Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
60 C 334/2021-31
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hostašovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupen anonymizováno jméno příjmení, advokátem
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].
1. Žalobce se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 400 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne datum cestoval dopravním prostředkem: tramvají - linkou anonymizováno veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobce byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný dopustil porušení smluvních přepravních podmínek tím, že opustil místo kontroly. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze Zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona a vznikla mu povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 400 Kč, kdy oprávněnost požadavku a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze žalobcem v žalobě citované právní úpravy a z čl. 8 odst. 7 Smluvních přepravních podmínek anonymizováno. Splatnost pohledávky na úhradu smluvní pokuty nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaný dostal ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl.
2. K výzvě soudu dle § 43 o.s.ř. žalobce doplnil tvrzení a uvedl, že Smluvní přepravní podmínky žalobce (dále jen„ SPP“) v čl. 8 odst. 9 zakotvují povinnost cestujícího při přepravní kontrole následovat přepravního kontrolora na pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti nebo setrvat na místě do příchodu osoby oprávněné zjistit jeho totožnost, pokud v rozporu se zákonnými ustanoveními odmítne zaplatit přirážku k jízdnému a odmítne se prokázat osobním dokladem, sdělit osobní údaje. Současně pro cestujícího tramvají vyplývají povinnosti mj. z ust. § 18a odst. 2 písm. c) a d) zák. č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze zákona i smlouvy o přepravě uzavřené se žalobcem tím, že opustil místo kontroly, resp. odmítl setrvat na místě přepravní kontroly. Záležitost byla následně řešena s Policií ČR. Tato skutečnost vyplývá ze záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne datum Smluvní přepravní podmínky stanovují povinnost k přirážce zaplacení přirážky ve výši 400 Kč v čl. 8 odst. 7 SPP.
3. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. , když žalobce s tímto postupem souhlasil (č. l. 4 p.v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Žalovaný dne datum v anonymizováno hod cestoval dopravním prostředkem provozovaným Dopravním podnikem anonymizováno obec (tramvají - linkou číslo) a jinak porušil Smluvní přepravní podmínky - opuštění místa kontroly, odmítnutí setrvat a prokázat se, řešeno s Policií ČR - s tím, že žalovaný převzal stejnopis zápisu o provedené přepravní kontrole a podepsal jej (výpis z obchodního rejstříku žalobce, zápis o provedené přepravní kontrole číslo). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dluhu (výzva k úhradě ze dne datum, doručenka).
6. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Nastoupením žalovaného do veřejného dopravního prostředku provozovaného žalobcem byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena konkludentně smlouva o přepravě (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku /dále jen „o.z.“ /, § 3 odst. 1 , odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb. ), na základě níž vzniklo žalovanému právo, aby jej dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a zároveň vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné a dále žalovanému vznikly povinnosti stanovené zák. č. 266/1994 Sb. a ve Smluvních přepravních podmínkách dopravce.
7. Dle § 37 odst. 5 písm. b/ zák. č. 266/1994 Sb. cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
Dle § 37 odst. 5 písm. c/ zák. č. 266/1994 Sb. cestující je povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.
Dle § 37 odst. 5 písm. d/ zák. č. 266/1994 Sb. cestující je povinen na výzvu na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b).
8. Ze zápisu o přepravní kontrole ze dne datum číslo vyplývá, že žalovaný porušil Smluvní přepravní podmínky žalobce tím, že opustil místo kontroly, resp. odmítl setrvat na místě přepravní kontroly. Z daného důvodu žalovaného stíhá povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 400 Kč (§ 2048 zák. č. 89/2012 Sb. , čl. 8 odst. 7 , odst. 9 Smluvních přepravních podmínek, § 37 odst. 5 písm. b/ , c/ zák. č. 266/1994 Sb. ).
9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 400 Kč. S ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady přirážky k jízdnému, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se data jízdy. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z přepravního řádu a neuhradil přirážku k jízdnému. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , v platném znění, § 11 písm. a/ , d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) a třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Za podání ze dne datum soud odměnu advokáta ani režijní paušál v rámci náhrady nákladů řízení žalobci nepřiznal, neboť tímto podáním bylo reagováno na výzvu soudu dle § 43 o.s.ř. a v případě vylíčení všech rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by tento úkon nemusel být činěn. Celková výše nákladů řízení tak činila 1 489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.
11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.