Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 291/2021-48

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

se sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 19 356,52 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 343,99 Kč s úrokem z prodlení z částky 17 343,99 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 25. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 343,99 Kč s úrokem z prodlení z částky 17 343,99 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 25. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 28. 6. 2021 domáhala proti žalované zaplacení celkové částky 19 356,52 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne 24. 8. 2019 žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo na základě níž jí tato společnost poskytla částku 20 000 Kč. Tuto se žalovaná zavázala splatit spolu s příslušenstvím (kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) ve výši 17 184 Kč; celkem se tak zavázala splatit částku 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 24. 10. 2020. Žalovaná sjednané splátky řádně nehradila (zaplatila pouze 2 656,01 Kč). Dlužná částka je tak představována jistinou ve výši 18 683,90 Kč, nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 675,43 Kč, nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 099,99 Kč, nesplacenými náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 725,81 Kč, nesplaceným inkasním poplatkem ve výši 3 342,86 Kč, účelně vynaloženými náklady na mimosoudní vymáhání ve výši 512 Kč, smluvní pokutou ve výši 672,62 Kč, úroky a úroky z prodlení.

K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že schopnost žalované splácet úvěr byla ověřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které byly uvedeny příjmy, výdaje a zaměstnání. Žalované podle těchto údajů měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 4 164 Kč a byla tedy schopna splácet poskytnutý úvěr (k dispozici jí nadále zůstala částka 1 508 Kč).

2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované do vlastních rukou doručeny dne 19. 11. 2021).

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21. 12. 2020 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021 adresovaným žalované právním předchůdcem žalobkyně.

4. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze Smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že tato byla dne 24. 8. 2019 uzavřena mezi žalovanou a společností právnická osoba, která se jako věřitel zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala splatit poskytnutý úvěr a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 17 184 Kč (tj. úroky ve výši 1 925 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč) ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč.

5. V rámci žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je zaměstnaná s průměrným čistým měsíčním příjmem 11 164 Kč. Jako výdaje konstatovala 3 000 Kč na bydlení + energie (aniž by byl poznamenán druh bydlení) a 4 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady (aniž by zaznamenala osobní stav a počet vyživovaných osob). Příjem byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami, výdaje doloženy nebyly.

6. Podle ust. , , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze žádost o úvěr s údaji uvedenými žalovanou, přičemž listinami byla doložena pouze výše příjmu žalované, nikoli však její výdaje. Doložení výdajů nebylo tvrzeno a v žádosti o úvěr ani deklarováno.

Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Příjmy, výdaje, osobní a majetkové poměry žalované nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle , 2 o.z., podle něhož je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, co od ní obdržela a doposud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 17 343,99 Kč (dlužná jistina po odečtení částky splacené, tj. 20 000 Kč mínus zaplacených 2 656,01 Kč). Současně žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb., a to od 25. 10. 2020, tj. ode dne následujícího po sjednané splatnosti poskytnuté částky. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud dle , když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch – co do 48 % (po žalované bylo celkem, včetně kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, požadováno 36 141,06 Kč). Žádnému z účastníků tak soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.