Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
2 C 72/2021-32
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Gargulákem
ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka,
k rukám anonymizováno jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se svou žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (webové stránky webová adresa) Smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované bezhotovostně částku částka, kterou se žalovaná zavázala splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka dne datum. Žalovaná své povinnosti vyplývající z citované smlouvy nesplnila a na dlužnou částku ani přes upomínání ničeho neuhradila, proto žalobkyně podala tuto žalobu.
Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť žalobkyně s odbornou péčí neposoudila její schopnost splácet úvěr. Namítala, že měla sice příjem okolo částka měsíčně, ale i vysoké výdaje, které žalobkyně nezohlednila. Přestože žádný ze svých závazků žalobkyni nezatajila, když z předložených výpisů z účtů byly patrné jak příchozí příjmy, tak i výdaje a poskytnuté půjčky, včetně splátek úvěrů. Jako potvrzení příjmů dodávala výšku platu ze zaměstnání, nikoli z podnikání. Dále namítla, že v době schválení úvěru byl na ni vydán exekuční titul č. j. číslo jednací, kde jako oprávněná je uvedena žalobkyně, proto namítá neplatnost úvěru. Také uvedla, že smlouvu uzavírala ve velké finanční tísni, když hrozící exekuci uhradila a musela opětovně podat novou žádost o úvěr, když druhá exekuce hrozila. Žalovaná má také za to, že smlouva o úvěru je neplatná a v rozporu s dobrými mravy, když úroková sazba překračovala 71 % a RPSN ve výši 952,47 % se zjevně příčí dobrým mravům, když za zapůjčení částka si žalobkyně účtuje poplatek částka. Namítla také, že v době, kdy žalobkyně požadovala poplatky a pokuty z prodlení bylo v platnosti„ Úvěrové moratorium“, které se vztahovalo i na tyto úvěry.
Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: Mezi účastníky je nesporné, že uzavřeli dne datum Smlouvu o podnikatelském úvěru
číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně dne datum žalované částku částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni včetně sjednaného poplatku v částce částka, tj. celkem částka dne datum. Ve smlouvě o úvěru si účastníci výslovně sjednali výši poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru (tj. celkem částka) a to nezávisle na již vrácené částce úvěru. Jelikož žalovaná neplnila své povinnosti vyplývající z citované smlouvy, vyzvala ji žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dlužné částky. Na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala.
Na podkladě zjištěného skutkového stavu bylo tedy prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o podnikatelském úvěru číslo v souladu
s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen„ občanský zákoník “), na základě které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit nejpozději dne datum a zaplatit úroky, tj. sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalobkyně svůj závazek splnila – žalované poskytla peněžní prostředky dle § 2398 občanského zákoníku , žalovaná však svou povinnost – vrátit poskytnuté peněžní prostředky (ani sjednaný úrok, ve smlouvě označen jako poplatek za poskytnutí úvěru) dle § 2399 občanského zákoníku nesplnila.
Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum platně uzavřena Smlouva o podnikatelském úvěru
číslo která byla shledána za platnou. Žalovaná na dlužnou částku vyplývající z této smlouvy ničeho neuhradila.
K námitce žalované, že žalobkyně neposoudila její schopnost splácet úvěr nelze přisvědčit, když žalobkyně provedla jak lustraci v insolvenčním rejstříku, tak registru exekucí, kdy s ohledem na výši úvěru toto soud považuje za dostatečné. Nad to, žalovaná Smlouvu
o podnikatelském úvěru číslo uzavřela jako podnikatel, viz. čl. II., bod 2.4 citované smlouvy, nikoli jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku , viz. také komentář k zákonu č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, 1. vydání, 2017, s. 4 – 26, § 2 ad. 3, bod 17) a tedy se na tuto smlouvu nevztahuje ochrana dle zákona o spotřebitelském úvěru.
Pokud žalovaná tvrdí, že smlouvu uzavírala ve velké finanční tísni, kdy následným (tímto) úvěrem hradila předchozí dluh, pak je třeba uvést, že ve Smlouvě o podnikatelském úvěru číslo ze dne datum v čl. X., bodu číslo prohlásila, že tato smlouva je uzavřena podle její svobodné a pravé vůle, nikoli v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Uvedla také, že textu smlouvy rozumí a před jejím podpisem se s jejím obsahem důkladně seznámila, a proto nemůže tato námitka obstát.
Pokud se týká námitky žalované, že smlouva o úvěru je neplatná a v rozporu s dobrými mravy, když úroková sazba překračovala 71 % a RPSN ve výši 952,47 % se zjevně příčí dobrým mravům, když za zapůjčení částka si žalobkyně účtuje poplatek částka, tak této námitce opět nelze přisvědčit, když sjednaný úrok byl sjednán zcela transparentně a individuálně smluvními stranami již při uzavření smlouvy (čl. III. a V.). Žalovaná nenamítala jakoukoliv tíseň či nekalé obchodní praktiky, měla možnost se seznámit se všemi podmínkami smlouvy, což potvrdila svým podpisem smlouvy učiněným prostřednictvím verifikačního kódu. K uvedenému nelze než dodat, že uzavřením smlouvy o úvěru vyslovila žalovaná souhlas se sjednanými podmínkami a musela si být vědoma, že kromě zapůjčené jistiny ve výši částka bude hradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, který byl ve smlouvě zcela transparentně uveden. Pokud s předem danými a zcela jednoznačně uvedenými podmínkami nesouhlasila, neměla smlouvu v této podobě uzavírat.
A konečně námitka žalované týkající se„ Úvěrového moratoria“ nemůže taktéž obstát, když v případě tzv. Úvěrového moratoria se jedná o odklad splátek u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem 2020. Úvěrové moratorium tedy umožnilo odklad splátek o tři nebo šest měsíců. Splácení bylo možné odložit do datum, maximálně však do datum. V projednávané věci však smlouva o úvěru byla uzavřena dne datum, proto se Úvěrové moratorium na tuto smlouvu nevztahuje.
Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh nesplnila řádně a včas, dostala se do prodlení dle
§ 1968 občanského zákoníku (následujícím dnem po splatnosti dlužné částky dle § 1958 občanského zákoníku ). Žalobkyni, která splnila řádně své smluvní a zákonné povinnosti, tak vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku . Jelikož úrok z prodlení nebyl sjednán, jedná se tedy o zákonný úrok, který ve výši tak, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku je zcela v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady řízení uhradit k rukám anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.