Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 463/2021-22
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 27 357,43 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 809,37 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 766,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 062,63 Kč a s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 10 809,37 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení.
II. Ohledně požadavku na zaplacení částky 16 548,06 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 7 018,69 Kč se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 809,37 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 766,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 062,63 Kč a s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 10 809,37 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení. II. Ohledně požadavku na zaplacení částky 16 548,06 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 7 018,69 Kč se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení 27 357,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z 10 809,37 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 766,70 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 15 081,32 Kč. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaná 2. 6. 2015 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba („ anonymizována dvě slova“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržela v hotovosti 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 372 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. Celková doba splatnosti pak připadala na 2. 8. 2016. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas do sjednané doby splatnosti, celkově uhradila pouze částku 17 500 Kč. Platby žalované byly alokovány do výše 9 190,63 Kč na jistinu úvěru a do výše 8 309,37 Kč na příslušenství. Ohledně zbývající částky 18 872 Kč (10 809,37 Kč na jistině a 8 062,63 Kč na příslušenství) se žalovaná dostala do prodlení, a to nejpozději ke 3. 8. 2016, tj. po splatnosti poslední splátky. anonymizována dvě slova dále vzniklo právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 12. 2020 právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Z postoupených nároků, které dle žalobkyně v souhrnu činí 83 070,56 Kč, žalobkyně podanou žalobu požaduje pouze část. Konkrétně žalobkyně požaduje
-) nesplacenou jistinu ve výši 10 809,37 Kč,
-) náhradu nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 334 Kč sestávající z částek 39 Kč a 50 Kč za odchozí dopisy, částky 72 Kč za odchozí telefonický hovor a částky 217 Kč za osobní návštěvu,
-) smluvní pokutu ve výši 16 214,06 Kč podle 3. a 4. odstavce úvěrové smlouvy, vypočtenou z jistiny 10 809,37 Kč sazbou 0,5 % denně za období od 3. 8. 2016 do 30. 5. 2017
-) kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 15 081,32 Kč, který sestává z nesplaceného úroku 567,01 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 4 150,82 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 750,52 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 594,28 Kč a části úroku za poskytnutí finančních prostředků za období po konečné splatnosti ve výši 7 018,69 Kč,
-) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 766,70 Kč vypočtený za období od 3. 8. 2016 do 30. 11. 2020.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili, když nesdělili svůj nesouhlas s ním k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:
5. anonymizována dvě slova a žalovaná uzavřely 2. 6. 2015 smlouvu o úvěru, kterou se právnická osoba zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 1 925 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 447 Kč a inkasním poplatkem za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti ve výši 5 000 Kč. Celková dlužná částka tak podle smlouvy činila 36 372 Kč a žalovaná se ji zavázala splatit ve 14 splátkách po 2 598 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka pak vždy do dalšího měsíce. Pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas si strany v 3. odstavci smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále si strany v 5. odstavci smlouvy pro případ prodlení žalované s kteroukoliv splátkou sjednaly její povinnost písemně o prodlení věřitele informovat a pro případ porušení této povinnosti si sjednaly smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každé jednotlivé porušení (prokázáno žádosti o úvěr. V části smlouvy nadepsané jako„ splatnost, úrok a RPSN úvěru“ byla dále obsažena tabulka obsahující informaci o tom, že pro úrok se splatností 14 měsíců činí úrok 15 % p. a. RPSN 187,60 % (prokázáno žádostí o úvěr z 2. 6. 2016, smlouvou o úvěru z 2. 6. 2015 a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru z 2. 6. 2015).
6. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila právnická osoba pohledávku za žalovanou žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek předloženou se zakrytým datem podpisu, přílohou této smlouvy a potvrzením o zaplacení kupní ceny z 6. 1. 2021). O postoupení pohledávek informovala žalovanou právnická osoba i žalobkyně (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky z 8. 2. 2021 zaslaným žalobkyní žalované a oznámením o postoupení pohledávky z 18. 1. 2021 zaslanou právnická osoba žalované včetně poštovního podacího archu).
7. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši přesahující žalovanou částku (prokázáno dopisy z 8. 4. 2021, 4. 5. 2021 a z 2. 6. 2021 včetně poštovního podacího archu a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky).
8. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav následovně:
9. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník („o.z.“), o.z. Tato smlouva je přitom smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 an. o. z., a žalované proto svědčí tomu odpovídající zákonná ochrana. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splatit v dohodnutých splátkách, tento závazek však nesplnila.
10. Při posuzování platnosti uzavřené smlouvy o úvěru se soud musel zabývat otázkou jejího souladu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o. z.) v situaci, kdy žalovaná čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč a za celkem 15 měsíců byla i při řádném splácené povinna uhradit právnická osoba celkem 36 372 Kč. Z toho 5 000 Kč představoval poplatek za hotovostní inkaso plateb, které lze v zásadě považovat za samostatnou službu, za niž lze sjednat samostatnou cenu. Zbývajících 11 372 Kč ovšem představuje fakticky úrok z úvěru sjednaný pevnou částkou: Smlouva o úvěru sice odlišovala samostatné položky úroku (1 925 Kč), úplaty za poskytnutí úvěru (8 000 Kč), a nákladů na vyhodnocení úvěrového případu (1 447 Kč), všechny uvedené položky však ve svém souhrnu tvoří jednoduše cenu, kterou právnická osoba požadovala za samotné poskytnutí finančních prostředků. Lze je proto po právní stránce kvalifikovat jako úrok ve smyslu § 2395 o. z. Tento úrok pak ve výsledku odpovídá 45,49 % ročně z jistiny úvěru (11 372 x 12/15 / 20 000), což lze u spotřebitelského úvěru považovat za sazbu z hlediska souladu s dobrými mravy skutečně hraniční. Soud však zohlednil i skutečnost, že úrok byl v případě dané smlouvy sjednán pevnou částkou pro dobu sjednané splatnosti, a nikoliv procentní sazbou, z čehož plyne nemožnost požadovat jeho zaplacení za dobu po splatnosti. Za této situace soud považoval ujednání o úroku ještě za akceptovatelné z hlediska dobrých mravů, a tedy za platné.
11. Naproti tomu ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (navíc ve spojení s dalším ujednáním o smluvní pokutě 1 000 Kč za porušení informační povinnosti žalované o prodlení) soud posoudil jako ujednání, které ve smyslu § 1813 o. z. zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Sazba smluvní pokuty 0,5 % denně v zásadě představuje horní hranici sazby, kterou lze platně sjednat v podnikatelských vztazích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005 ), nelze ji ovšem již akceptovat ve vztahu spotřebitelském, v němž podnikatel vystupuje jako silnější strana a jednostranně určuje smluvní podmínky. To platí tím spíše v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru, k jejímuž uzavření z podstaty věci obvykle dochází při nedostatku finančních prostředků na straně spotřebitele, a u níž tedy k prodlení s hrazením splátek (jakkoliv je pochopitelně nežádoucí) mnohdy dochází i z důvodů nezávislých na vůli spotřebitele. Pokud tak v projednávaném případě smluvní pokuta činila 182,5 % ročně, a sama o sobě tak umožňovala téměř ztrojnásobení dlužné částky po roce prodlení, ztrácela již v daném typu právního vztahu svou preventivní, kompenzační a sankční funkci a stávala se de facto prostředkem pro obohacení věřitele v případě prodlení dlužníka. Podle shora odkazovaného ustanovení § 1813 o. z. je proto ujednání o smluvní pokutě třeba považovat za nicotné a nelze k němu přihlížet.
12. Žalobkyni, jejíž aktivní legitimace žalobce byla v řízení prokázána platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 an. o. z., s ohledem na výše uvedené závěry náleží z uplatňovaných nároků nesplacená jistina ve výši 10 809,37 Kč, zákonný úrok z prodlení a část úroku z úvěru a inkasního poplatku požadovaná z období do původně sjednané splatnosti, která činí celkem 8 062,63 Kč.
13. Žalobkyni naproti tomu nenáleží smluvní pokuta ve výši 16 214,06 Kč, úrok ve výši 7 018,69 Kč, který byl požadován za období po konečné splatnosti, ani náklady mimosoudního vymáhání pohledávky. Pokud jde o úrok za období po splatnosti, povinnost k jeho placení nebyla mezi právnická osoba a žalovanou ujednána, neboť z uzavřené smlouvy je zřejmé, že úrok byl sjednán pouze pevnou částkou (procentní sazba na druhé straně úvěrové smlouvy má zjevně informativní charakter, z jejího uvedení ovšem nelze dovodit povinnost platit úrok v období po sjednané splatnosti). Pokud se pak jedná o požadovanou náhradu nákladů mimosoudního vymáhání, nelze tyto náklady považovat za účelně uplatněné za situace, kdy žalobkyně po žalované v rámci mimosoudního vymáhání požadovala částku mnohonásobně přesahující to, nač měla skutečně nárok (a násobně ostatně přesahující i samotnou žalovanou částku).
14. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl ohledně jistiny ve výši 10 809,37 Kč,„ kapitalizovaného úroku“ (zahrnujícího vedle úroku i nesplacenou část inkasního poplatku 2 594,28 Kč) ve výši 8 062,63 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 766,70 Kč zákonného úroku z prodlení z 10 809,37 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť v řízení byla z větší části úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna ve stanovené lhůtě, lze se jejího splnění domoci cestou exekuce, popř. soudního výkonu rozhodnutí.