Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 275/2021-14
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Břízou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 7 104 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 104 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky 2 600 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 104 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky 2 600 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení celkem 9 704 Kč, která sestává z jistiny ve výši 3 000 Kč, 3 204 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 900 Kč jako smluvní pokuty, a částky 2 600 Kč označené jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 22. 1. 2021 byla žalovanému poskytnuta peněžní částka 3 000 Kč, přičemž žalovaný se ji zavázal vrátit do 24. 2. 2021, a to včetně poplatků ve výši 3 204 Kč. Žalovaný však dlužnou částku řádně a včas neuhradil. V důsledku porušení smlouvy byly proti žalovanému dále uplatněny smluvní sankce v podobě smluvní pokuty v celkové výši 900 Kč (2x 450 Kč), částky 450 Kč za 1. upomínku k úhradě, částky 650 Kč za 2. upomínku k úhradě dlužné částky a dále částky 1 500 Kč označené jako náklady spojené s vymáháním a úhrady ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Mezi žalovaným a žalobcem byla dne 22. 1. 2020 uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil tuto povinnost, žalobci vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení jak peněžní částky 3 000 Kč, tak tzv. poplatku za poskytnutí úvěru 3 204 Kč (fakticky úrokové navýšení vyjádřené pevnou částkou - § 2392 odst. 1 věta první o. z.). V důsledku prodlení žalovaného pak žalobci vznikl též nárok na zaplacení plateb označených jako smluvní pokuta za porušení povinností v celkové ve výši 900 Kč (§ 2048 a násl. o. z.). Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
4. Soud naopak zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 2 600 Kč jako nákladů spojených s vymáháním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury ve výši 1 500 a náhrady 450 Kč a 650 Kč za zaslané upomínky. Nárok na smluvní pokutu odvozuje žalobce od ujednání obsaženého ve smlouvě, podle kterého se smluvní strany dohodly, že úvěrujícímu v případě prodlení úvěrovaného s vrácením úvěru náleží poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Smluvní ujednání o možnosti uplatnit vůči žalovanému pro případ prodlení takto konstruovanou peněžní sankci, se příčí dobrým mravům. Na jedné straně nelze sice přehlížet, že žalobce poskytuje půjčky zjevně rizikovým skupinám obyvatel, u nichž jsou dány vysoké předpoklady„ úvěrové delikvence“, na straně druhé i v těchto případech by mělo mít zajištění takovéhoto poskytování peněžních prostředků nějaké rozumné meze. Soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě byly tyto meze překročeny. Nesplacení úvěru je totiž sankcionováno možností uplatnit vůči žalovanému celkem tři druhy sankcí. Takto smluvně dohodnuté zajištění splnění jinak platně sjednaného závazku je v rozporu s dobrými mravy. Podle § 588 věty první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Proto soud nárok na zaplacení peněžní částky 2 600 Kč zamítl.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč.
6. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.