Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 181/2021-39
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části o zaplacení částka, částka a částka, spolu s úrokem ve výši 29 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žaloba se v části o zaplacení částka, částku částka a částku částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,00 % ročně jdoucími z částky částka od datum do zaplacení a s úroky ve výši 29 % ročně jdoucími z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části o zaplacení [částka], [částka] a [částka], spolu s úrokem ve výši 29 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žaloba se v části o zaplacení [částka], částku [částka] a částku [částka], a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,00 % ročně jdoucími z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úroky ve výši 29 % ročně jdoucími z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným soudu dne datum domáhala po žalované jako právní nástupce společnosti právnická osoba, IČO, sídlem adresa, zaplacení částek částka a částka spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. Uvedla, že právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne datum jí poskytl zápůjčku ve výši částka (dále jen smlouva 1). Tuto částku žalovaná převzala při podpisu smlouvy a zavázala se poskytnuté prostředky vrátit spolu s částkou částka představující kapitalizovaný úrok z půjčky v částce částka, odměnu za administrativní zpracování ve výši částka a poplatek za komfortní splácení v částce částka, spolu s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy. Tyto měla splatit v 18ti měsíčních splátkách po částka. Žalovaná nehradila tyto splátky řádně, poslední uhradila dne datum. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce částka a poplatku částka, dále úrok jednak v kapitalizované výši částka za období od datum do datum (data postoupení) a úrok z prodlení ve výši částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum z částky jistiny a dále úroky i úroky z prodlení ode dne následujícího po postoupení tj., od datum do zaplacení. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dne datum, účinností od datum, a žalovaná byla o tomto vyrozuměn dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum. Dále uvedla, že právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne datum jí poskytl zápůjčku ve výši částka (dále jen smlouva 2). Tuto částku žalovaná převzala při podpisu smlouvy a zavázala se poskytnuté prostředky vrátit spolu s částkou částka představující kapitalizovaný úrok z půjčky v částce částka, odměnu za administrativní zpracování ve výši částka a poplatek za komfortní splácení v částce částka, spolu s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy. Tyto měla splatit v 60ti týdenních splátkách po částka. Žalovaná nehradila tyto splátky řádně, poslední uhradila dne datum. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce částka a poplatku částka, dále úrok jednak v kapitalizované výši částka za období od datum do datum (data postoupení) a úrok z prodlení ve výši částka od datum do data postoupení pohledávky dne datum z částky jistiny a dále úroky i úroky z prodlení ode dne následujícího po postoupení tj., od datum do zaplacení. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dne datum, účinností od datum, a žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum.
2. Okresní soud v Rakovníku ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto zrušen ve smyslu ust. § 173 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba, spolu s výzvou k vyjádření, byla žalované doručena dne datum, a to na adresu místa jejího trvalého pobytu. K žalobě se však žalovaná nijak nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, byla uzavřena dne datum smlouva„ příjmení v hotovosti“ číslo na jejímž základě měla společnost poskytnout žalované částku částka, jejíž převzetí v hotovosti stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem v částce částka tvořeném z úroku v částce částka, poplatku za zpracování a doručení ve výši částka a za komfortní splácení ve výši částka Tyto měla splatit ve 18ti měsíčních splátkách po částka. Výše úroku u tohoto počtu splátek činila 29 % ročně. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.
4. Mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, byla uzavřena dne datum smlouva„ příjmení v hotovosti“ číslo na jejímž základě měla společnost poskytnout žalované částku částka, jejíž převzetí v hotovosti stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem v částce částka tvořeném z úroku v částce částka, poplatku za zpracování a doručení ve výši částka a za komfortní splácení ve výši částka Tyto měl splatit ve 60ti týdenních splátkách po částka. Výše úroku u tohoto počtu splátek činila 29 % ročně. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.
5. právnická osoba, IČO, sídlem adresa. Žalovaná byla výzvou z téhož dne vyzývána k zaplacení dluhu do 10 dní od doručení a současně vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis jí byl doručován dne datum dle podacího lístku. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy a poštovního archu.
6. Součástí smluvní dokumentace byla tzv. zákaznická karta sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v den uzavření smlouvy datum. V daném případě vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z údajů, dle kterých žalovaná byla rozvedená, žila v nájemním bytě, bez vyživovací povinnosti. Z údajů o zaměstnání bylo uvedeno, že pracuje jako strážná na plný pracovní úvazek s pravidelným měsíčním příjmem částka, další čistý příjem domácnosti částka a její odhadované výdaje činily částka měsíčně. Z dokumentace nebyla doložena pracovní smlouva žalované ani výplatní pásky.
7. Součástí smluvní dokumentace byla tzv. zákaznická karta sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v den uzavření smlouvy datum. V daném případě vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z údajů, dle kterých žalovaná byla rozvedená, se základním vzděláním, bez vyživovací povinnosti. Z údajů o zaměstnání bylo uvedeno, že pracuje u Tomas- právnická osoba s pravidelným měsíčním příjmem částka, další čistý příjem domácnosti částka a její odhadované výdaje činily částka měsíčně. Z dokumentace nebyla doložena pracovní smlouva ani výplatní pásky.
8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne datum, zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do datum.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, IČO, sídlem adresa, byly dne datum a datum uzavřeny smlouvy o zápůjčce, současně se však jedná o spotřebitelské úvěry (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016) a spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 zavedl do právního řádu povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009 , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 -56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací pak shodně věřiteli ukládá i zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016.
16. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. V tomto směru je třeba připomenout, že české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, která v čl. 8 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a v čl. 23 povinnost stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. K otázce interpretace citovaných článků předmětné směrnice pak Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C - číslo, OPR-Finance, učinil jednoznačný závěr, že„ články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že ačkoliv zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 výslovně nestanoví, že soudy se mají otázkou, zda věřitel řádně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, zabývat z úřední povinnosti, je takový postup nezbytný v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic, resp. povinnosti soudů členských států vykládat vnitrostátní předpisy takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů stanovených směrnicemi. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoli. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté úvěry v celkové výši částka (částka + částka) zaplatit celkem částka. Z předložených zákaznických karet je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně, při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že žalovaná informace uvedené v zákaznické kartě stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. Tvrzení žalobkyně, že žalovanou měly být před uzavřením smluv předloženy doklady jako pracovní smlouva či výplatní pásky, nebylo prokázáno, neboť žalobkyně soudu nepředložila jedinou kopii těchto listin, ani nejsou v kartě uváděny. Jako zcela nereálné se pak jeví náklady žalované 2x5000 Kč. V zákaznických kartách ani nejsou uvedeny náklady na bydlení. Přičemž tyto náklady na bydlení jsou zásadní pro posouzení. Není ani konkretizován další čistý příjem domácnosti (jakých dalších osob se týká). Nic ovšem nebránilo tomu, aby žalobkyně reálnost částky doložila příslušným dokumentem (např. potvrzení SIPO, výdajové doklady apod.), ze kterého takovou částku zjistila. Ani ohledně dalších příjmů domácnosti nejsou uvedeny, natož připojeny příslušné podklady. Pracovní smlouva nebyla soudu ani v kartě předložena, ani výplatní pásky. Vše tak nasvědčuje tomu, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky splácet a právní předchůdkyně žalobkyně její osobní, výdělkové a majetkové poměry důkladně nezkoumala. Takový postup lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet.
17. Soud má tak zato, že majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednané úvěry splácet. S ohledem na shora uvedené proto soud shledal předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru jako neplatné, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z., když právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované úvěr, přestože ve smyslu § 86 cit. zákona nesplnil svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání jeho skutečných příjmů a výdajů. Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou smlouvy uzavřené mezi shora uvedenou společností, a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.
18. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).
19. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
21. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Jestliže právní předchůdce žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalované částky částka a částka, plnil dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo mu tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na své dluhy uhradila částku částka u smlouvy 1, částku částka u smlouvy 2, zbývá jí doplatit částku částka u smlouvy 1 (částka – částka) a částka u smlouvy 2 (částka částka).
23. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení v celkové výši částka a částka spolu se zákonným úrokem z prodlení, neboť od tohoto data byla žalovaná v prodlení.
24. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, nezbylo než žalobu pro částky uvedené ve výroku III. a IV. tohoto rozsudku a ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak byl poměr úspěchu a neúspěchu účastníků téměř stejný. Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V).
26. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní. O povinnosti zaplatit tyto náklady k rukám advokáta, rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.