Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 269/2021-66

Okresní soud Plzeň – jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 3 157,67 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, na zaplacení částky 3 157,67 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 506,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 429,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 157,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 157,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, na zaplacení částky 3 157,67 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 506,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 429,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 157,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 157,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 3 157,67 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 1.12.2016 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila. Uvedla, že nesouhlasí s tvrzením, že by sjednané splátky nehradila řádně a včas. U původního věřitele pracovala jakožto obchodní zástupce, kterému byla týdně vyplácena provize. Zápůjčka jí byla nabídnuta po ročním působení u společnosti a měsíční provize jí následně po poskytnutí zápůjčky byla krácena v rámci vyplácené odměny. Část odměny jí nebyla vyplacena doposud. Jako obchodní zástupce pracovala u právního předchůdce žalobce do roku 2017. Další splátku zápůjčky provedla až dne 12.4.2018. Po této platbě měl zůstatek zápůjčky činit 1 700 Kč. Žalovaná uvedla, že je ochotna uhradit částku 1 700 Kč jakožto důvodnou. Žalovaná doložila doklad o svém příjmu, uvedla že má exekuci srážkami ze mzdy ve výši 4 000 Kč, doložila splátkový kalendář u právnická osoba a platební kalendář u právnická osoba

3. Ve věci bylo nařízeno jednání, za žalobkyni se dostavil k jednání soudu právní zástupce, žalovaná se z účasti u soudního jednání omluvila.

4. Soud provedl důkazy následujícími listinami, a to dokladem o příjmu žalované, splátkovým kalendářem žalované se právnická osoba anonymizována dvě slova, předpisem zálohových plateb společnosti právnická osoba, přehledem plateb žalované, kartou zákazníka – hodnocení bonity žádosti o úvěr, smlouvou o půjčce, výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky. Předloženými důkazy a z tvrzení účastníků byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 1.12.2016 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 7 400 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem v 58 týdenních splátkách po 300 Kč Celkem tak měla žalovaná povinnost zaplatit částku ve výši 17 400 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 75,72 %, dle výpočtu soudu činila RPSN 195,06 %. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 300 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.

5. Podle ust. z.č. (dále jen obč. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud došel shodně jako žalobkyně k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, když ale s ohledem na nepřiměřeně vysoké plnění za poskytnutí zápůjčky (plnění v celkové výši 17 400 Kč) je nutné tuto smlouvu v souladu s ustanovením o.z. považovat za absolutně neplatné právní jednání a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvy o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvách sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.

7. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 1.12.2016 zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o.z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15.12.2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením , dříve platného , neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. ze dne 27.2.2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k  , lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o.z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení o.z. ve spojení s  o.z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v prosinci 2016, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce, činily v průměru 10,60 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 195,06 %, tvoří takto sjednaná RPSN zhruba osmnáctinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se poplatku ve výši 7 400 Kč je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.

9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o zápůjčce či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročnou zápůjčku. Podmínkou uzavření smlouvy o zápůjčce ze strany právního předchůdce žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku včetně poplatku za inkaso. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o zápůjčce nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o zápůjčce číslo ze dne 1.12.2016 uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatná jako celek.

10. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatného právního úkonu finanční částku ve výši 10 000 Kč, má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaná vrátila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 300 Kč, není již povinna vydávat žalobkyni žádné bezdůvodné obohacení. Žaloba proto byla jako nedůvodná zamítnuta.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byla žalobkyně v řízení neúspěšná. S ohledem na skutečnost, že úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. )

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.