky nebo úvěry mimo příjmení jméno. Žalovaný uvedl, že proti němu není vedena exekuce. K ověření finanční situace doložil žalovaný výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaným nebylo předloženo a právním předchůdcem žalobkyně nebylo vyžadováno ničeho k prokázání celkových výdajů na bydlení – aktuální výše nájemného a výše úhrad za služby s nájmem poskytované.

17. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že finanční situace žalovaného již v době sjednávání prvního spotřebitelského úvěru dne datum nebyla právním předchůdcem žalobkyně zjišťována dostatečně, zejména pak poskytovatel úvěru zcela rezignoval na ověření informací poskytnutých žalovaným, tedy řádně si neověřil povinným subjektem tvrzené skutečnosti, zejména ohledně jeho výdajů na bydlení (nájemné a SIPO), nebylo nijak ověřeno předchozí dluhové zatížení žalovaného například výpisy z registru dlužníků NRKI/BRKI a rejstříku zahájených exekucí. Stejný stav se pak zopakoval v případě sjednávání spotřebitelského úvěru dne datum, kde navíc je bez jakéhokoli rozumného důvodu uváděn další příjem žadatele 20.000 Kč, čímž jsou navýšeny měsíční příjmy tak, aby byla zjevně„ vylepšena“ finanční situace žalovaného, kterému od června 2017 klesla čistá mzda o více než 2.000 Kč. Shodně s předchozí žádostí nebylo nijak ověřováno dluhové zatížení žalovaného v registru dlužníků NRKI/BRKI a rejstříku zahájených exekucí.

18. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem, není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud je výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k její majetkové situaci. Z údajů zjištěných žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nelze v žádném případě vyhodnotit, zda se u žadatele jedná o osobu solventní či nikoli. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na zcela absentující informace o výdajích resp. dluhovém zatížení), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout, a to jak v případě žádosti ze dne datum, tím spíše pak v případě žádosti ze dne datum. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žadatelem skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

19. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum a stejně tak smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum.

20. Na základě neplatných smluv bylo žalovanému poskytnuto plnění 13.000 Kč a 10.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil 10.800 Kč a 2.700 Kč, celkem 13.500 Kč. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 9.500 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 9.500 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

21. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení, kterému byly veškeré písemnosti doručovány náhradním doručením na adresu trvalého pobytu evidovanou na úřadě, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době šesti měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 27.158 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 9.500 Kč. V dané věci tedy byl úspěšný žalovaný v rozsahu 30,04% (čistý úspěch). Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.