Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 112/2021-47

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o 17 238,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 10 810 Kč od 21. 8. 2021 do 22. 10. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 810 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 13 579,23 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 643,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 14 389,23 Kč od 19. 7. 2021 do 20. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 3 579,23 Kč od 21. 8. 2021 do 22. 10. 2021 a ve výši 8,25% ročně z částky 13 579,23 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení, a částku 256 Kč, se zamítá.

III. Řízení se co do částky 3 051,62 Kč a 2 849,07 Kč zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 10 810 Kč od 21. 8. 2021 do 22. 10. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 810 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 13 579,23 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 643,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 14 389,23 Kč od 19. 7. 2021 do 20. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 3 579,23 Kč od 21. 8. 2021 do 22. 10. 2021 a ve výši 8,25% ročně z částky 13 579,23 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení, a částku 256 Kč, se zamítá. III. Řízení se co do částky 3 051,62 Kč a 2 849,07 Kč zastavuje. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení 17 238,30 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na částku 18 000 Kč. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost 18 000 Kč při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli vedle jistiny též úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek. Celkově se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli 33 460 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 14 měsíčních splátkách po 2 390 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná dne 24. 11. 2020. Žalovaný svůj závazek neplnil řádně a včas a ocitl se v prodlení. Uhradil toliko 7 190 Kč, což odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Na poskytnutou jistinu bylo alokováno 3 610,77 Kč, na příslušenství pak 3 579,23 Kč. Původní věřitel dlužnou pohledávku zesplatnil, splatnost nastala nejpozději ke dni 24. 11. 2020, tj. k datu poslední splátky. Dne datum postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ode dne postoupení žalovaný uhradil dalších 10 000 Kč. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou 14 389,23 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem 1 100,80 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 6 923,56 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 313,05, inkasním poplatkem 2 543,36 Kč a smluvním úrokem 1 170,85 Kč za období od 1. dne prodlení, tj. od 25. 11. 2020, do 11. 6. 2021, kdy základem výpočtu byla jistiny pohledávky 14 389,23 Kč, úročená úrokem 15% ročně Žalobkyně se domáhá též kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 643,97 Kč z postoupené jistiny 14 389,23 za období od 25. 11. 2020 do 11. 6. 2021, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky 256 Kč, a dále smluvní pokuty 2 849,07 Kč ve výši 0,1% denně z částky 14 389,23 Kč za dobu od 25. 11. 2020 do 11. 6. 2021.

2. Na výzvu soudu, jakým způsobem původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně tvrdila, že v tomto směru žádnými důkazy nedisponuje. Žalobu vzala částečně zpět s tím, že nadále požaduje pouze dlužnou jistinu 14 389,23 Kč, zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně od 23. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 643,97 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 305,72 Kč od 19. 7. 2021 do 22. 10. 2021 a náklady spojené s uplatněním pohledávky 256 Kč. V tomto rozsahu proto soud rozhodl ve výroku III. o zastavení řízení. Na soudním poplatku soud žalobkyni nic nevracel, a to v souladu s ust. , o soudních poplatcích, neboť soudní poplatek i po částečném zpětvzetí činí 1 000 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání soudu omluvila. Ve smyslu , , (dále jen „”) soud jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, uzavřeli dne datum smlouvu (smlouva o úvěru číslo žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpis splátek), na základě které převzal žalovaný při podpisu smlouvy částku 18 000 Kč a zavázal se vrátit celkem 33 460 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli vedle jistiny také úrok ve výši 1 733 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 8 820 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 667 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 3 240 Kč. Tento závazek měl žalovaný splácet ve 14 splátkách po 2 390 Kč měsíčně s tím, že první splátka byla splatná do měsíce po podpisu smlouvy a každá další vždy do měsíce po splatnosti splátky bezprostředně předcházející. Celková splatnost úvěru tak měla nastat dne 24. 11. 2020. Strany si sjednaly úrokovou sazbu 15% ročně. Strany se dále dohodly, že plnění ze strany dlužníka bude nejdříve užito na splacení úhrady za poskytnutí úvěru, poté nákladů za vyhodnocení úvěru, inkasního poplatku, úroků, jistiny, úroků z prodlení a posledně smluvních pokut. Nezaplatí-li dlužník jakoukoli splátku řádně a včas ani ve 30 denní lhůtě od okamžiku kdy byl k úhradě dluhu vyzván, stávají se dosud neuhrazená část celkové výše úvěru a také úhrada za poskytnutí úvěru a náklady za vyhodnocení úvěru splatnými první den následující po uplynutí stanovené 30 denní lhůty. Pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1% z příslušné částky, ohledně níž je v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž tato smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Žalovaný dluh řádně nehradil, uhradil pouze 7 190 Kč, po postoupení pohledávky ještě 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele společnosti právnická osoba žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno a zároveň byl vyzván k úhradě dluhu (smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum, oznámení o postoupení ze dne 5. 8. 2021). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván i právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 17. 8. 2021, kdy mu bylo rovněž písemně oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván i písemně právním zástupcem žalobkyně (dopis ze dne 6. 9. 2021), následně ještě výzvou před podáním žaloby (dopis ze dne 18. 10. 2021). Z výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že žalobkyně započetla úkony dopis ze dne 6. 9. 2021 a cestu pracovníka na adresu dlužníka ze dne 24. 9. 2021. Před poskytnutím úvěru žalovaný vyplněním žádosti o úvěru sdělil informace o své finanční situaci, když dle jeho tvrzení byl t.č. zaměstnán s příjmem 21 730 Kč, výdaji na bydlení 6 410 Kč, doprava, jídlo a jiné osobní náklady 3 500 Kč s tím, že je svobodný a bydlí v nájmu. Dle vyplněného formuláře žalovaný předložil potvrzení od zaměstnavatele, k žalobě však žalobkyně nepředložila žádný důkaz k těmto tvrzením.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 věty první o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Podle , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle věta prvá , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědní. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle , 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

6. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti řádně posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, věřitel této povinnosti nedostál. Žalobkyně k prokázání své povinnosti předložila soudu jediný důkaz, a to pouze žádost o úvěru. Ačkoli v této žádosti je vyplněno, že žalovaný předložil potvrzení od zaměstnavatele, žalobkyně tyto k důkazu nepředložila, ačkoli byla soudem k jejich doložení vyzvána; sama přitom k výzvě soudu tvrdila, že žádnými důkazy nedisponuje. Žalobkyně proto neprokázala, že její právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládají citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Odborná i soudní praxe dospěla přitom k převážnému závěru, že důsledkem nedostatečného, a v tomto případě dokonce žádného, posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Opačný výklad by byl v rozporu s vývojem zásad práv ochrany spotřebitele a narušil by tak dlouhodobou tendenci nejen české, ale rovněž celoevropské právní vědy i praxe směřující k vyvážení faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a podnikatelem, projevující se ochranou slabší strany (viz rovněž směrnice č. 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a směrnice č. 2008/48 EHS o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Relativní neplatnost by nemohla zajistit vyvážení nerovnováhy mezi spotřebitelem a podnikatelem, neboť spotřebitel jako osoba nepožívající odborných znalostí by zpravidla ani nebyl schopen neplatnost namítnout, a to právě s ohledem na to, že jako slabší smluvní strana nedisponuje potřebnými znalostmi, jakými disponuje profesionál. Setrval-li by výklad na relativní neplatnosti, došlo by ve svém důsledku k popření zásad ochrany spotřebitele. K obdobnému závěru již dospěla i judikatura vyšších soudních instancí (viz. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. -75, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. ), v nedávné době rovněž stanovisko Generální advokátky SD EU stanovisku ze dne 14. 11. 2019 ve věci C -616/18, OPR- Finance s.r.o. proti GK, podle níž„ v případě, že vnitrostátní soud zjistil z úřední povinnosti porušení článku 8 směrnice 2008/48 (jenž zakládá povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy – pozn. soudu), musí s výhradou případné opačné vůle spotřebitele vyvodit všechny důsledky, které podle vnitrostátního práva z tohoto zjištění plynou, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, a případně bez přihlédnutí k uplynutí prekluzivní lhůty, jsou-li sankce stanovené tímto právem účinné, odrazující a přiměřené“. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“.

7. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva je absolutně neplatným právním jednáním.

8. Žalobkyně však předloženými listinami prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to při podpisu smluv hotovostně. Smlouvou o postoupení pohledávky pak prokázala, že jí právním předchůdcem byl postoupena pohledávka za žalovaným a předžalobní výzvou i předchozími výzvami prokázala, že žalovaný byl o dluhu zpraven.

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši 18 000 Kč žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním od počátku, žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinen toto plnění vrátit. Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 18 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení, žalovaný doposud věřiteli vrátil 17 190 Kč, z toho 10 000 Kč dne 22. 10. 2021; zbývá tedy 810 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 810 Kč jako nárok z bezdůvodného obohacení vyplývající z neplatné smlouvy o úvěru.

10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % z dlužné částky od 21. 8. 2019 do zaplacení, neboť dluh byl splatný na základě první výzvy k zaplacení odeslané žalovanému dne 5. 8. 2021, v níž bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Tuto výzvu lze ve smyslu považovat za doručenou dnem 10. 8. 2021. Jelikož právní předchůdce žalobkyně požadoval úhradu do 10 dnů od obdržení dopisu, nastalo prodlení žalovaného dne 21. 8. 2021. Soud musel zohlednit, že částku 10 000 Kč uhradil žalovaný až 22. 10. 2021. Soud proto žalobkyni přiznal 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 10 810 Kč od 21. 8. 2021 do 22. 10. 2021 a dále se zákonným úrokem z prodlení 8,25% ročně z částky 810 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení 8,25% ročně, nemohl soud přiznat více, jakkoli ke dni prodlení činil zákonný úrok 8,50 % ročně. Lhůtu k plnění soud určil podle jako třídenní.

11. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zamítl proto žalobu co do částky 13 579,23 Kč jako rozdíl mezi žalobkyní uplatněnou dlužnou jistou a jistinou přiznanou (14 389,23 Kč – 17 810 Kč), dále co do zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od 25. 11. 2020 do 11. 6. 2021 na částku 643,97 Kč, a dále zamítl zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 14 389,23 Kč za požadované období od 19. 7. 2021 do 20. 8. 2021, dále pak v rozdílu od přiznaného úroku z prodlení zamítl soud rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 3 579,23 Kč od 21. 8. 2021 do 22. 10. 2021 a ve výši 8,25% ročně z částky 13 579,23 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení, a rovněž pak náklady spojené s uplatněním pohledávky, které pozbyly smluvního podkladu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , za použití ust. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, kterému však za řízení žádné náklady nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ().