Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 119/2019-100

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Konstatuje se porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces, spočívající v nevydání rozhodnutí v řízení Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. spisová značka v přiměřené lhůtě.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši částka, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Konstatuje se porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces, spočívající v nevydání rozhodnutí v řízení Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. [spisová značka] v přiměřené lhůtě. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši [částka], se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši částka s odůvodněním, že návrhem ze dne datum na zahájení řízení spojeným s předběžném opatření se žalobkyně domáhala úpravy styku s nezletilou jméno příjmení narozenou dne datum. Řízení probíhalo u Okresního soudu okres a u Obvodního soudu pro Prahu 8, kde bylo řízení vedeno pod sp.zn.: spisová značka. Řízení ve věcech nezletilé, kterých byla žalobkyně účastníkem trvalo na prvním stupni až do datum, kde bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. číslo jednací, přičemž samotné řízení o úpravu styku s nezletilou trvalo 6 let, během kterých soud neumožnil styl žalobkyně s nezletilou, přesto že byl řádně podán návrh na předběžné opatření. Následné odvolací řízení bylo před Městským soudem v Praze vedeno pod sp.zn. spisová značka a o odvolání bylo rozhodnuto dne datum. Řízení mělo 5 účastníků. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Řízení trvalo od datum do datum. Obvodní soud pro Prahu 8 věděl z předchozích podání synovce žalobkyně příjmení jméno příjmení, které byly učiněny v předchozích řízeních o úpravu styku s nezletilou vedeném od datum rozhodnutí pod sp.zn.: spisová značka, že nezletilá nemá zajištěný styk se svou rodinou se strany otce, navzdory uvedenému svou liknavostí a nečinností úplně znehodnotil citové vazby mezi žalobkyní a nezletilou, která v současné době o styk se žalobkyní nemá zájem, protože celé její dětství tento styk nebyl realizován a to s vědomím soudu a s přispěním soudu. Celková délka řízení byla 7 let a 6 měsíců, ve věcech nezletilé o návrhu žalobkyně. Žalobkyně byla účastna i dalších řízení, které byly sloučeny právě k řízení vedeném u název soudu sp.zn. spisová značka. Ta trvala od datum do datum, po dobu 4 let a 6 měsíců. Žalobkyně shledává nesprávný úřední postup v procesních obstrukcích soudu, který měl v úmyslu zamezit po co nejdelší dobu styku žalobkyně s nezletilou. Opakovaně slučoval návrh žalobkyně s jinými řízeními, aby tentýž návrh žalobkyně s vyřízení vyloučil, čímž soud po řadu let dosáhl stavu, že návrhu žalobkyně nebylo po dlouhou dobu rozhodnuto. V nepřiměřené době řízení o úpravu styku s nezletilou, ta se tato účastnila jako navrhovatel úpravy styku s nezletilou a v průtazích v tomto řízení. Dále nebyl rozhodnout o dalších návrzích žalobkyně v přiměřené době. Žalobkyni od roku 2011 do roku 2018 vznikala nemajetková újma, kdy tato spočívala ve znehodnocení veškerých rodinných a citových vazeb mezi žalobkyní a nezletilou. V současné době nezletilá nejeví žádný zájem o styk se žalobkyní a rodinou ze strany žalobkyně. Nesprávným úředním postupem jí byla způsobena újma velkého rozsahu. příjmení se dostavovat ze svého bydliště k jednání soudu o 700 km vzdáleného soudu, což jí způsobovalo stres a zdravotní obtíže. Žalobkyně pak rozdělila pod své požadavky na náhradu nemajetkové újmy tak, že shledává nesprávný úřední postup v procesních obstrukcích soudu, který měl v úmyslu zamezit po co nejdelší dobu styku žalobkyně s nezletilou. Opakovaně slučoval návrh žalobkyně s jinými řízeními, aby pak tentýž návrh žalobkyně z něj vyloučil, čímž soud po řadu let dosáhl stavu, že o návrhu žalobkyně nebylo po dlouho dobu rozhodnuto tak, že požaduje částku částka jako náhradu nemajetkové újmy, dále za nesprávný úřední postup, který spočíval v tom, že soud v nepřiměřené době řízení o úpravu styku s nezletilou, kterého se žalobkyně účastnila jako navrhovatel u úpravy styku s nezletilou a účasnících řízení v průtazích. V tomto řízení požaduje částku za první rok soudního řízení částka, za druhý rok soudního řízení částka, za třetí rok soudního řízení částka a za následující 4. – 8. rok řízení částka za každý z těchto let. Tato je navýšena o 50 % z důvodu mimořádně velkého významu řízení pro žalobkyni, neboť se jednalo o úpravu styku s nezletilým dítětem. Celkem částka. Dále za další nesprávný úřední postup, který dle žalobkyně spočívá v tom, že v nepřiměřené době dalších souběžných řízeních ve věci nezletilé, vyjma o úpravu styku s nezletilou sloučených pod stejnou spisovou značkou 0 spisová značka, kterých se žalobkyně jako účastník řízení účastnila požaduje částku částka za první rok soudního řízení, za druhý rok částku částka, za třetí rok soudního řízení částku částka, za 4. a 5. rok, za každý z nich částku částka. Toto navyšuje o 25 % z důvodu velkého významu řízení pro žalobkyni celkem částka. Žalobkyně tak celkem požaduje částku částka.

2. Žalovaná učinila nesporné uplatnění nároku s tím, že tento neuznává. Pakliže žalobkyně namítá procesní obstrukce Obvodního soudu pro Prahu 8 řízení spisová značka k nim namítá neurčitost a obecnost tvrzení, kde není zřejmé, o jaký konkrétní návrh žalobkyně se mělo jednat a s jakými konkrétními řízeními měl být slučován, z čeho žalobce usuzuje na tvrzení úmyslu soudu zamezit po co nejdelší dobu styku žalobce s nezletilou. Namítá neurčitost absence datace jednotlivých tvrzených obstrukcí, nelze zjistit, zda se jedná o jednání, která jde kvalifikovat jako úřední postupy, které nesouvisí s konečným rozhodnutím v řízení a lze na ně pohlížet jako nesamostatné úřední postupy, které mohou být samostatným titulem ke vzniku újmy. Co se týká nepřiměřené doby řízení o úpravu styku s nezletilou namítá opět neurčitost a obecnost tvrzení. Žalobce pouze tvrdí jakési průtahy, v řízení netvrdí konkrétní období, v němž mělo k údajným průtahům dojít a stejně tak u tvrzení ohledně nepřiměřené doby souběžných řízení. Je opět namítán nedostatek určitosti tvrzení. V případě nepřiměřené délky řízení se vznikem majetkové újmy, na rozdíl újmy vzniklé v příčinné souvislosti se zákonným rozhodnutím presumuje, nicméně musí být prokázána existence odpovědnostního titulu, tj. nesprávného úředního postupu, spočívající v nepřiměřené délce řízení a souvislost mezi tvrzenou újmou. V rubrikované věci žalobkyně byla účastníkem řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8, ke kterému byl patrně podán původní návrh ve věci nezletilé a tento Okresní soud pro část Prahy byl nepříslušným soudem. Žalobkyně tak související proces s určením příslušného soudu nepochybně prodloužila. Byť nebyly zjištěny průtahy, které lze přičítat tíži žalované. Opatrovnické řízení má jiný charakter, než obecné řízení civilní. Probíhá podle jiného procesního předpisu. V tomto řízení soud rozhoduje o návrzích účastníků, avšak není jimi vázán. Může rozhodnout i nad rámec, toho co je navrhováno, popř. z moci úřední, tj. na vlastní podnět o věcech, které účastníci nenavrhovali. Z pravidla je rozhodováno o více nárocích, tak tomu bylo i v namítaném řízení, kde opatrovnický soud se musí s každým návrhem vypořádat, a to včetně opravných prostředků. Pokud je v řízení rozhodováno o více návrzích, musí si opatrovnický soud zvolit, který návrh bude řešit jako primární. Vzhledem k tomu, že hlavním posláním opatrovnického řízení je ochrana zájmu nezletilce, je zcela na opatrovnickém a soudu, kterým návrhem se bude zabývat dříve, kterým později, či zda bude o všech návrzích rozhodovat najednou. Jistě není sporné, že před návrhy žalobce budou mít přednosti návrhy rodičů či jiných zákonných zástupců nezletilce. A to ještě diferenciovaně, podle důležitosti jednotlivých návrhů pro ochranu zájem o nezletilého. Postavení žalobkyně v namítaném řízení s ohledem na jeho příbuzenský vztah k nezletilé i na jeho bydliště v jiném státě, jistě nezakládali důvod pro to, aby o jeho návrhu bylo rozhodováno prioritně. V daném řízení bylo podáváno značné množství návrhů a to téměř výhradně otcem nezletilé, který je bratrem. Byl to otec nezletilé, který soud nepřetržitě zahrnoval všemi možnými procesními návrhy, či využíval všech nástrojů, které mu právní řád skýtá v polemice, s jakýmkoliv úkonem, či rozhodnutím, jakýchkoliv dalších soudů. I Ústavní soud v jednom ze svých rozhodnutí označil jednání otce nezletilé za obstrukční. Celková délka namítaného řízení nebyla nepřiměřená s ohledem na počet návrhů řízení podaných s ohledem na chování otce nezletilé, který nejen využíváním všech možných opravných prostředků, či každému rozhodnutí soudu, ale i nespoluprácí se znalci nepřítomností na jednáních, návrhy na odročení jednání, činil vše proto, aby se řízení protahovalo. Jediným nesprávným úředním postupem, který lze ve věci posuzovat, je nepřiměřená délka řízení 0 spisová značka, neboť jednotlivé návrhy v tomto řízení vznášené se vztahovaly k nezletilé a nebylo lze u některých, u úpravy styku s nezletilou, jednotlivými navrhovateli na tuto úpravu rozhodovat jednotlivě, když jejich posouzení spolu vzájemně souviselo. Separace jednotlivých částí namítaného řízení, o nichž usiluje žalobkyně s cílem získat nejvyšší finanční uspokojení je ryze účelová, nemá oporu v zákoně.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. spisová značka a to tak, že dne datum byl ze strany matky nezletilé jméno příjmení vůči otci jméno příjmení podán návrh na úpravu poměrů k nezletilé jméno příjmení po dobu před rozvodem a po rozvodu, a to k Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Usnesením ze dne datum byl ustanoven nezletilé kolizní opatrovník. Následovalo podávání výzvy rodičům. Dne datum ve věci proběhlo jednání. Byla vyslechnuta matka. Bylo odročeno za účelem opětovného předvolání otce na den datum. Otec nezletilé dne datum žádá o odročení jednání. Dne datum jednání bylo odročeno na den datum. Otec podává námitku podjatosti dne datum. Dne datum je jednání z důvodu námitky podjatosti odročeno na neurčito. Následuje vyjádření soudkyň k námitce podjatosti. Městský soud v Praze pod č.j. číslo jednací dne datum rozhodnutí rozhoduje tak, že soudkyně Mgr. jméno příjmení není vyloučena z jednání ve věci. Ze strany otce je následně podán návrh na vydání předběžného opatření dne datum rozhodnutí. Usnesením spisová značka dne datum rozhodnutí návrh otce je návrh zamítnut. Následně podává v únoru otec další návrh na vydání předběžného opatření. V mezidobí dne datum proběhlo ve věci jednání, je vyhlášený rozsudek. Otec se uvedeného jednání nezúčastnil. Dne datum otec podává námitku podjatosti soudkyně a datum další návrh na vydání předběžného opatření. Dne datum zároveň podává omluvu neúčasti, žádost o poskytnutí informací o dalším postupu ve věci. Usnesením spisová značka ze dne datum rozhodnutí byl návrh otce na vydání předběžného opatření zamítnut. Zároveň rozsudkem, který byl vyhlášený datum byla nezletilá jméno svěřena do výchovy matky. Otci bylo uloženo přispívat na výživném. Dne datum je soudu doručen návrh otce na rozhodnutí o neúčinnosti doručení a zároveň odvolání otce proti uvedenému rozsudku. Usnesením na č.l. 137 ze dne datum je návrh otce ze datum na rozhodnutí o neúčinnosti zamítnut a stejně tak bylo s dalším usnesením na č.l. 139 odmítnuto odvolání dne datum jako opožděné. Proti tomu dne datum podává otec odvolání a zároveň matka podává návrh na vydání předběžného opatření zákazu styku otce s nezletilou. Usnesením spisová značka soud nařídil předběžné opatření dne datum, kterým bylo otci uloženo, že je povinné zdržet se styku s nezletilou dcerou. Dne datum byl spis předložen k odvolacímu soudu. Dne datum otec podává odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření. Spis je opětovně předložen datum a datum rozhodnutí Městský soud v Praze pod číslo jednací ze dne datum rozhodnutí usnesení soudu I. stupně o neúčinnosti doručení potvrdil a změnil tak, že odvolání se neodmítá s tím, že odvolání bylo podáno včas a zároveň vydal další usnesení na č.l. 210, kterým potvrdil nařízení předběžného opatření. Dne datum byl zamítnut návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým byla uložena povinnost matce a nezletilé je navštívit. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci a podáno odvolání do usnesení o předběžném opatření. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne datum otec podává návrh na přerušení odvolacího řízení a podává návrh na vydání předběžného opatření. Obvodní soud pro Prahu 8 na č.l. 265 dne datum návrh otce ze dne datum a nařízení předběžné opatření zamítl. Proti tomu se dne datum otec odvolává, dále podává další návrh na řízení předběžného opatření ze dne datum, který byl zamítnut soudem dne datum. Proti tomu se opět odvolává otec. Dále podána námitka podjatosti s tím, že Městský soud v Praze rozhoduje dne datum tak, že soudkyně není vyloučena ve věci a zároveň potvrdil usnesení týkající se zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření a stejně tak potom i v dalším usnesení Městský soud v Praze usnesení soudu I. stupně potvrdil. Dne datum otec opět podává návrh na rozhodnutí o neúčinnosti doručení. Usnesením ze dne datum je návrh otce na vyslovení dne účinnosti o doručení zamítnut. Dne datum je ve věci nařízeno jednání před Odvolacím soudem. Dne datum odvolací soud návrh na přerušení odvolací řízení zamítl a zároveň byl rozsudek soudu I. stupně o ve výrocích, o výchově a výživě potvrzen, byl částečně změněn ve výši doplatku. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne datum Městský soud v Praze návrh otce na vydání rozhodnutí o neúčinnosti doručení byl zamítl a zároveň bylo rozhodnuto ustanovení opatrovníka nezletilé pro účely trestního řízení. Proti tomu podává otec odvolání. Spis je dne datum předložen odvolacímu soudu s tím, že Městský soud v Praze pouze změnil opatrovníka dne datum. Dne datum otec podává návrh na vydání předběžného opatření. Dne datum otec podává návrh na vydání předběžného opatření. Dne datum soud uvedené zamítá. Ze strany otce je podána ústavní stížnost. V mezidobí otec podává proti usnesení soudu odvolání. Ústavní soud pod sp. zn. ústavní nález ústavní stížnost dne datum odmítá. Dne datum otec podává další návrh na vydání předběžného opatření. O něm je rozhodnuto pod č.j. spisová značka – 479 dne datum rozhodnutí, takže zamítl návrh na vydání předběžného opatření, zároveň zahájil podle § 81 odst. 1 řízení úpravu styku otce s nezletilou a uložil otci pořádkovou pokutu. Evidentně byla v mezidobí podána další ústavní stížnost ze strany otce, o nich rozhodl Ústavní soud pod sp. zn. ústavní nález tak, že ústavní stížnost odmítl. Uložil otci pořádkovou pokutu. Otec podává dne datum odvolání proti usnesení o uložení pořádkové pokuty i k předběžnému opatření. Dne datum ve věci proběhlo jednání, kam se otec nedostavil. Dále z tohoto má soud za prokázané, že matka jméno příjmení uvádí, že babičku měla jméno ráda, babička je starší osoba, která je velmi pod vlivem otce. Nemá jistotu, že pokud by jméno svěřila babičce, tak neumožní otci, aby se s ní setkali. To stejné platí i o tetě z obec. Následuje ustanovení znalců k znaleckému posudku. Otec vznáší námitku místní nepříslušnosti, navrhuje postoupit opatrovnický spis Okresnímu soudu obec Obvodní soud pro Prahu 8 pod č.j.: spisová značka – 554 dne datum rozhodnutí shora uvedené námitky zamítl a dále zamítl návrh na přerušení řízení o úpravu styku otce s nezletilou. Spis byl předložen dne datum k odvolacímu soudu. Stejně tak byla vznesena námitka podjatosti, k tomuto se vyjadřují senáty odvolacího soudu. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze. Ten pod číslo jednací – 574 dne datum rozhodnutí uvedl, že nejsou soudci vyloučeni. Městský soud v Praze pod č.j. číslo jednací dne datum rozhodnutí odmítl žádost žalobce na vydání rozhodnutí týkající se předběžného opatření. Žalobce podává odvolání, týkající se změny příslušnosti soudu a nevhodnost určeného opatrovníka s tím, že ze strany znalce následuje přípis, že se otec nedostavil k zkoumání. Dne datum je podán částečný znalecký posudek. Otec podává dne datum odvolání proti rozhodnutí ze dne datum na č.l. 189, žádá o rozhodnutí o neúčinnosti doručení napadeného usnesení. Městský soud v Praze potvrzuje rozhodnutí soudu I. stupně ohledně rozhodnutí o místní příslušnosti a dále otec podává návrh na provedení procesního úkonu a určení lhůty k provedení procesního úkonu, stížnost na průtahy nezákonné zadržování podání. Usnesení na č.l. 702 ze dne datum byly návrhy otce zamítnuty. Na to podáno odvolání. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu, ten usnesení soudu I. stupně usnesením ze dne datum potvrdil. Na č.l. 762 dne datum otec podává žalobu pro zmatečnost. Dne datum Obvodní soud pro Prahu 8 rozhoduje pod č.j. spisová značka, takže návrh otce ze dne datum na nařízení předběžného opatření, kterým by byla snížena vyživovací povinnost se zamítá. Dne datum bylo nařízeno jednání. Žalobce podává odvolání. Následuje odročení jednání na neurčito z důvodu podání odvolání otce. Je opět podána ústavní stížnost. Dne datum je věc předložena s odvoláním Městskému soudu v Praze. Bez věcného vyřízení je věc vrácena k nutnosti rozhodnutí o návrhu nezletilé. O tom je rozhodnuto usnesením ze dne datum. Spis je předložen dne datum s tím, že Městský soud v Praze usnesením ze dne datum odvolání odmítl. Městský soud v Praze rozhodl, že soudkyně Mgr. jméno příjmení není vyloučena z projednání věci. Potvrdil usnesení týkající se řízení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Ve věci jsou další námitky podjatosti. Stížnost na průtahy v soudním řízení ze strany otce. Městský soud v Praze pod číslo jednací – 939 ze dne datum rozhoduje tak, že soudci nejsou vyloučeni z řízení. Podán návrh na určení lhůty, o kterém rozhoduje Městský soud v Praze dne datum s tím, že otec jako navrhovatel zahlcuje řízení svými zřetelně obstrukčními procesními úkony a brání tomu, aby ve věci bylo urychleně rozhodnuto. Jedná se o kverulativní chování otce. Ústavní soud odmítl ústavní stížnost otce pod sp. zn. ústavní nález dne datum. Otec žádá o odročení jednání nařízeného na den datum. Dne datum ve věci proběhlo jednání, kde bylo rozhodnuto o styku otce s nezletilou. Dne datum bylo nařízeno další jednání ve věci, které však k žádosti otce a dalším vznesením námitkám podjatosti bylo odročeno. Dle č.l. 1175, Okresnímu soudu okres dne datum byl doručen návrh na zahájení řízení o úpravu styku jméno s rodinou ze strany otce, mimo jiné i ze strany navrhovatele číslo což je současná žalobkyně jako kmotra nezletilé. K tomu také současná žalobkyně podává prohlášení. Usnesenímčj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí Okresní soud pro část Prahy vyslovil místní nepříslušnost. Věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 8, jako soudu místně příslušnému. Dne datum, je to současná žalobkyně, která proti shora uvedenému usnesení podává odvolání. Spis je předložen datum Odvolacímu soudu, potom ještě doplnění odvolání. Spis je předložen dne datum Krajskému soudu v Praze Krajský soud v Praze pod č.j. spisová značka usnesení soudu I. stupně potvrdil dne datum. Dne datum je spis předložen s odvoláním současné žalobkyně k odvolacímu soudu s tím, že usnesením ze dne datum je současné žalobkyni ustanoven opatrovník z důvodu nemožnosti doručení její osobě. V mezidobí ještě rozhodoval Krajský soud v Praze o odvolání otce, který podal odvolání proti ustanovení opatrovníka současné žalobkyni, kdy odvolání otce bylo ze strany soudu dne datum odmítnuto. Dne datum podává odvolání Mgr. jméno příjmení jako současná žalobkyně, právě proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kdy uvádí, že byli a jsou postavení účastníků o úpravu styku s nezletilou s tím že soud s nimi nejednal. Dne datum podává současná žalobkyně také odvolání proti usnesení ze dne datum. Dne datum je spis předložen odvolacímu soudu právě s odvoláním proti rozsudku. Městský soud v Praze usnesením čj. číslo jednací odvolání současné žalobkyně odmítl s tím, že žalobkyně nebyla účastníkem řízení a napadený rozsudek jí žádnou povinnost neuložil. Stejně tak dalším usnesením č.j. spisová značka Odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání proti usnesení na č.l. 1348, což bylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 o návrhu otce ze dne datum, týkající se návrhu na vydání předběžného opatření týkající se styku, kdy bylo odvolání žalobkyně odmítnuto s tím, že žalobkyně nebyla účastníkem řízení o úpravu styku otce s nezletilou a proto neměla legitimaci podání o odvolání. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci. V mezidobí bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti otce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dále bylo rozhodnuto rozsudkem čj. číslo jednací, který nabyl právní moci datum, že soudkyně soudu I. stupně není vyloučena, dále odvolání podané otcem bylo odmítnuto a stejně tak právě k rozsudku na č.l. 1169. Byl podán návrh na určení lhůty, který byl dne datum zamítnut a v mezidobí byla celková situace s tím, že ze strany žalobce podávány další žaloby proti státu a dále je podána datum námitka podjatosti soudců. Dále jsou podávány další podání ze strany otce. Návrh na schválení právního úkonu za nezletilou, návrh na podání žaloby, žalobu na zdržení a obtěžování mařením výkonu soudního rozhodnutí, návrh na určení lhůty, z důvodu vhodnosti a podán návrh na předběžného opatření, tentokrát ze strany matky nezletilé. Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením spisová značka – číslo dne datum rozhodnutí zahájil řízení o změnu úpravy styku s nezletilou a otcem. Proti tomu podává otec odvolání. Dále podává další návrh na určení lhůty. Dne datum další žalobu na obnovu řízení. Doplňuje žalobu pro zmatečnost. Dne datum ve věci probíhá jednání. Otec je přítomen, stejně tak je přítomna i současná žalobkyně s tím, že tato je vyslechnuta, jako účastník řízení. Uvádí, že je tetou otce nezletilé jméno. příjmení jméno měli velmi pěkný vztah. Setkala se asi čtyřikrát. Počítá do toho setkání, které proběhlo na Slovensku, byli v obec. příjmení jméno nikdy nebyla sama, vždy strávili čas společně. jméno byla spokojená, nikdy se nevyjadřovala o otci, takže by se ho bála, či by s ním nechtěla být v době, kdy byl styk otce s dcerou zakázán, tak chtěla, aby matka s dcerou přijeli za ní do obec, ale to matka odmítla. Vzpomněla si jednou, že když jméno ještě jezdila, tak jméno řekla, že je to u nás naposledy, že maminka nechce, abychom se stýkali. Dále uvedla, že pracuje v Rakousku, pracuje tam jako pečovatelka v rodině, stará se o starého pána, pracuje dva týdny tam, dva týdny v obec. Pakliže dotazována, kde by s jméno bydlela, byli by v obec. Představovala si to tak, že jméno by mohla vzít na týden na Slovensko, případně na chalupu. V roce 2012 naposledy psala k narozeninám nezletilé. Od té doby v kontaktu nebyla. obec jí také nepsala. Pokoušela se dvakrát telefonicky kontaktovat matku jméno, ta s tím nesouhlasila, nesouhlasila s tím, aby jméno se mohla stýkat i tam, kde je otec. V mezidobí rozhodl Ústavní soud pod sp. zn. ústavní nález dne datum, kdy ústavní stížnost odmítl. Dne datum ve věci rozhoduje Městský soud v Praze s tím, že opět byla odmítnuta odvolání podaná otcem proti všem rozhodnutím, které do té doby byla vydána. Dne datum proběhlo jednání před soudem I. stupně, kterého se účastnila i současná žalobkyně s tím, že se jednalo právě i o úpravu styku s rodinnými příslušníky. Dne datum otec podává další návrh na předběžné opatření. Usnesením ze dne datum byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Dne datum současná žalobkyně se omlouvá z jednání nařízeného na den datum. Otec podává odvolání proti rozhodnutí o vydání předběžného opatřené. Dne datum probíhá jednání ve věci. Současná žalobkyně přítomna není. Je vyhlášen rozsudek s tím, že návrh otce na snížení výživného, na schválení právního jednání za nezletilou a pod bodem 8 řízení o změnu úpravy styku otce s nezletilou jméno příjmení a řízení o úpravu styku nezletilé jméno s rodinnými příslušníky se vylučují k samostatnému projednání a rozhodnutí ve věci. Otec podává návrhy na schválení úkonu a to podání žaloby proti České republice a podává také odvolání proti uvedenému rozsudku. Usnesením ze dne datum byl návrh na zrušení předběžného opatření zamítnut a dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu, ten pod č.j. číslo jednací usnesením soudu I. stupně potvrdil. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci, to bylo potom odročeno na neurčito. Městský soud v Praze potom odvolání podané otcem odmítl, částečně byl zrušen rozsudek ve věci schválení úkonu podávání žalob. Následně byly zařazeny y, které byly soudu doručeny v období, kdy byl spis s odvoláním na Městském soudu v Praze. Na den datum bylo nařízeno jednání týkající se schválení právního jednání za nezletilou a také pro všechny včetně úpravy styku. Předvolána i současná žalobkyně. Dne datum proběhlo jednání, na které se současná žalobkyně nedostavila. Spis byl předložen Městskému soudu k rozhodnutí týkající se předběžného opatření. Dne datum rozhoduje odvolací soud. Současná žalobkyně se omlouvá z jednání dne datum, kdy jednání mělo proběhnout datum. Z protokolu je zřejmé, že žalobkyně se neúčastnila jednání. Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl dne datum, kdy nařídil předběžné opatření ohledně styku nezletilé s otcem a s matkou. Na den datum bylo nařízeno jednání. Ve věci, o které rozhodoval Ústavní soud čj. ústavní nález ústavní stížnost odmítl. Dne datum ve věci proběhlo jednání. Toho se zúčastnila současná žalobkyně osobně. Dne datum ve věci proběhlo další jednání. Žalobkyně nebyla přítomna u jednání. Jednání bylo odročeno za účelem předvolání otce a navrhovatele k celé jméno žalobkyně, jméno příjmení tj. i žalobkyně za účelem jejich dalšího opětovného předvolání. Dne datum ve věci proběhlo další jednání. Současná žalobkyně nebyla přítomna, kdy otec omluvil nepřítomnost žalobkyně. Otec žádá, aby poskytl jméno příjmení a celé jméno žalobkyně možnost účastnit se jednání a odročil alespoň o měsíc. Jednání bylo odročeno. Dne datum je soudu doručený přípis žalobkyně o tom, že se omlouvá z jednání a žádá, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Následuje jednání dne datum, kde opět není současná žalobkyně přítomná. Je odročeno na den datum. Žalobkyně opět není přítomna u jednání. Dne datum je rozhodnuto rozsudkem tak, že otec i matka jsou povinni účastnit se rodinné terapie a že otec, matka jméno příjmení a navrhovatelka celé jméno žalobkyně jsou oprávněny se s nezletilou jméno příjmení stýkat v každém kalendářním roce v sobotu následující po pololetním vysvědčení od 10 do 17 hod., v sobotu předcházející velikonočnímu pondělí od 10 do 17 hod., v sobotu následující po 1.7. od 10 do 17 hod., číslo od 10 do 17 hod. a číslo od 10 do 17 hod. město předání a převzetí nezletilé je místo bydliště matky. Celkem měl rozsudek 23 výroků. Otec podává odvolání. Usnesením ze dne datum je otec vyzván k doplnění odvolání. Následuje jednání u odvolacího soudu s tím, že pod č.j. číslo jednací byl rozsudek potvrzen. Městský soud v Praze rozhoduje rozsudkem čj. číslo jednací s tím, že zastavil odvolací řízení o odvolání obou rodičů do výroku o změně úpravy styku. Rozhodl o nákladech řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci datum

4. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem jméno příjmení a jméno příjmení, taktéž výslechem matky nezletilé příjmení jméno příjmení, a to pro nadbytečnost, neboť s ohledem na povahu jednotlivých dílčích nároků soud uvádí, že dokazování spisovým materiálem postačuje ke zjištění skutkového stavu věci a k posouzení předmětných nároků, výslechy pak shledává nadbytečnými a neúčelnými.

5. Podle ustanovení § 1, odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odstavce 3, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona, je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Podle odstavce 2, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odstavce 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1, věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k za a) celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. spisová značka.

7. Na základě provedeného dokazování soud posoudil po právní stránce předmětný nárok podle ustanovení § 1, odst. 1, § 5 písm. b), § 13, § 31a, když žalobkyně předběžně u žalované postupem dle § 14, 15 OdpŠk, uplatnila svůj nárok na přiměřené zadostiučinění z jí tvrzených nesprávných úředních postupů, které v žalobě specifikovala z řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. spisová značka.

8. Soud posuzoval zda-li celková délka řízení o návrhu současné žalobkyně na úpravu styku nezletilé jméno příjmení s rodinou ze strany jejího otce, i žalobkyně, byla zatížena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Co se týká ohraničení celkové délky řízení vůči žalobkyni, toto započalo dne datum, kdy byl doručený Okresnímu soudu pro část Prahy návrh osob příbuzných s nezletilou ze strany otce, mimo jiné i žalobkyně, která zde figurovala jako navrhovatelka číslo. Následně byla rozhodováno o místní příslušnosti soudu s tím, že tento návrh byl postoupen Obvodnímu soudu pro Prahu 8, kdy však i proti tomuto rozhodnutí bylo podáváno odvolání. Byly podávány další návrhy na delegaci vhodnou apod. Následovalo řízení Obvodního soudu pro Prahu 8, které vše však týkalo dalších návrhů podaných, jak ze strany otce nezletilé, tak i matky nezletilé s tím, že zejména shora uvedené období od roku 2012 do roku 2014 bylo zatěžováno právě podáními ze strany otce nezletilé, tj. příbuzenstva ze strany otce. Dne datum to byla také žalobkyně, která podala proti původnímu rozsudku odvolání s tím, že s nimi soud nejednal jako s navrhovateli, kdy však Odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání, neboť současná žalobkyně nebyla ani účastníkem původního řízení, ke kterému byl rozsudek fakticky vydán. Co se však týká návrhu na styku nezletilé s žalobkyní z datum, tímto se však Obvodní soud pro Prahu 8, co do základu fakticky nezabýval. Žalobkyně byla poprvé obeslána jako účastnice řízení o styku s nezletilou až v dubnu roku 2015. Dne datum ve věci proběhlo jednání ve věci samé, na které byla současná žalobkyně také obeslána a byla také přítomna. Tato byla také vyslechnuta, potom již v kratších časových sledech probíhala další jednání a to dne datum, datum s tím, že na tomto jednání byl sice vyhlášen rozsudek, avšak právě návrh současné žalobkyně týkající se styku nezletilé jméno s rodinnými příslušníky byl vyloučen samostatnému projednání. Na den datum bylo nařízeno jednání s tím, že dalšího jednání, kterého se současná žalobkyně zúčastnila byla až dne datum. Z jednání se současná žalobkyně omlouvala. Jednání ze dne datum odročeno na den datum. Žalobkyně se však k jednání nedostavila. Otec žádá, aby soud poskytl možnost účastnit se jednání. Jednání bylo odročeno na den datum s tím, že současná žalobkyně se stejně tak z jednání omluvila a žádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Další jednání proběhlo datum a bylo odročeno na den datum a dne datum bylo teprve rozhodnuto ve věci samé, týkající se styku navrhovatelky, současné žalobkyně a nezletilé jméno příjmení. Proti tomu bylo podáno odvolání a rozhodnutí potom nabylo právní moci dne datum. Kdy je nutné poukázat na skutečnost, že odvolání však podával pouze otec, nikoliv žalobkyně.

9. Co se týká celkového ohraničení délky řízení o návrhu současné žalobkyně, bylo započato dne datum, kdy žalobkyně podává návrh na určení styku s nezletilou a bylo ukončeno ve věci samé rozsudkem ze dne datum. Pro žalobkyni tak celková délka řízení rozhodnutí o styku s nezletilou jméno byla 5 let a 2 měsíce. Soud toto období poměřoval optikou a parametry ustanovení zákona 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. s tím, že dospěl k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená. Soud sice přihlédl k situaci, že řízení probíhalo opakovaně, před dvěma stupni soudní soustavy, v mezidobí také ve věci rozhodoval Ústavní soud ČR, však rozhodování Ústavního soudu zásadně neovlivňovalo celkovou délku řízení. Je sice nutné poukázat na skutečnost, že celková délka řízení byla zapříčiněna zejména jednáním ze strany otce, tj. jednáním rodinného příslušníka ze strany žalobkyně a zejména na předmět projednávaného řízení, když se jednalo o opatrovnické řízení. Byla řešena úprava styku a výchovy a výživného nezletilé jméno příjmení s jejími rodiči, zejména s otcem a s matkou, kdy právě tato úprava je zásadní primární záležitostí k řešení celé situace. Soud poukazuje také na absolutně nezvyklou procesní aktivitu všech účastníků řízení, zejména otce, ale nelze odhlédnout ani aktivity matky nezletilé. Bylo povinností soudu v prvé řadě dospět k rozhodnutí o základu věci, tj. o úpravě styku a o rozhodnutí o výživném nezletilé s jejími rodiči, tj.otcem a matkou, v hlavní linii. Soud se musel vypořádávat s rozhodnutím o návrzích, a to nikoliv pouze ve věci samé, ale zejména s různými procesními návrhy podávanými zejména ze strany otce nezletilé, jako byly opakované návrhy na vydání předběžných opatření, byla podána žaloba na zmatečnost, na obnovu řízení. Byly podávány návrhy otce týkající se podjatosti soudců, jak soudu I. stupně, tak i soudu odvolacího. Byla řešena otázka místní příslušnosti, návrhy na ustanovení advokáta. Byly zde podávány návrhy na ustanovení opatrovníka, jak k trestnímu řízení, tak potom i další návrhy byly podávány ze strany otce, zejména návrhy na schválení právního úkonu za nezletilou jméno podáváním dalších žalob. Co se týká funkce opatrovnického řízení, primárním zájmem tohoto řízení je potom ochrana zájmu nezletilých dětí. Opatrovnické řízení není vázáno pořadím došlých návrhů ze stran účastníků. Opatrovnické řízení v prvé řadě směřuje k ochraně zájmu nezletilých dětí, a to tak, aby bylo rozhodnuto v jejich nejlepším zájmu a co nejrychleji a nejúčinněji. Tímto směrem také byla vedena veškerá aktivita Obvodního soudu pro Prahu 8 v opatrovnickém řízení. Soud jak je vidět z přehledu celého řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. spisová značka se snažil rozhodnout ve věci samé, tj. o úpravě výchovy a výživy a styku nezletilé s rodiči. Toto bylo determinováno ze stran obou rodičů velkou procesní aktivitou. Zejména ze strany otce lze vysledovat určité obstrukční jednání s ohledem na množství procesních návrhů podávaných z jeho strany. Zároveň však ani po shora uvedené úvaze nelze odhlédnout od situace, že i další rodinní příslušníci mají ze zákona právo na tom, aby se podíleli na výchově nezletilé. Byla současná žalobkyně, jako kmotra nezletilé, která již dne datum podala návrh na zahájení řízení o úpravu styku jméno i s její osobou. Co do věci samé se o tomto návrhu začal soud zabývat a zajímat po cca 3 letech, v roce 2015, kdy se současnou žalobkyní, také jako s účastníkem řízení a o jejím návrhu začal fakticky soud také jednat. Od roku 2015 do roku 2017 se soud zabýval také tímto návrhem s tím, že následně také rozsudkem ze dne datum fakticky ve věci uvedeného návrhu rozhodl. Po dobu cca 5 let a 2 měsíců nebylo o návrhu žalobkyně rozhodnuto, nebyl zákonným rámcem upraven její styk s nezletilou. Soud dospěl k závěru, že celková délka řízení o tomto návrhu je nepřiměřená. Byť soud poukazuje na shora uvedenou úvahu o tom, že primárním účelem opatrovnického řízení je rychlá a účinná úprava výchovy, výživy a styku nezletilé s jejími rodiči. Nelze odhlédnout od situace, že ani ostatním rodinným příslušníkům nemůže být upřena rychlé rozhodnutí a rychlá úprava zejména styku nezletilé s těmito dalšími rodinnými příslušníky. V tomto směru Obvodní soud pro Prahu 8 ve věci včas nerozhodl a zatížil tak uvedené řízení o návrhu žalobkyně, podané dne datum nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Za dané situace se soud zabýval skutečností, zda-li žalobkyni vznikla nemajetková újma a jaká forma zadostiučinění je vhodnou a účinnou formou nápravy u shora uvedené nemajetkové újmy. Soud v řízení sp. zn. spisová značka opakovaně nařizoval jednání, ke kterým obesílal žalobkyni, která se však z důvodu celkové společenské situace (covid 19) k jednání omlouvala. Soud jednání odročoval, když však poslední jednání nařízené na den datum již k žádosti žalobkyně neodročil. Soud dospěl k závěru, že žádost o odročení jednání a omluva žalobkyně v tomto směru již není důvodná. Žádost o odročení jednání musí být včasná. Žalobkyně byla dostatečně včas k jednání obeslána. Byla informována o termínu jednání a žádost o odročení jednání soudu doručila až večer dne před jednáním. Žalovaná strana k jednání byla obeslána a k jednání se fakticky dostavila. Soud jednání neodročil také z důvodu, že dospěl k závěru, že neúčast žalobkyně na jednání nijak nezkrátí její práva, když výpověď ohledně četnosti styku s nezletilou a jejího vztahu s ní, soud mohl vycházet z obsahu uvedeného opatrovnického spisu, kdy žalobkyně byla v uvedeném řízení fakticky vyslechnuta ohledně jejího vztahu s nezletilou. Co se týká příbuzenských poměrů, žalobkyně je tetou otce nezletilé a byla kmotrou nezletilé. Setkala se s nezletilou 4x. S nezletilou jméno nikdy nebyla sama, vždy strávili čas společně. jméno pracovala v době roku 2015 v Rakousku jako pečovatelka v rodině. Pracuje tam 2 týdny a 2 týdny je v obec. Představovala si svůj styk tak, že by jméno mohla vzít na týden na Slovensko, popř. na chalupu. Naposledy kontaktovala nezletilou v roce 2012.

11. Co se tak týká významu řízení pro žalobkyni soud poukazuje na skutečnost, že sice předmětem opatrovnického řízení k návrhu současné žalobkyně měla být úprava jejího styku s nezletilou, kdy však z její výpovědi vyplývá, že s nezletilou se vídala a viděla pouze 4x, a to nikdy ne sama, stejně tak si ani nepředstavovala, ani návrh byl upraven v tom směru, že by směla sama o nezletilou pečovat, že by jí nezletilá měla být svěřena do péče. Pouze zde byl upravován obecně styk žalobkyně s nezletilou, kdy se mohou fakticky stýkat. Soud tak dospěl k závěru, že byť se jedná o opatrovnické řízení. Byl zde upravován, mělo být rozhodováno o styku nezletilé se svojí kmotrou, tetou otce. Intenzita zásahu nepřiměřenou délkou řízení vůči současné žalobkyni není natolik zásadní, aby mohlo být rozhodnuto o přiznání zadostiučinění v penězích, jako zadostiučinění, které by neodporovalo obecné představě spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se s nezletilou viděla do roku 2012 pouze 4x a to nikdy ne sama. Neměla ani zájem o to, aby jí byla nezletilá svěřena fakticky do péče, ani od roku 2012 nezletilou fakticky neviděla, ani tuto nekontaktovala. Byť zde došlo k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v nevydání rozhodnutích v přiměřené lhůtě, samotná forma konstatování porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces je v tomto směru dostačující formou nápravy. Soud dospěl k závěru, že je na místě ohledně požadavků žalobkyni na finanční zadostiučinění žalobu zamítnout.

12. Žalobkyně svou žalobu jako právní laik koncipovala tak, že v žalobě vytyčila více nesprávných úředních postupů, ke kterým rozdělila jednotlivé požadované částky na náhradu nemajetkové újmy. K tomu je však nutné poukázat na skutečnost, že pouze požadavek žalobkyně na náhradu zadostiučinění za nesprávný úřední postup, spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a celkové nepřiměřené délce řízení je jediným možným odpovědnostním titulem z titulu, který žalobkyně sama vybrala a upravila. K tomuto soud poukazuje na shora uvedené úvahy a rozhodnutí. Co se týká právě dalších požadavků žalobkyně na odškodnění za nesprávné úřední postupy. Soud uvádí, že žalobkyně požadovala částku za nepřiměřenou délku souběžných řízení ve věci nezletilé. K tomu soud poukazuje, že řízení byla spojena pod jedno řízení, a to vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. spisová značka, o kterých soud již fakticky rozhodl a dále se dával nesprávný úřední postup k postupu soudu, který opakovaně slučoval návrh žalobkyně s jinými řízeními. Návrh potom vyloučil, čímž dosáhl stavu, že o návrhu žalobkyně nebylo po dlouhou dobu rozhodnuto. Soud poukazuje na skutečnost, že se opět jedná o podkategorii rozhodování o celkové délce řízení. Soud dospěl k závěru, že je možné tyto návrhy žalobkyně sloučit, právě pod rozhodnutí týkající se posouzení celkové délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 Sp. zn. spisová značka.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení s tím, že žalobkyně byla co do základu úspěšná. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku, neboť co do základu úspěšná byla. Soud jí přiznal částku částka.

Poučení:

POUČENÍ: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.