Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 56/2021-78
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen„ základní ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem
smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v hotovosti v
58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil pouze částku částka, z toho na úrok částku částka, poplatek za administrativní činnost částku částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek částku částka. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení, tj. ke dni datum činila výše pohledávky částku částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši částka a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení
datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne datum. Žalobkyně se nařízeného jednání osobně zúčastnila. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO se žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za administrativní činnost částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v 58 splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí
7 kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou další splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Z přední strany smlouvy, z čl. 1 odst. 1.4. základních ustanovení soud zjistil, že v případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů (splátek), činí úroková sazba 23,72 % ročně.
4. Ze zadní strany smlouvy, z Doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 5 odst. 5.1. doplňujících ustanovení zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká věřiteli právo požadovat následující platby a) úhradu celé dosud nesplacené jistiny a b) zákonné úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne
datum a poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo to nejpozději do datum.
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo.
7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo celkem částka bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě (ulice a číslo, obec).
8. Z karty zákazníka (Žádost o zápůjčku) ze dne datum soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Z karty zákazníka soud dále zjistil, že žalovaný předložil předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření úvěruschopnosti, a to výplatní pásky. Příjem žalovaného představuje mzda ze zaměstnaneckého poměru ve výši částka. Běžné měsíční výdaje činí celkem částka, z toho částka částka představuje výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie), částka částka výdaje osobní (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), částka částka pravidelné platby na spoření, částka částka splátku úvěrů/zápůjček a částka částka další výdaje. Použitelný příjem činí celkem
částka.
9. Z výplatní pásky soud zjistil, že žalovanému byla v měsíci lednu 2017 od zaměstnavatele právnická osoba, s.r.o. vyplacena mzda ve výši částka, v měsíci únoru 2017 mzda ve výši částka a cestovní náhrady ve výši částka. Mzda byla žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet vedený u právnická osoba
10. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité půjčce lze ujednat úroky.
13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 SpotřÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje
zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši částka, kterou měl spolu s poplatkem ve výši částka, celkem ve výši částka vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne datum, což je den splatnosti sjednané
58 splátky. Soud vzal za prokázané, že žalovaný do datum (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou zápůjčku částku částka, z níž částku částka předchůdkyně žalobkyně započetla na úrok, částku částka na poplatek za administrativní činnost a částku částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek (toto plyne z rozdílu mezi částkou, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit částka + částka a žalobkyní vyčíslenou výši dluhu ke dni datum).
17. Soud se předně zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr (zápůjčku) ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 SpotřÚ a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které žalovaný uvedl výši svých příjmů a výdajů, k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovaným uvedených tvrzení v kartě zákazníka při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru předložila výplatní pásky. Z nich vyplývá, že mzda od zaměstnavatele je žalovanému zasílána na bankovní účet a žalovaný má ještě další závazky, které musí pravidelně splácet. Zadluženost žalovaného (splátky úvěrů či zápůjček zmiňované v kartě zákazník) ale předchůdkyně žalobkyně blíže nezkoumala. Za situace, kdy předchůdkyně žalobkyně z výplatních pásek zjistila, že mzda je žalovanému zasílána na bankovní účet, měla jej požádat o předložení výpisu z tohoto účtu. Tím mohla zjistit výši případných splátek žalovaného a i výši skutečných nákladů žalovaného. Tyto údaje měla ověřit a zahrnout do celkového hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Nic z toho však předchůdkyně žalobkyně neučinila.
18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru částku částka, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalovaného zápůjčku splatit, neboť nezjišťovala jeho zadluženost ověřením předložením výpisu z bankovního účtu. V důsledku toho je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 86 SpotřÚ neplatná. Podle § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne datum,
sp. zn. III ÚS 4129/18 ).
19. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit pouze peněžní prostředky, které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně podle
§ 2993 o. z., ponížené o úhradu, kterou žalovaný předchůdkyni na svůj dluh již zaplatil. Jedná se o část jistiny ve výši částka (částka – částka). Jistina ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla žalovaným uhrazena pouze částečně ve výši částka. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužnou jistinu, jak je uvedeno ve výroku II.
20. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné smlouvy (úroky, poplatky) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i
ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalovaný by se ocitl v prodlení, teprve pokud by nesplácel dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ , podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku částka, dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a úrok 23,72 %, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem tedy ke dni rozhodování soudu částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka. Neúspěch pak zaznamenala co do částky částka, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 27,26 % a neúspěch v rozsahu 72,74 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 45,48 % mu vzniklých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.