Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
25 C 219/2021-49
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s kapitalizovaným úrokem 1 279,72 Kč od 18. 2. 2020 do 13. 11. 2020, s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 11 000 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem 1 279,72 Kč od 18. 2. 2020 do 13. 11. 2020, s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 11 000 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představované pohledávkou vzniklou z titulu smlouvy o povoleném debetu číslo ze dne datum uzavřenou mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále také„ právní předchůdce žalobce“), na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému kontokorent ve výši částka a žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté prostředky vrátit s úrokem 21,9 % ročně a sjednanými poplatky. Právní předchůdce žalobce svou smluvní povinnost poskytnout žalovanému finanční prostředky ve smluvené výši splnil, avšak žalovaný úvěr nesplácel, a proto právní předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění celé dlužné částky ke dni datum. Žalobce je nositelem žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že v daném případě bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky a k výzvě soudu učiněné dle § 115a o.s.ř. žalovaný nevyjádřil svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, čímž se jeho souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, postupoval soud podle uvedeného zákonného ustanovení a věc rozhodl bez nařízení jednání.
Právní předchůdce žalobce (právnická osoba) uzavřel s žalobcem (I- právnická osoba) dne datum ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) smlouvu o postoupení, na jejímž základě postoupil na uvedenou společnost pohledávky ze smlouvy o úvěru, mezi jinými i pohledávku za žalovaným z titulu povoleného debetu na běžném účtu číslo. příjmení o postoupení pohledávky žalovanou informovala ve smyslu § 1883 o.z. oznámením ze dne datum. Soud tedy má za důvodný závěr, že žalobce je v projednávané věci aktivně legitimován.
Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu číslo ze dne datum je zřejmé, že společnost právnická osoba se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve formě možnosti přečerpání na běžném účtu č. bankovní účet, a to do celkové výše částka. Žalovaný se zavázal takto poskytnuté finanční prostředky bance vrátit spolu s úrokem 21,9 % ročně a sjednaným jednorázovým poplatkem částka za poskytnutí úvěru včetně obnovení možnosti čerpat, poplatkem za využití povoleného debetu ve výši částka měsíčně, poplatku za správu běžného účtu ve výši částka měsíčně, RPSN bylo sjednáno ve výši 55,12 %, celková částka splatná žalovaným činila částka. Žalovaný byl dle smlouvy oprávněn průběžně čerpat povolený debet s tím, že každou platební transakcí ve prospěch běžného účtu docházelo ke splácení úvěru a obnovení možnosti čerpat úvěr až do sjednané výše, přičemž po dosažené nejvyšší povolené hranice byly další splatné transakce na běžném účtu evidovány jako položky po splatnosti a docházelo tak k dalšímu navyšování povoleného debetu. Z výpisu z osobního účtu ve spojení s výpisem z povoleného debetu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému prostředky ve výši částka, když žalovaný tento limit postupně čerpal, přičemž poslední řádnou splátku uhradil dne datum. Dle článku V. písm. c) smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu udržovat objem příchozích transakcí ve výši, která v měsíčním průměru za tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce dosahuje nejméně jedné třetiny celkové výše úvěru. Jak vyplývá z výpisu z účtu, žalovaný tuto svou povinnost dlouhodobě neplnil a na účet posílal menší objem finančních prostředků, než bylo sjednáno, dostal se tak dne datum do prodlení. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění vyplývajícího z článku 6 písm. a) produktových podmínek a dopisem ze dne datum žalovaného informoval o okamžitém zesplatnění úvěru s upozorněním na možnost soudního vymáhání v případě neuhrazení dluhu ve výši částka. Žalovaný neuhradil ani poté žádnou částku.
Smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu, která byla uzavřena datum, soud posuzoval dle ustanovení § 2395 o.z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Aktuální dlužná částka je představována jistinou ve výši částka a kapitalizovaným 21,9 % smluvním úrokem částka od datum do datum. Dále pak má žalobce nárok na úhradu smluvního úroku ve výši 21,9 % od datum do zaplacení. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanoveními § 1 a 2a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud má za to, že žalobce doložil, že má vůči žalovanému nárok na zaplacení shora uvedených částek, a proto bylo s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku žalobě zcela vyhověno.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku částka, náhradě právního zastoupení, a to za tři úkony právní služby po částka (převzetí věci a podání žaloby) a dále navýšení o paušální náhradu výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky po částka za shora uvedené úkony právní služby a konečně navýšení o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z částky částka, tj. částka Celkem na nákladech řízení bylo přiznáno částka Lhůta k zaplacení byla u obou výroků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Pokud jde o nárok žalobce na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b citované vyhlášky, neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka
I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na webová adresa).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jeho splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.