Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 313/2021-41
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Dvořáčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, ve výši 8,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 0,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 0,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli přes webové stránky poskytovatelky úvěru dne datum smlouvu o úvěru, dle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který měl žalovaný splatit nejpozději do datum. Žalovaný se zadáním svých osobních údajů na příslušné webové stránce nejprve zaregistroval. Po dokončení registrace zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření jeho schopnosti úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný byl rovněž lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, BRKI. O žalovaném nevznikly pochybnosti ohledně jeho platební schopnosti. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data finanční prostředky nevrátil. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla mj. pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby upomínán k úhradě dluhu.
2. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s projednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se neodstavil bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů.
3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině částka (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum na bankovní účet žalovaného částku ve výši částka (tato částka byla připsána na bankovní účet žalovaného tentýž den) pod variabilním symbolem shodujícím se s rodným číslem žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně dne datum vygenerovala smlouvu o úvěru, v níž je na místě podpisů uveden podpis blíže nespecifikované osoby právní předchůdkyně žalobkyně a u žalovaného není uvedeno ani jméno, ani podpis. Dle textu smlouvy je čerpán úvěr ve výši částka, s datem poskytnutí úvěru k datum, se splatností do datum. Úvěr nebyl úročen, ani s jeho poskytnutím nebyl spojen žádný poplatek. Následně vygenerovala právní předchůdkyně žalobkyně dodatek ke smlouvě o úvěru, dle kterého byla splatnost úvěru prodloužena ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně požadovala na základě tohoto dodatku poplatek za prodloužení splatnosti ve výši částka. Dne datum podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným z této smlouvy z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dne datum předal zástupce žalobkyně k poštovní přepravě oznámení o postoupení pohledávky včetně výzvy k úhradě před podáním žaloby. Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne datum. Dluh měl být uhrazen do tří dnů.
5. Soud uzavřel, že v řízení nebylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný dne datum projevil vůli být vázán Smlouvou o úvěru ve znění žalobkyní v řízení předloženém, tj. s tvrzenou splatností. Tento skutkový závěr nelze učinit pouze z předložené smlouvy, v níž absentuje podpis žalovaného, a to ani ve spojení se zaslanou platbou ve výši částka na účet žalovaného, neboť toto nic nevypovídá o podmínkách, za kterých měl být úvěr uzavírán. V řízení rovněž nebylo prokázáno, jaké byly osobní a majetkové poměry žalovaného před tvrzeným sjednáním smlouvy o úvěru, tj. zejména jeho osobní stav, případná vyživovací povinnost, forma bydlení, výše a zdroje příjmů, výše výdajů, další závazky a jakým způsobem byly tyto skutečnosti právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou číslo Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žalobkyně se tak svým procesním postupem sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
6. Soud shledal nárok žalobkyně za důvodný pouze částečně. Jelikož nebyla v řízení prokázána vůle žalovaného být vázán předloženou smlouvou o úvěru, posoudil soud ve vztahu k částce částka danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši částka Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat v plné výši, neboť se o ni bezdůvodně obohatil a nebylo prokázáno, že by dluh alespoň částečně uhradil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby, v níž byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů (tedy do datum), od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Pouze pro úplnost soud dodává, že žalobkyně v řízení ani nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumala schopnost žalovaného případný úvěr vrátit. I kdyby tak soud shledal, že došlo k uzavření smlouvy v předloženém znění, nemohl by uzavřít, že bylo prokázáno, že k jejímu uzavření došlo poté, co právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalovaného. I z tohoto důvodu by tak soud musel uzavřít, že je smlouva dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neplatná, neboť by byl úvěr poskytnut v rozporu § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo v řízení OPR- právnická osoba proti GK)
8. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno dřívější doručení výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 45,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,62 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,38 %). V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS), neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení, z částky částka za výzvu k plnění a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.