Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 211/2021-41
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa, obec – část obce
t. č. ve výkonu trestu ve věznici Jiřice
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a částky částka se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka], úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a částky [částka] se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku celkem částka plus příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši částka. Převzetí hotovosti žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem a zavázal se uhradit předmětnou částku plus příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši částka sestávající se z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku částka. Tuto částku se žalovaný zavázal splácet ve splátkách po částka měsíčně. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Žalobkyně poznamenala, že na uvedeném dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti s tím, že správnost vyplněných údajů žalovaný stvrdil podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku posouzena. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil, splatil pouze částka, což odpovídalo jedné řádně uhrazené splátce. Původní věřitel rozpočítal tuto částku poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství, kdy na jistinu úvěru byla alokována částku částka, na smluvně sjednané příslušenství pohledávky částka. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částku částka, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši částka a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši částka. Závazek ze smlouvy o úvěru původní věřitel nezesplatnil, proto splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Od datum je žalovaný v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a také právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dluhu vyzvala, zaslala mu předžalobní výzvu, žalovaný ale na výzvu nereagoval.
2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu Smlouvu o úvěru včetně předpisu splátek, žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu,
3. smlouvu o úvěru, předpis splátek, transakční historii, smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky a potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, předžalobní výzvu včetně podacího archu.
4. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Ještě před jednáním se písemně k věci vyjádřil žalovaný. Požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Uvedl, že je připraven pohledávku v plném rozsahu uhradit, avšak aktuálně je bez příjmu a nemajetný, má několik exekucí pro cca částka a je ve výkonu trestu. Dodal, že pokud bude ve výkonu trestu zařazen do práce s odměnou, mohla by být alikvotní část z ní splácena. Žalobkyně se k jednání omluvila, odkázala na žalobu a k ní připojené listiny. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl do spisu založenými listinami. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně soud tuto nepoučil a nevyzval k doplnění tvrzení a zejména důkazů k otázce řádného zkoumání a posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný skutečně uzavřel se společností právnická osoba Smlouvu o úvěru, podepsal převzetí částky částka v hotovosti. Ve smlouvě si její účastníci skutečně sjednali úvěr částka, dále úrok částka, úplatu za poskytnutí úvěru částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu částka, poplatek za inkaso plateb částka s tím, že celkovou částku částka, ze které náklady úvěru tvoří částka, žalovaný bude splácet ve splátkách po částka Tyto údaje soud vyčetl ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené a podepsané oběma účastníky dne datum. Z žádosti o úvěr ze dne datum, kterou také žalovaný podepsal, soud zjistil, že žalovaný do uvedeného formuláře o sobě a svých poměrech uvedl, že je zaměstnán od února 2019, zaškrtl, že nemá úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení, dále že má mzdu částka, výdaje na bydlení částka a výdaje na dopravu, jídlo a další osobní náklady částka měsíčně. Žalovaný ještě zatrhl políčko, že je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. A že má střední vzdělání. Jediný doklad, který žalovaný při sjednávání úvěru předložil, byl jeho občanský průkaz. V rubrice„ doložení příjmů žadatele“ rozčleněné na políčka„ výplatní pásky“,„ pracovní smlouvy“,„ potvrzení od zaměstnavatele“,„ výpis z bankovního účtu“,„ daňové přiznání“ či„ jiný doklad“, není vyplněné políčko žádné, z čehož soud vyvodil, že žádná listina, potvrzení, rozhodnutí, výpis k ověření tvrzených příjmů žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nepředložil. Z žalobních tvrzení ale ani z žádných důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala poměry žalovaného – skutečnost, zda nemá nějaké exekuce, či finanční závazky v bankovním či nebankovním sektoru, prostřednictvím například nahlížení do registrů dlužníků a podobně. V řízení také nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil žalobkyní (její právní předchůdkyni) víc než částka. Naopak bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne datum uzavřena platně Smlouva o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. Bylo také prokázáno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a byla mu také zaslána předžalobní výzva.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
9. V daném případě žalobkyně v žalobě obecně uvedla, že se její právní předchůdkyně úvěruschopností žalovaného zabývala, tato tvrzení však nebyla nijak konkrétní a vyjma formuláře, který soud ve svém odůvodnění popsal shora, k tvrzenému zabývání se poměry žalovaného, žalobkyně nic do spisu nezaložila. Tím, že se nedostavila k prvnímu jednání ve věci vědoma si možných důsledků takového jednání, se žalobkyně sama vzala možnost být poučena a relevantní skutečnosti k uvedené otázce dotvrdit či doložit. Ať už proto, že žalobkyně své povinnosti v tomto směru nedostála, anebo proto, že prostě její právní předchůdkyně žádným jiným způsobem úvěruschopnost žalovaného nezjišťovala a spokojila se pouze s jedním jediným údajem žalovaného o tom, že má příjem částka měsíčně, soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zjišťována, popřípadě vyhodnocena dostatečně a přiléhavě, a smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Pak ale nelze plnění z titulu takové smlouvy přiznat.
10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Ve smyslu výše uvedených ustanovení soud však dospěl k závěru, že tím, že žalovaný převzal peněžní prostředky ve výši částka a vrátil pouze částku částka, se bezpochyby na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, a je povinen tuto částku vrátit žalobkyni, na kterou přešlo platně právo pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek. Soud proto uložil žalovanému povinnost částku částka žalobkyni uhradit včetně úroku z prodlení, neboť tím, že bezdůvodné obohacení nebylo vráceno včas, k prodlení žalovaného došlo. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši. Soud nemohl zohlednit současnou situaci žalovaného, například tím, že by splatnost celého jeho závazku odložil, neboť tím by značně znevýhodnil pozici žalobkyně oproti žalovanému, který se do výkonu trestu dostal pro úmyslné protiprávní jednání. Žalovanému by nepomohly ani případné splátky, neboť, jak sám uvedl, je bez aktuálně zcela bez příjmu, navíc na jeho majetek jsou již v tuto chvíli nařízeny exekuce.
13. Ve zbývající části soud však ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na výsledek sporu podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
15. Protože žalobkyně spolu s podáním žaloby nezaplatila soudní poplatek v plné výši, rozhodl soud o její povinnosti na soudní poplatek doplatit částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí – exekuci.