Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 311/2021-32
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Co do částka a úroku z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na plné náhradě nákladů řízení částka, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek. II. Co do [částka] a úroku z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na plné náhradě nákladů řízení [částka], a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora ve výroku I. a II. uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od datum do datum k vozidlu registrační značka číslo (VIN kód), když žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla neuzavřela v rozhodném období (anonymizováno dnů) pojištění odpovědnosti z provozu (částka), a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (částka).
2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřila. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, písemnost jí byla na adrese trvalého bydliště doručena fikcí dnem datum a poté vhozena do označené domovní schránky.
3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná dle výzvy ze dne datum (č. l. 12) jako vlastník a provozovatel osobního automobilu s registrační značka neuzavřela v tvrzené době (162 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, což žalobkyně zjistila„ z pojistných smluv“. K vozidlu soud zjistil dle příjmení a z pojistné smlouvy č. l. 22 (z jiného řízení u zdejšího soudu), že se jedná o vozidlo anonymizována dvě slova, s benzinovým atmosférickým motorem anonymizováno s objemem 1 anonymizováno cm3, s maximálním výkonem anonymizováno kW, když vozidlo dosahuje prázdné hmotnosti okolo hmotnost, má délku anonymizována dvě slova mm (varianta 5 dveří), má kombinovanou spotřebu benzinu anonymizováno litru na 100 ujetých km a maximálně dosahuje rychlosti anonymizováno km/h, když některé parametry vyplynuly z veřejně přístupné databáze parametrů vozidel na adrese webová adresa (č. l. 30 a 31). Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka, představující předmět tohoto řízení (bez úroku z prodlení, s náklady uplatnění). Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala, a proto ji žalobkyně o zaplacení upomínala upomínkou ze dne datum a datum, rovněž doručovanými na tehdy (a stále) platnou adresu trvalého bydliště žalované. Dne datum právní zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. ze shodného dne na shodnou adresu.
4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a proto jí v rozsahu násobku 162 dnů při sazbě částka za den a paušálních nákladů částka vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky příspěvku a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. Pokud se však týká částka a tomu příslušné části úroku z prodlení a dále úroku z prodlení z nákladů částka, soud shledal žalobu z těchto důvodů nedůvodnou a II. výrokem ji proto částečně zamítnul.
6. Pokud se týká částka coby náhrady za mimosoudní uplatnění práva na zaplacení, jedná se ve smyslu § 513 občanského zákoníku o pouhé příslušenství pohledávky a její úročení úrokem z prodlení tak není přípustné.
7. Pokud se týká částka s úrokem z prodlení, soud shledal, že uplatnění sazby částka na případ vozidla anonymizována dvě slova žalované (dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) by bylo v rozporu s ústavně garantovaným právem na ochranu majetku. Příslušný podzákonný předpis byl přijat na základě zákonného zmocnění v § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., který stanoví, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Soud shledal, že příslušná vyhláška stanovuje jako kritérium pro odlišení různých sazeb u osobních automobilů toliko zdvihový objem motoru, vozidlo žalované tak formálně spadá do kategorie písm. g) anonymizována dvě slova cm3 až anonymizována dvě slova cm3. Již z výše sazby a porovnání s tržní nabídkou povinného ručení (bez bonusů a malusů nejvýše cca částka denně - notorieta) je zřejmé, že výše příspěvku substituuje jednak obvyklé pojistné a jednak v sobě (logicky) zahrnuje i sankční prvek, neboť je nezřídka násobně vyšší. Soud shledal, že aplikace kritéria zdvihového objemu spalovacího motoru je však nevhodná a z pohledu ústavně garantovaného práva na ochranu majetku žalované představuje nepřiměřený a nerozumný zásah moci výkonné.
8. Z odst. 2 tamtéž systematickým a teleologickým výkladem totiž vyplývá, že úmyslem tvůrce předpisu bylo reflektovat spíše maximální dosažitelný výkon vozidla, nežli jednotlivý konstrukční detail spalovacího motoru. Stejně tak mohl tvůrce předpisu arbitrárně zvolit jiný konstrukční detail (např. počet válců, kompresní poměr, volumetrickou účinnost plnění, maximální točivý moment, normovanou spotřebu paliva aj.) a dopustil by se stejného pochybení. Ostatně ani směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/103/ES ze dne datum takové konkrétní kritérium (zdvihový objem válců) členským státům nepředepisuje, stejně tak jej nepředepisuje ani zákon č. 168/1999 Sb., dle jehož § 15 odst. 12 má naopak žalobkyně přístup k mnoha dalším parametrům nepojištěných vozidel, včetně výkonu a stáří vozidla apod. (od určitého roku dokonce uchovává kopie technických průkazů vozidel). Pokud bylo úmyslem tvůrce podzákonného předpisu maximálně zjednodušit sazebník na několik kategorií silničních motorových vozidel a v rámci stejné kategorie uplatnit jen jedno další odlišovací kritérium, soudu se jeví zvolené řešení jako dílem svévolné, odporující smyslu zákonného zmocnění a v konečném důsledku neproporcionálně porušující jiné významné právo žalované. Zdvihový objem spalovacího motoru s výkonem spolehlivě nekoreluje, zejména pokud není nijak odlišen typ motoru podle paliva a způsobu plnění válců (tzn. atmosférické plnění s různou volumetrickou účinností sání vs. motory s nuceným přeplňováním turbodmychadly či kompresory). Soud neshledává důvodným, aby byl více sankcionován např. relativně objemný, přesto relativně nízkovýkonný atmosférický motor vozidla žalované, které svou hmotností i délkou zjevně nevybočuje z vozidel kompaktní třídy, než přeplňované nízkoobjemové motorizace do anonymizováno litru, resp. anonymizováno litru s výkony zpravidla podstatně vyššími a to ve vozidlech s výrazně většími rozměry, prázdnými hmotnostmi, pevnější konstrukcí a s nepoměrně vyššími ekonomickými i maximálními dosažitelnými rychlostmi. O vozidlu žalované lze vzhledem k jeho rozměrům a stáří materiálů i konstrukce (z hlediska morálnětechnického) konstatovat, že v současném provozu představuje největší nebezpečí pro jeho řidiče/pasažéry, pro většinu ostatních vozidel a účastníků silničního provozu (kteří jsou pojistně kryti z anonymizována dvě slova) již podstatně méně.
9. Tvůrce předpisu tedy selhal, pokud měl stanovit pomocné kritérium, které by korespondovalo s výší pojistných rizik, která pojišťovny stanovují na základě mnoha dalších kritérií, zejména pak stáří vozidla, hmotnosti vozidla, výkonu vozidla (nemluvě o kritériích, navázaných přímo na osobu pojištěnce/provozovatele/řidiče či na oblast provozování či roční nájezd vozidla) apod. Je-li smyslem zákonné úpravy institutu„ povinného ručení“ garantovat úhradu případné škody, vzniklé nepojištěným viníkem dopravní nehody ostatním účastníkům silničního provozu či třetím osobám, pak takové riziko nepochybně narůstá (na straně viníka) spíše s kritérii, jako je hmotnost, výkon či normovaná spotřeba vozidla, nežli jednotlivý konstrukční detail motoru, působící v tomto kontextu smysluplně nanejvýše do masového nástupu přeplňovaných nízkoobjemových motorů, kdy pouhý zdvihový objem motoru přestal s výkonnostní třídou korelovat. Kritérium zdvihového objemu se rovněž v praxi stanovení výše pojistného z pojištění vozidel (ať již v režimu zákona č. 168/1999 Sb. či komerčního havarijního pojištění) prakticky přestává projevovat (pokud se vůbec ještě projevuje), neboť je pouze jedním z mnoha dalších důležitých kritérií. Má-li soud posoudit, zda je přijaté opatření rozumným řešením konfliktu mezi právem žalovaného na ochranu majetku a zájmem obec kanceláře pojistitelů na dostatečném naplnění anonymizována dvě slova, dospěl soud k závěru, že nikoliv.
10. Soud tedy úvahou ve smyslu § 136 o. s. ř. zvolil odlišné zařazení vozidla žalované a to do kategorie písm. f), které více odpovídá obvyklé velikosti, hmotnosti a výkonu daného vozidla a motorizace. Uvedené zařazení nelze považovat za otázku řešitelnou v daný okamžik odborným či znaleckým posudkem konkrétní specializace, neboť závisí na kvalifikované úvaze de lege ferenda tvůrce předpisu, do níž se promítne více kritérií z oblasti pojišťovnictví, motorismu, ekonomie apod., proto ji soud pro účel tohoto řízení považuje za zjistitelnou jen s nepoměrnými obtížemi.
11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu z větší části úspěšná a výše plnění závisela na úvaze soudu, a proto jí soud přiznal veškeré náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši částka (3 x částka) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů po částka (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby) přiznaných dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daně z přidané hodnoty, přiznané dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
12. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť žalovaná je zjevně předlužena (v roce 2021 proti ní byly nařízeny 4 exekuce), přitom má nejméně jednu vyživovací povinnosti k dítěti (narozenému 2005) a plnění má i sankční charakter. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalované tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).
13. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.