Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 400/2021-18
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 34 811,11 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 811,11 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 713,84 od 4. 11. 2019 do 7. 5. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 411,11 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 32 411,11 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 571 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 811,11 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 713,84 od 4. 11. 2019 do 7. 5. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 411,11 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 32 411,11 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 571 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 34 811,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ banka“), Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci se banka zavázala vést žalovanému účet č. bankovní účet Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky příjmení a Produktové podmínky kontokorentního úvěru, přičemž žalovaný podpisem smlouvy vzal tuto skutečnost na vědomí a souhlasil s ní. příjmení se na základě Dispozice ke smlouvě o bankovních službách a produktech uzavřené s žalovaným dne datum zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno, jímž umožnila přečerpat žalovanému prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržet podmínky spočívající v dodržení měsíčního kreditního příjmu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu se Smlouvou převedla ke dni datum dlužnou částku 36 811,11 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet za účelem splácení dlužné částky žalovaným, a to formou 16 měsíčních splátek ve výši 2 300,69 Kč, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 5. 11. 2019. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z toho důvodu využila banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši a to ke dni 7. 5. 2020, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 32 411,11 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 1 713,84 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 400 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročné z částky 32 411,11 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 21,99% z částky 32 411,11 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.
3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání svým přípisem ze dne 19. 8. 2021. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Z předložených listinných důkazů (ze smlouvy o bankovních produktech a službách, ze smluvních podmínek, z oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení kontokorentního úvěru z oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný, z výpisu z běžného účtu žalovaného, z výpisu z úvěrového účtu, ze sazebníku poplatku) má soud za prokázané následující skutečnosti: banka uzavřela s žalovaným Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci se banka zavázala vést žalovanému účet č. bankovní účet Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky příjmení a Produktové podmínky kontokorentního úvěru, přičemž žalovaný podpisem smlouvy vzal tuto skutečnost na vědomí a souhlasil s ní. příjmení se na základě Dispozice ke smlouvě o bankovních službách a produktech uzavřené s žalovaným dne datum zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno, jímž umožnila přečerpat žalovanému prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dodržet podmínky spočívající v dodržení měsíčního kreditního příjmu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost anonymizováno, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu se Smlouvou převedla ke dni 4. 11. 2019 dlužnou částku na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet za účelem splácení dlužné částky žalovaným, a to formou 16 měsíčních splátek ve výši 2 300,69 Kč, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 5. 11. 2019. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z toho důvodu využila banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši a to ke dni 7. 5. 2020, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 23. 2. 2021, nicméně nijak nadále nereagoval a nadále tak dluží žalobkyni na jistině částku 32 411,11 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 1 713,84 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 400 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročné z částky 32 411,11 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 21,99% z částky 32 411,11 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat peněžní prostředky do limitu 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržovat podmínky pro poskytování kontokorentního úvěru žalobkyní specifikované v Produktových podmínkách kontokorentního úvěru. Žalovaný své povinnosti porušil, a to tím že přečerpal úvěrový limit a splátky úvěru nehradil řádně a včas, proto banka využila svého práva a dopisem ze dne 5. 11. 2019 oznámila žalovanému, že v souladu se smlouvou a podmínkami pro poskytování kontokorentního úvěru převedla dlužnou jistinu na nově založený úvěrový účet, přičemž žalovanému stanovila splátkový kalendář k uhrazení dlužné částky, protože žalovaný dluh řádně nesplácel, prohlásila banka úvěr za ihned splatný v celé výši ke dni 7. 5. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Ačkoliv byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, na svůj dluh dosud ničeho neuhradil.
6. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud následující ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Mezi bankou a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o. z. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že banka umožní žalovanému čerpat peněžní prostředky do limitu 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento limit nepřekročit a poskytnuté prostředky vrátit, a to včetně úroků a poplatků.
7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Následně tedy došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit.
8. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.
9. S ohledem na to, že provedeným dokazováním byla prokázána tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 571 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 393 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 811,11 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o zápůjčce mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl, neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT.
11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.