Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 388/2021-64
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalovanému dne datum poskytnuta na účet částka částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 36 měsíčních splátkách po částka splatných ke každému 1. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2018. Úrok za poskytnutí úvěru činil 162,4 % p. a. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě příslušných databází, dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného. Žalovaný řádně neplnili smluvní podmínky a dostal se do prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru dne datum byla žalobkyni uhrazena částka ve výši částka. V souvislosti s prodlením žalovaného vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na úhradu smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku částka s příslušenstvím (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina úvěru částku částka a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka), smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka s příslušenstvím, náhradu nákladů podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši částka s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do datum ve výši částka, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do datum ve výši částka, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do datum ve výši částka, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do datum ve výši částka, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky částka od datum do datum ve výši částka a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky částka od datum do zaplacení, v celkové vyčíslené výši částka k datu vyhotovení žaloby a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 100,45 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru z částky částka od datum do zaplacení. Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaný nereagoval.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že mu zaměstnavatel řádně srážel splátky. Byl přesvědčený, že na celý dluh uhradil minimálně částku částka, což mu také sdělila účetní. Dále uvedl, že se ho žalobkyně při poskytování úvěru dotazovala na výši příjmu ze zaměstnání, nic jiného ji nezajímalo. Učinil nesporným, že mu byla žalobkyní poskytnuta částka částka.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisu ze seznamů subjektů soud zjistil, že žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů s povolením obec národní banky. Z listin y označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího, předsmluvního formuláře, oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným jako klientem, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 36 měsíčních splátkách ve výši částka; úroková sazba byla sjednána ve výši 162,4 % ročně a žalovaný měl celkem žalobkyni vrátit částka. V článku 6. smluvních podmínek pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalovaného. Podle bodu 6.1 byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u níž se ocitl v prodlení po dobu 30 dnů, a to do dne zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.2 má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to ve výši částka za každou splátku, u níž se žalovaný ocitl v prodlení po dobu 15 dnů. V souladu s bodem 6.5 vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do úplného zaplacení. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl žalovanému dne datum vyplacen úvěr ve výši částka převodem na účet žalovaného. Žalovaný se dostal se splátkami do prodlení, na upomínky žalobkyně nereagoval, a proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila, jak vyplývá z upomínek žalobkyně včetně předžalobní výzvy s podacím archem a oznámení o zesplatnění úvěru. Z karty klienta vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem částka, a to do zesplatnění provedeného ke dni datum zaplatil částku částka a po zesplatnění zaplatil ještě dne datum částku částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částka ve výši částka a dne datum částku ve výši částka. Pokud jde o úročení pohledávky, předložila žalobkyně vyjádření znalce, z něhož toliko dle žalobkyně vyplývá, že efektivní úroková sazba sjednaná ve smlouvě odpovídá nominální úrokové sazbě. Žádná pro věc rozhodující skutková zjištění soud z tohoto důkazu neučinil, neboť posouzení platnosti ujednání o úrocích je otázkou právní náležející soudu, nikoliv skutkovou, která by byla předmětem dokazování.
4. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného soud ze segmentu pracovní smlouvy, výplatních listů za prosinec 2017 a leden 2018 a tří listin nazvaných jako detail platby z právnická osoba zjistil, že žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy zaměstnán u právnická osoba anonymizováno právnická osoba, IČO, sídlem adresa s čistým měsíčním příjmem v prosinci 2017 ve výši částka a v lednu 2018 ve výši částka. V registru příjmení žalovaný nebyl nalezen, v databázi anonymizováno měl skóre 16. Z formuláře o hodnocení klienta bylo zjištěno, že měsíční příjem žalovaného činí částka a výdaje žalovaného činí celkem částka (částka životní minimum, částka výdaje na bydlení a částka výdaje v kategorii ostatní). Dále zde bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u shora uvedeného zaměstnavatele, je svobodný, má maturitu a žije sám ve vlastním bydlení. Na základě uvedeného hodnocení klienta byl úvěr doporučen ke schválení.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal se žalobkyní dne datum listin u nazvanou smlouva o úvěru (žalobkyně ji podepsala dne datum), na jejímž základě čerpal žalovaný dne datum úvěr ve výši částka. Do dnešního dne žalovaní žalobkyni uhradili částku částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila příjem žalovaného ze zaměstnání v měsíční výši okolo částka a výdaje žalovaného ve výši částka.
6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného danou zápůjčku splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala, když vyšla pouze z tvrzení uvedeném na formuláři o hodnocení klienta, segmentu pracovní smlouvy (jak byl soudu k důkazu předložen), dvou výplatních listů a výpisu právnická osoba ohledně měsíčního příjmu připsaného zaměstnavatelem žalovaného. Výši tvrzených výdajů pak žalobkyně neověřovala vůbec. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla.
14. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR 21/ 2018 s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
15. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru se dále opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. Vzhledem k uvedenému, shledal soud předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil celkem částka, nedošlo tak podle § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení žalobkyně, soud proto žalobu zamítl, a to včetně sjednaných poplatků a příslušenství sestávajícího z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).
17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly
Poučení:
Proti tomuto rozsudku se nelze odvolat (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).