Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 277/2021-59
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 651,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 993 Kč k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 651,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 993 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 7 440 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 651,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne datum uzavřela se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum (dále jen„ smlouva o úvěru“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Žalovaná smlouvu uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba a.s., IČO číslo (dále jen„ zprostředkovatel“), kde při podpisu smlouvy obdržela částku 5 000 Kč, což stvrdila svým podpisem. Na základě smlouvy o úvěru tedy Zaplo poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 5 000 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Popsala, že smlouva byla uzavřena okamžikem souhlasného projevu vůle žalované a stvrzením o převzetí jistiny úvěru, kdy obě tyto skutečnosti nastaly okamžikem vlastnoručního podpisu žalované k textu smlouvy. Žalovaná před podpisem smlouvy obdržela předsmluvní informace. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla jednak povinnost zaplatit Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jednak povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 7 495 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 445 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 50 Kč (50 Kč za každý odeslaný dopis upomínající k úhradě dluhu). Žalobkyně pak částku 50 Kč za náklady na upomínání požaduje v rámci kapitalizovaného úroku sestávajícího právě z paušálních nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. Pokud jde o smluvní pokutu, žalobkyně požaduje smluvní pokutu v celkové výši 2 440 Kč, a to za každý den prodlení od datum do datum. Žalobkyně pak dále požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 651,78 Kč za období od datum do datum z částky 5 000 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tedy od datum. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne datum.
3. Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 2 490 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 50 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 440 Kč, načež soud usnesením ze dne 13. 8. 2021, č.j. 75 C 277/2021-19, jež nabylo právní moci dne datum, řízení co do kapitalizovaného úroku ve výši 50 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 440 Kč zastavil.
4. Předmětem řízení tak bylo zaplacení částky 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 651,78 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení.
5. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.
6. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.
7. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Žalovaná se právnická osoba jednala o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytla své osobní a identifikační údaje a dne datum podepsala listinu označenou jako smlouva o úvěru. Zaplo pak listinu označenou jako smlouva o úvěru číslo nepodepsala. Obsahem listiny označené jako smlouva o úvěru byl závazek anonymizováno poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč na 30 dní s možností o 11 krát 30 dní smlouvu prodloužit za poplatek ve výši 1 150 Kč, přičemž v těchto případech by RPSN činila od 303,9 % do 1 081,6 %. Pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, byla sjednána povinnost žalované uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, s tím, že smluvní pokuta je splatná následující den po dni prodlení. Ve smlouvě bylo ujednáno, že podpisem listiny žalovaná navrhuje anonymizováno uzavřít smlouvu o úvěru a anonymizováno vyjádří svůj souhlas mimo jiné vyplacením hotovosti. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že se seznámila s textem smlouvy a obchodními podmínkami anonymizováno, současně potvrdila, že jako čerpání úvěru převzala částku 5 000 Kč. Další práva a povinnosti smluvních stran byly upraveny v obchodních podmínkách smlouvy o úvěru, jež nebyly žalovanou podepsány. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne datum anonymizováno postoupila spornou pohledávku na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo žalované odesláno dne datum a v němž byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes výzvu před podáním žaloby ze dne datum, jež jí byla zaslána zástupcem žalobkyně dne datum.
8. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Protože anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
12. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2399 o.z. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).
15. Na základě shora uvedeného skutkové stavu posouzeného citovanými zákonným ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující (anonymizováno) povinna poskytnout na požádání úvěrované (žalované) v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaná (žalovaná) byla povinna poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena, když dlužnou částku v den splatnosti - do 30 dnů neuhradila řádně a včas. Žalovaná však v daném případě vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“).
16. Zaplo tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 5 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).
17. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
18. V projednávané věci pak žalobkyně nepředložila soudu ničeho, z čeho by bylo lze usuzovat, že anonymizováno řádně splnila povinnost posoudit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. V žalobě neuváděla nic, co by se posuzování úvěruschopnosti žalované týkalo, a tato tvrzení nedoplnila ani na základě výzvy soudu. Rovněž ani z listin, jež žalobkyně ke svému návrhu připojila, nelze dovodit, že by se anonymizováno jakkoliv schopností žalované splatit poskytnutý úvěr zabývala. Žalobkyně se pak svojí neúčastí na jednání konaném dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a o.s.ř. k doplnění chybějících tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, jež soud neměl v daném okamžiku za prokázaná, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz příjmení, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/2010).
19. Soudu tak nezbylo než dospět k závěru, že anonymizováno nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že anonymizováno jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o.z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.
20. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
21. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
25. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, avšak bylo prokázáno, že anonymizováno žalované poskytla částku 5 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem neplatné smlouvy o úvěru, posoudil soud právní vztah mezi anonymizováno, resp. žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), jelikož ochuzená (anonymizováno) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 5 000 Kč, již žalovaná nevrátila. Žalovaná pak svoji neaktivitou zapříčinila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradila něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně, resp. Zaplo, žalovanou vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a to do 10 dnů od jeho obdržení. Oznámení bylo odesláno datum, pročež v souladu s § 573 o.z., lze mít za to, že bylo žalované doručeno dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
26. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 651,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení a ve zbývajícím rozsahu přesahoval požadovaný úrok z prodlení zákonnou výši.
27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
28. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení procesně úspěšnější žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 8 715,50 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 5 543,29 Kč (64 %) a neúspěšná, resp. zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno, byla v částce 3 172,21 Kč (36 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 28 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 500 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ a jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ /) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč, resp. 100 Kč za úkon podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) ve výši 1 500 Kč podle § 6 odst. 1 a § 7 bod 4. advokátního tarifu a paušální náhrady hotových výdajů za tento úkon ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (28 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 993 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.